Insurance Europe: Téměř polovina Evropanů nespoří na stáří

Dotazníkové šetření ukázalo, že 43 % dotazovaných občanů soukromě nespoří na své stáří. Z těch, kteří nespoří, však 62 % osob uvedlo, že o spoření na důchod mají zájem. Nicméně 42 % z těch osob, které nespoří, sdělilo, že si to nemohou dovolit. Z dotazníkového šetření též vyplynulo, že nejvyšší prioritou osob spořících na důchod je bezpečnost finančních prostředků, jež investovaly. Chtějí rovněž, aby měly možnost zvýšit nebo zastavit platby příspěvků (pojistného), aby mohly přenechat úspory potomkům a mohly úspory jednoduše převádět či k nim mít přístup.

Pokud jde o preference ohledně způsobu informování ze strany poskytovatelů, tak 67 % dotázaných osob chce dostávat informace o penzijních produktech radši digitálně než v listinné podobě. Z odpovědí respondentů lze vyvodit, že mají zájem především o informace o garancích a pak o nákladech, rizicích, výplatách a výnosu z investic. Menší zájem projevili o informace ohledně investiční strategie, přenositelnosti a přechodu k jinému poskytovateli.

Mohlo by vás zajímat: Martin Podávka: Auto v karanténě

Pro respondenty je také důležitá otázka, v jaké formě budou výplatu důchodu dostávat. V případě, že nebyla dána k dispozici žádná finanční (peněžní) projekce, tak 46 % respondentů preferovalo výplatu anuity (pravidelné dávky), 30 % dalo přednost flexibilním výběrům a 19 % preferovalo jednorázovou výplatu. Jestliže ale byla taková projekce předložena, respondenti rozložili svoje preference ve stejné proporci mezi výplatu anuity a jednorázovou výplatu.

Federace IE k výsledkům dotazníkového šetření uvedla, že vzhledem ke značnému počtu osob, které v Evropě soukromě nespoří na důchod, je třeba zahájit na úrovni EU i na národních úrovních diskuzi o tom, jak nejlépe tento varovný stav změnit. Podle IE výsledky dotazování odhalily apetyt respondentů po určitých ochranných prvcích, jež tradičně nabízejí pojistitelé, jakou jsou například garance. Proto je naprosto zásadní, aby tvůrci politik umožnili pojistitelům splnit jejich významnou úlohu, co se týče zaplnění evidentní mezery v úsporách na stáří. K těmto logickým závěrům IE je vhodné dodat, že každá reforma důchodového systému by měla brát v úvahu preference občanů. K jejich zjištění může přispět i reprezentativní a profesionální dotazníkové šetření.