Necelý rok mají české domácnosti příležitost investovat novým způsobem, v tzv. dlouhodobém investičním produktu (DIP). Ten je alternativou k dosavadnímu nejvíce využívanému způsobu spoření na stáří – penzijnímu připojištění.
Mohlo by vás zajímat: ČAP ke 3Q 2024: Pojišťovnám dramaticky rostou náklady na pojistné plnění
Atraktivní produkt i pro zaměstnavatele
Velkou výhodou DIP oproti penzijnímu připojištění je, že vedle tradičních spořicích produktů umožňuje investovat i do řady dalších, které nabízejí větší flexibilitu. Navíc investoři mohou dosáhnout vyššího možného výnosu, a to i díky státní podpoře. Stát chce totiž investory ke zřízení DIP motivovat daňovými úlevami i možností příspěvku od zaměstnavatele. Daňová sleva může dosáhnout až 7 200 Kč ročně, zaměstnavatelé navíc mohou zaměstnanci přispět až 50 tisíci korunami ročně. Z příspěvků do výše až 50 000 Kč na zaměstnance totiž zaměstnavatel ročně neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Navíc se jedná o daňově uznatelný náklad, zapojení do DIP je tak lákavé právě i pro zaměstnavatele. Asi nejčastějším způsobem budou investice do různých typů fondů, od dluhopisových a akciových až třeba po nemovitostní. Ty mohou v dlouhodobém investičním horizontu nabídnout zajímavější výnos než běžné spořicí produkty.
Tři čtvrtiny lidí využívajících nový dlouhodobý investiční produkt (DIP) do něj investují maximálně 2 000 Kč. Z toho 33 % spoří maximálně tisícovku měsíčně, 42 % posílá mezi jedním a dvěma tisíc měsíčně. „Ukládat dva tisíce korun měsíčně dává smysl, pokud klient začne investovat v 18 letech. Investoři ve středním věku by ale měli ukládat více, jen tak bude investování v dlouhodobém investičním produktu opravdu smysluplné,“ upozorňuje investiční specialista společnosti ČPP Servis Milan Žoha.
Mohlo by vás zajímat: Meziroční inflace zůstala v listopadu na 2,8%
Do DIP nejvíce investují mladí
Více peněz tak investuje jen čtvrtina domácností. Podle aktuálního průzkumu společnosti ČPP Servis totiž 19 % lidí ukládá do DIP mezi 2 a 5 tisíci korunami, přes 5 000 Kč měsíčně investuje jen 5 % dotázaných. Poměrně překvapivou informací je, že více v DIP chce zhodnocovat peníze nejmladší generace, která má na spoření relativně nejvíce času. Mezi mladými do 26 let spoří více jak 2 000 Kč měsíčně přes 30 % lidí zapojených v DIP, zatímco v generaci mezi 36-44 lety je to jen 19 %.
Podle aktuálních dat Asociace pro kapitálový trh investovalo na konci září v dlouhodobém investičním produktu necelých 80 tisíc investorů. „Počítáme s tím, že zájem na konci roku poroste. Jednak kvůli čerpání daňových výhod, zároveň se do systému zapojuje stále více zaměstnavatelů,“ dodává Petr Brabenec „Podle mě je DIP jednoznačně krok správným směrem. Dlouhodobě jsem přesvědčený o tom, že samotný stát nám důstojnou penzi nezajistí a musíme se o sebe postarat především sami. A když nám k tomu stát nabídne nějaké zvýhodnění, tak bychom jej měli všichni využít,“ vysvětluje Milan Žoha.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Klimaalarmismu táhne na šedesát
DIP stále mnoho lidí nezná
Za hlavní překážku pro vstup do DIP přitom investoři označují nedostatek informací. Plných 40 % lidí tak říká, že vůbec neví, co DIP je. Mezi mladými je to dokonce téměř polovina (48 %). A 20 % dotázaných tvrdí, že nemá žádné úspory, které by mohli ukládat. „Výhodou DIP přitom je, že lze spořit i malé částky. Smysluplnější je samozřejmě spoření několika tisíc měsíčně, ale i nyní uspořené a v průběhu let zhodnocené stokoruny alespoň trochu pomůžou,“ uzavírá Milan Žoha.
Část klientů také nechce přecházet ze současných produktů, 19 % lidí uvádí, že na stáří investují sami v jiných produktech a 16 % si myslí, že jim DIP nepřináší žádné výhody oproti jiným možnostem. Většímu rozšíření pak brání i zatím jen pozvolný nárůst zájmu zaměstnavatelů. Těm přitom DIP rovněž nabízí zajímavé daňové úspory. A právě státní podpora investorů i zaměstnavatelů je přitom silným argumentem, proč si DIP zřídit.
Mohlo by vás zajímat: Česká národní banka bude dohlížet na poskytovatele služeb s kryptoaktivy
Průzkum se uskutečnil v září letošního roku na vzorku 1 000 respondentů z celé České republiky. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
Komentáře
Přidat komentář