Přestože propad životní úrovně bude v roce 2023 „jen“ třetinový v porovnání s loňskem, je poměrně pravděpodobné, že lidé budou ekonomickou tíseň vnímat palčivěji. Z řady důvodů. Odborný výzkum na pomezí ekonomie a psychologie se v posledních několika desetiletích soustředí na podchycení celého souborů mentálních klamů, z nichž některé způsobují, že člověk si ekonomickou tíseň plně uvědomuje až s určitým zpožděním. A to právě může být v roce 2023.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců 2022: Žhavá čísla
První z takových klamů představuje takzvaná peněžní iluze (money illusion). Naše mysl má sklon přikládat až přílišnou váhu nominálním veličinám. Tedy například číslům, která vidíme na výplatní pásce. Jestliže tato čísla narostou, dostavuje se prakticky automaticky libý pocit. Máme totiž dojem, že jsme bohatší.
Nominálně mzdy za celou ekonomiku loni vzrostly o zhruba sedm procent. Takže celá řada lidí alespoň přechodně propadá iluzi, že má o sedm procent vyšší příjem. Že je o sedm procent bohatší. Jenže to by platilo jen při nulové inflaci. Důležité totiž nejsou peníze samy o sobě, ale to, co si za ně koupíme – jejich kupní síla. A ta drtivé většině pracujících dramaticky propadá. O již naznačených zhruba devět procent. Právě kvůli mimořádné inflaci, jež je za 2022 celoročně zhruba šestnáctiprocentní.
Mohlo by vás zajímat: Nejrizikovější oblasti výskytu nehod s alkoholem jsou jižní Morava a Plzeňsko
Lidská mysl se ale nechává klamat právě peněžní iluzí, která nemístným zveličením nominálních veličin upozaďuje ty skutečně podstatné, tedy reálné. Lidem tak nějaký čas trvá, než „zpracují“, že sice mají nominálně o sedm procent více, ale i tak jsou o skoro desetinu chudší. Toto prozření tedy může přijít právě v roce 2023. I kvůli tomu, že teprve právě nyní na běžnou populaci opravdu plošně dolehne energetická drahota, třeba kvůli doběhnutí fixací. Pokud nechce být běžná domácnost zaskočena, musí si na platby za plyn „dát stranou“ pro rok 2023 čtyřnásobek loňské sumy, na platby za elektřinu pak dvoj až trojnásobek. Samozřejmě, bez zastropování by se obecně jednalo ještě o vyšší násobky.
Druhý mentální klam, který zatím ještě většinovou populaci udržuje v blažené nevědomosti, představuje takzvané zkreslení dostupností (availability heuristic). Lidské vnímání je zkrátka zkresleno tím, co je mu dostupné. Ekonomická tíseň se zpravidla šíří „odspoda“. Nejprve jsou zasaženi nejzranitelnější. Patrné je to z pohledu na klienty potravinových bank. Tradičně se jednalo o osamělé seniory a matky samoživitelky. Loni k nim ale přibyli také senioři, kteří osaměle nežijí, nebo matky, které partnera mají – de facto jde o mladé rodiny s dětmi. Ač se tedy ekonomická tíseň populací šíří, ještě není rozšířena natolik, aby ji všudypřítomně pociťovala většina běžného obyvatelstva. K tomu ale může dojít v roce 2023.
Loni ještě byla z hlediska řadového občana běžnější návštěva obchodního centra nebo restaurace než potravinové banky. Taková návštěva je tudíž též z hlediska jeho vnímání „dostupnější“. A zde právě vzniká ono druhé zkreslení. Běžní občané totiž stále zavítají spíše do shopping mallu než do potravinové banky. A co „oči nevidí, to srdce nebolí“. Takže běžný občan si nedělá hlavu z plnících se potravinových bank. Naopak, hlavou kroutí nad tím, kde že je ona krize, když jsou obchodní centra a restaurace plné.
Mohlo by vás zajímat: Pavel Wiesner je předsedou představenstva České podnikatelské pojišťovny
Jenže obchodní centra mohou zčásti plnit i lidé, kteří jen přišli „na čumendu“, ohřát se, či se zdarma připojit na wi-fi. Podle nejnovějších dat ČSÚ se maloobchodní tržby v Česku aktuálně propadají druhým nejvýraznějším tempem v tomto miléniu. Výrazněji padaly už jen na jaře 2020, kdy všem byla podstatná část kamenných obchodů zavřená kvůli první vlně covidu. Zjevně tedy i lidé v obchodních centrech kupují dramaticky méně zboží než před rokem.
Navíc se dostavuje třetí mentálních klamů, jenž celou situaci ještě pořád lakuje na růžovo. Nazývá se zkreslení přeživšími (survivorship bias). „Přeživší“ jsou v tomto kontextu lidé, které ekonomická tíseň dosud neskolila. Stále ještě mají dost peněz na to, aby pořídili plný košík potravin v hypermarketu nebo zašli na oběd do restaurace. Ti, kteří „nepřežili“, už tam nebudou. Nebo alespoň ne s plnými košíky. Ti se přišli do shopping mallu ohřát, ušetřit na wi-fi nebo jen tak zevlují. Anebo nepřišli vůbec. Jsou třeba místo toho v potravinové bance. Sešli z očí, sešli z mysli. Takže běžný občan, návštěvník obchodního centra, má z důvodu mentálního zkreslení přeživšími mylný pocit, že vůbec neexistují. A že žádná krize tudíž není.
Navíc, popsaný propad maloobchodních tržeb může tlumit i to, že vyhlídka inflace je nadále rapidní i v roce 2023, a povede lidi právě proto k utrácení. Bojí se, že přijdou o nemalou část kupní síly svých úspor – což je opodstatněná obava –, takže si za ně honem rychle chtějí něco pořídit. Takové vzorce chování odhalily odborné studie (viz např. zde) třeba v případě nákupů oděvů.
Mohlo by vás zajímat: Kdo je pojistný matematik?
Aby toho nebylo málo, lidská mysl zhusta podléhá i takzvanému optimistickému zkreslení (optimism bias). Ráda budoucnost vidí lepší, než jaká ve skutečnosti bude. I to ještě evidentně udržuje zákazníky v obchodech a restauracích. V roce 2023 se tak může dostavit vystřízlivění. Do toho dále zeslábne pocit sounáležitosti s Ukrajinou a jejími uprchlíky a obdivuhodná ochota celé řady našich spoluobčanů, nabývající až rysů určité celonárodní pozitivní vlny a semknutí, podílet se na jim určené pomoci. Samozřejmě, i tento rok zvládneme. Jen vězme, že pro mnohé z nás bude těžší než ten loňský.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Český ekonom a autor ekonomické literatury
Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank
Komentáře
Přidat komentář