„Dubnová predikce ministerstva přinesla hned několik dobrých zpráv pro českou ekonomiku. Jednak zlepšila odhad vývoje hrubého domácího produktu, který by se letos měl udržet v černých číslech. Po covidové pandemii se tak v další krizi znovu potvrzuje odolnost české ekonomiky. Pozitivní zprávou pro občany je také výhled inflace, která by měla začít rychle klesat a ve druhé polovině roku by se měla dostat pod deset procent. Už v příštím roce se pak inflace vrátí blízko k dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky. V neposlední řadě snižujeme odhad nezaměstnanosti, která letos navzdory proběhlé technické recesi nepřesáhne tři procenta a nadále tak zůstane v historickém i mezinárodním srovnání velmi nízká,“ komentuje novou predikci ministr financí Zbyněk Stanjura.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Umělá inteligence v pojišťovnictví má obrovský potenciál
Pandemií oslabenou světovou ekonomiku zasáhlo v roce 2022 několik šoků. Válka na Ukrajině snížila globální hospodářský růst a zintenzivnila inflační tlaky, zejména u cen potravin a energií. V řadě zemí byla míra inflace ve 2. polovině loňského roku nejvyšší od 80. let, na což centrální banky reagují postupným zvyšováním úrokových sazeb. Růst spotřebitelských cen již v řadě zemí zřejmě dosáhl vrcholu. Zůstává ale otázkou, jak rychle se inflace vrátí do blízkosti inflačních cílů jednotlivých centrálních bank. Z hlediska plynulého fungování globálních dodavatelských řetězců je přetrvávajícím rizikem další vývoj pandemie, obzvláště v Číně.
Ve 4. čtvrtletí 2022 se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, mezičtvrtletně snížil o 0,4 %. Meziročně byl vyšší o 0,1 %. Spotřeba domácností se ve 4. čtvrtletí meziročně propadla o 5,5 %. Negativní dopad na spotřební výdaje měl nejen pokles reálného disponibilního důchodu, způsobený velmi vysokou inflací, ale i nárůst míry úspor. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšení zaměstnanosti ve veřejném sektoru vzrostla o 1,1 %. Růst tvorby hrubého fixního kapitálu zpomalil na 2,7 %. Ke zvýšení investiční aktivity nejvíce přispěly investice do informačních a komunikačních technologií a do produktů duševního vlastnictví. Investice do obydlí znovu klesly, nově se však snížily i investice do dopravních prostředků. Ze sektorového hlediska byly rozhodující investice firem financované ze soukromých zdrojů.
Změna stavu zásob a cenností z růstu ekonomiky ubrala 0,2 p. b. Firmy tak sice dále razantně navyšovaly skladové zásoby výrobních vstupů, aby předešly ztrátám plynoucím z vysoké inflace a výpadkům v dodávkách komponent (mohly však také vzrůst zásoby nedokončené produkce i hotových výrobků), v meziročním srovnání se ale akumulace zásob nepatrně snížila.
Mohlo by vás zajímat: Tomáš Reitermann: V Kooperativě jsme modernizovali pojištění majetku
Saldo zahraničního obchodu ekonomický růst podpořilo v rozsahu 1,8 p. b. K téměř 10% meziročnímu zvýšení vývozu kromě oživení v zahraničí a zmírňování problémů v dodavatelských řetězcích přispěla také nízká srovnávací základna. Kvůli nedostatku některých komponent totiž byla ve 4. čtvrtletí 2021 omezována výroba ve zpracovatelském (především v automobilovém) průmyslu, což se tehdy negativně promítlo i v dynamice exportu.
Za celý rok 2022 ekonomický výkon vzrostl o 2,5 %. Růst byl tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou akumulací zásob. Výdaje domácností na konečnou spotřebu i přes řadu fiskálních stimulačních opatření klesly, a to kvůli razantnímu nárůstu životních nákladů, zejména cen energií a potravin, a zpřísnění měnové politiky.
V roce 2023 by se HDP mohl zvýšit o 0,1 % (po očištění o kalendářní vlivy o 0,3 %). Domácnosti se i v letošním roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Spotřeba sektoru vládních institucí i tvorba hrubého fixního kapitálu budou působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude vykompenzován saldem zahraničního obchodu. V roce 2024 by růst ekonomiky mohl zrychlit na 3,0 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností.
Mohlo by vás zajímat: Unilink se připojuje k makléři Acrisure. Ivan Špirakus zůstává ředitelem INSIA
Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, elektřina, zemní plyn či imputované nájemné, ale i další kategorie zboží a služeb. Inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky, které by však měly být tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami. Protiinflačně rovněž působí posilování koruny. Meziroční inflace by se v průběhu 1. poloviny letošního roku měla rychlým tempem snižovat, ve 2. pololetí by pak měla dosahovat vysokých jednociferných hodnot. V závěru roku bude v meziročním srovnání působit bazický efekt úsporného energetického tarifu. V průběhu celého roku 2024 by se již meziroční růst spotřebitelských cen mohl pohybovat v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Průměrná míra inflace by tak letos mohla dosáhnout 10,9 % a v roce 2024 klesnout na 2,4 %.
Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory mírné recesi a celkově slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2023 příliš vzrůst. Z průměrných 2,3 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 3,0 %, v příštím roce by však již mohla klesnout v průměru na 2,8 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by tak mělo dojít až v roce 2024.
Běžný účet platební bilance skončil v roce 2022 výrazným schodkem 6,1 % HDP. Ten odráží zejména zhoršení bilance zboží vlivem vysokých cen energetických surovin. Negativně na vývoj běžného účtu působil i historicky nejvyšší odliv dividend v rámci prvotních důchodů a pokles přebytku bilance služeb daný vyššími náklady v sektoru dopravy. S ohledem na odeznívání cenových tlaků v průmyslu a energetice odhadujeme, že se deficit běžného účtu v letošním roce sníží na 3,5 % HDP a dále na 1,9 % HDP v roce příštím.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Tváří v tvář ruské agresi se pojišťovnictví zachovalo ukázkově
Veřejné finance hospodařily v roce 2022 se schodkem meziročně nižším o 1,5 p. b., přestože se potýkaly s důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Deficit 3,6 % HDP zahrnuje nejen humanitární pomoc a podporu ekonomickým subjektům s vysokými cenami, ale i efekty opatření, která během epidemie covidu-19 výrazně a trvale snížila daňovou zátěž. Odhad výsledku hospodaření za rok 2023 ve výši −3,5 % HDP reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí a rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti. S odezněním vysokých a volatilních cen energií a 10% růstem nominálního HDP pravděpodobně poklesne zadlužení veřejných financí ze 44,1 % HDP v roce 2022 na 43,5 % HDP ke konci roku 2023.
Komentáře
Přidat komentář