MF: Ekonomika projde kvůli válce mírnou recesí. Průměrná inflace 16,2 %

Pandemií oslabenou světovou ekonomiku zasáhlo v letošním roce několik šoků, především válka na Ukrajině. Vyšší než očekávaná inflace, zejména ve Spojených státech a hlavních evropských ekonomikách, vedla k utažení finančních podmínek. V důsledku uplatňování přísných protiepidemických omezení došlo v Číně k déletrvajícím uzávěrám významných ekonomických center. Čínská ekonomika tak ve 2. čtvrtletí prudce zvolnila, což se nepříznivě podepsalo na globální poptávce i nabídce.

Mohlo by vás zajímat: Pojištění je především odpovědnost, říká osobnost pojistného trhu Martin Diviš

„Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií. Daleko problematičtější je inflace odhadovaná v průměru za letošní rok na 16,2 %, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat. Navzdory válce a dodatečným válečným výdajům se nic nemění na našem důležitém úkolu dosáhnout nejpozději do konce volebního období deficitu veřejných financí pod 3 % HDP a tím plnit kritérium EU,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, ve 2. čtvrtletí 2022 mezičtvrtletně zvýšil o 0,2 % a meziročně o 3,6 %. V 1. čtvrtletí 2022, pro které jsou k dispozici detailní údaje o struktuře růstu, HDP meziročně (bez očištění) vzrostl o 5,1 %.

Spotřeba domácností byla v 1. čtvrtletí 2022 meziročně vyšší o 7,6 %. Silné tempo růstu odráželo nejen nízkou srovnávací základnu, ale i výrazný pokles míry úspor. Negativní dopad na spotřební výdaje měl pokles reálného disponibilního důchodu domácností, způsobený akcelerující inflací. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšení zaměstnanosti a nákupů zboží a služeb vzrostla o 2,2 %.

Mohlo by vás zajímat: 2Q 2022: Hannover Re má předepsané pojistné 19,9 %. SCOR pak 8,3 %

Tvorba hrubého fixního kapitálu posílila o 8,1 %, což byl nejrychlejší růst od konce roku 2018. Nejvíce k tomu přispěly investice do dopravních prostředků, nárůst však vykázaly všechny objemově významné kategorie. Ze sektorového hlediska byl tažen investicemi firem financovaných ze soukromých zdrojů a domácností.

Příspěvek změny stavu zásob a cenností k růstu HDP (1,9 p. b.) byl sice mnohem nižší než v 2. polovině předchozího roku, i tak ale významně podpořil zvýšení ekonomického výkonu. Firmy patrně nadále doplňovaly skladové zásoby, aby předešly ztrátám plynoucím z vysoké inflace a výpadkům v dodávkách komponent, a také se nejspíše zvýšily zásoby nedokončené výroby.

Saldo zahraničního obchodu naopak ekonomický růst tlumilo (příspěvek −2,5 p. b.), a to nejen kvůli slabému vývozu, ale i oživení dovozně náročné investiční aktivity a pokračující akumulaci zásob, jež podpořily dynamiku dovozu.

Mohlo by vás zajímat: VIG k 1. pololetí 2022: Objem pojistného se zvýšil o 11,6 % na 6,44 mld. EUR

Zatímco v 1. polovině letošního roku ekonomika navzdory nepříznivým okolnostem rostla, v 2. pololetí by měla projít mírnou recesí. Přesto by se HDP za celý rok 2022 mohl zvýšit o 2,2 %. Růst by měl být tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou akumulací zásob. Výdaje domácností na konečnou spotřebu bude tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky. Saldo zahraničního obchodu by z růstové dynamiky mělo ubrat 1,0 p. b.

V roce 2023 by hospodářský růst mohl dále zpomalit na 1,1 %. Domácnosti se i v příštím roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, dynamika jejich spotřeby by tak měla zůstat velmi nízká. Tvorba hrubého fixního kapitálu bude nadále působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku citelně zpomalí. Při slabé domácí poptávce by tak tahounem růstu mělo být saldo zahraničního obchodu.

Mohlo by vás zajímat: Pod lupou Dušana Šídla: Je smrt následkem nemoci životní, nebo neživotní…

Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. Meziroční inflace by v 2. polovině roku měla dále zrychlit a přiblížit se 20 %. Průměrná míra inflace by tak letos měla dosáhnout 16,2 %. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen ceny potravin, pohonných hmot, elektřiny, zemního plynu či imputovaného nájemného, ale i dalších kategorií zboží a služeb. Inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky, které by však měly být tlumeny předchozím zvýšením měnověpolitických sazeb. V horizontu predikce by měl tento faktor také přispět k posílení kurzu koruny (kurz v současné době podporují také devizové intervence ČNB), což bude mít protiinflační efekt. V roce 2023 by průměrná míra inflace mohla zvolnit na 8,8 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků, který je patrný prakticky ve všech sektorech ekonomiky. Míra nezaměstnanosti by tak navzdory očekávané mělké recesi v 2. polovině letošního roku a slabé hospodářské dynamice v roce 2023 prakticky neměla vzrůst – v roce 2022 by v průměru měla dosáhnout 2,5 %, v roce 2023 by se mohla nepatrně zvýšit na 2,6 %. Napjatý trh práce bude tlačit na růst mezd, který však bude zaostávat za inflací. Průměrná reálná mzda by tak v tomto i příštím roce měla klesnout.

Běžný účet platební bilance vykázal v 1. čtvrtletí 2022 schodek ve výši 2,0 % HDP. Ten odráží zejména zhoršení bilance zboží vlivem frikcí v automobilovém průmyslu a výrazně záporné směnné relace dané cenami minerálních paliv. Silnější investiční aktivita, zpomalování hospodářského růstu v zahraničí a růst cen výrobních vstupů i energií by měly i nadále přispívat k negativnímu saldu bilance zboží v letošním i příštím roce. Schodek běžného účtu by tak měl v roce 2022 dosáhnout 4,6 % HDP, v roce 2023 by pak v souvislosti s odezníváním cenových tlaků měl poklesnout na 4,0 % HDP.

Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Klimatologové přivolávají dluhovou krizi

Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2022 reflektuje hospodářské a finanční důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a s ní související humanitární krize, pomoc domácnostem a firmám postiženým enormním růstem cen a v neposlední řadě výdaje vyvolané epidemií COVID-19. Očekáváme proto deficitní hospodaření ve výši 3,8 % HDP. Nastavená fiskální politika by měla vést ke strukturálnímu schodku 3,0 % HDP a k nárůstu zadlužení na úroveň 42,4 % HDP.

Více informací ZDE