MF: Ekonomika letos poroste o 3,1 %, průměrná inflace dosáhne 8,5 %

„Hlavním makroekonomickým problémem letošní roku bude akcelerující inflace. Průměrný růst cen letos podle našich odhadů dosáhne 8,5 %, v prvním čtvrtletí dokonce meziroční inflace bude atakovat hranici 10 %. My jako vláda máme jen omezené možnosti, jak se zvýšenou inflací bojovat, ale nesmíme na ně rezignovat. Expanzivní fiskální politika státu vedla mezi lety 2019-2021 k nárůstu zadlužení vládních institucí z 30 % na 42 % HDP. Nám teď nezbývá, než se zase vrátit nohama na zem a hospodařit jen s takovými prostředky, které máme k dispozici nebo aspoň můžeme reálně splatit,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Na základě aktualizované predikce můžeme v novém rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 60 miliard korun. O tyto příjmy nebudeme snižovat náš slib uspořit v novém rozpočtu na výdajové straně až 80 miliard korun a využijeme je na dodatečné výdaje v letošním roce, jako jsou mimořádná valorizace penzí či zvýšení příspěvků na bydlení kvůli dražším energiím,“ dodal Zbyněk Stanjura.

Mohlo by vás zajímat: Aon: Svět rizik se změnil. Jaká jsou ta nejzásadnější?

Ekonomický výkon ve většině vyspělých ekonomik již překročil úroveň konce roku 2019, nebo se k ní blíží. Oživení je však křehké a velmi nerovnoměrné jak mezi jednotlivými zeměmi, tak i z odvětvového pohledu. Nejvíce zasaženými zůstávají služby závislé na mezilidských kontaktech, jako je cestování, turistika a různé volnočasové aktivity. Naopak globální poptávka po spotřebním zboží je i díky doposud převážně velmi uvolněné fiskální a měnové politice vysoká. Nabídkovou stranu však limitují přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích a nedostatek některých specifických výrobních vstupů. Výsledkem je zrychlení inflace ve všech cenových okruzích včetně spotřebitelských cen.

Velmi otevřená česká ekonomika s vysokým podílem výroby automobilů na přidané hodnotě je v tomto směru značně zranitelná. Problémy na nabídkové straně ekonomiky posilují nepříznivý inflační vývoj, zpomalují ekonomický růst a přispívají k poklesu přebytku běžného účtu platební bilance.

Ve 3. čtvrtletí 2021 se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, mezičtvrtletně zvýšil o 1,6 %. Meziroční růst (bez očištění) dosáhl 3,0 %.

Spotřeba domácností se zvýšila o 5,9 %. To bylo dáno jak růstem reálného disponibilního důchodu, tak uvolněnými protiepidemickými opatřeními, které spolu se zlepšením důvěry spotřebitelů vedly k poklesu míry úspor. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšených výdajů ve zdravotnictví a růstu zaměstnanosti vzrostla o 3,0 %.

Mohlo by vás zajímat: Richard Šálek: Intermap Technologies přináší zásadní inovace povodňových map

Tvorba hrubého fixního kapitálu byla vyšší jen o 0,4 %. Nárůst investic do obydlí, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví byl doprovázen poklesem ostatních kategorií. Ze sektorového hlediska růst podpořily investiční výdaje domácností a vládních institucí.

Příspěvek změny stavu zásob a cenností k ekonomickému růstu dosáhl 6,8 p. b., což bylo nejvíce od začátku časové řady v roce 1997. Firmy doplňovaly skladové zásoby, zřejmě aby předešly výpadkům v dodávkách komponent i ztrátám vyplývajícím z vysoké inflace, a také se zvýšily zásoby nedokončené výroby.

Příspěvek salda zahraničního obchodu byl ale hluboce záporný (−7,2 p. b.), a to nejen kvůli výpadkům produkce na export, ale i vysokému tempu dovozu danému silnou akumulací zásob.

Odhadujeme, že za celý rok 2021 vzrostl ekonomický výkon ČR o 2,9 %, k čemuž kladně přispěly všechny složky domácí poptávky, nejvíce změna stavu zásob a spotřeba domácností. Naopak saldo zahraničního obchodu růst ekonomiky silně zpomalilo.

Mohlo by vás zajímat: Karel Waisser: Klienti Slavia pojišťovny se mají v novém roce na co těšit

Pro rok 2022 pracujeme v predikci se scénářem, že se zhoršující epidemickou situaci podaří zvládnout bez nutnosti přijímat makroekonomicky významná protiepidemická omezení. Současně očekáváme, že by ještě v první polovině letošního roku měly přetrvávat nepříznivé efekty růstu cen vstupů a narušení výrobních řetězců.

Růst ekonomiky o 3,1 % by pak měl být tažen investičními výdaji soukromého sektoru i veřejných institucí. Významným prorůstovým faktorem by nadále měla být spotřeba domácností. Bude ji však tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií. Pozitivní příspěvek by mělo vykázat i saldo zahraničního obchodu.

Vysoká inflace se stává makroekonomickým a sociálním problémem. Průměrná míra inflace v roce 2021 dosáhla 3,8 %, letos by měla činit 8,5 %. Meziroční inflace by se v 1. čtvrtletí 2022 měla pohybovat v blízkosti 10 % a i ve zbývající části roku by měla zůstat zvýšená. K inflaci by letos měl významně přispět nárůst cen elektřiny a zemního plynu. Proinflačním směrem bude působit také cena ropy a jednotkové náklady práce, síla těchto faktorů by ale měla být menší než v roce 2021. Frikce v zásobování nejspíše budou přetrvávat i v 1. polovině roku. Protiinflačně by se naopak mělo projevit posilování české koruny k euru, ke kterému vedlo zvyšování měnově-politických sazeb.

Na trhu práce se po krátké pauze opět projevují nerovnováhy, které jej charakterizovaly před propuknutím epidemie. Nedostatek pracovníků přetrvává prakticky ve všech odvětvích ekonomiky. Díky pokračujícímu růstu ekonomiky se nezaměstnanost dále snižuje. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v listopadu 2021 klesla na 2,3 %, což je nejnižší hodnota od dubna 2020. Odhadujeme, že míra nezaměstnanosti v roce 2021 v průměru dosáhla 2,8 % a v roce 2022 dále klesne až na 2,3 %.

Mohlo by vás zajímat: Martin Podávka: 2022 jako rok srovnávání a srovnávačů

Výpadky v dodavatelských řetězcích a nucené odstávky výroby v průmyslu vedly k výraznému poklesu přebytku běžného účtu platební bilance. Zhoršení kladného salda rovněž ovlivnila silná dynamika dovozu zboží. Nedostatek komponent by spolu s růstem cen výrobních vstupů a energií měl obchodní bilanci negativně ovlivňovat i letos. Odhadujeme proto, že běžný účet dosáhl v roce 2021 schodku ve výši 1,0 % HDP, který by se v roce 2022 mohl prohloubit na 1,3 % HDP.

Hospodaření veřejných financí bylo v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví, stejně jako dopady stimulační fiskální politiky. Odhadujeme, že expanzivní fiskální politika vedla v roce 2021 k deficitu ve výši 6,1 % HDP a k nárůstu zadlužení na 42,0 % HDP.