Zvyšující se prognózy spotřebitelské inflace odrážejí rostoucí ceny energií i dalších komodit, bariéry produkce v důsledku nedostatku některých komponent a surovin, omezení kapacit oproti expandující poptávce, jakož i uvolněnou měnovou politiku centrálních bank.
Navzdory velmi nepříznivé epidemické situaci a omezením v celé řadě oblastí zaznamenala česká ekonomika v 1. čtvrtletí 2021 pouze mírný pokles. Reálný hrubý domácí produkt očištěný o sezónní a kalendářní vlivy se mezičtvrtletně snížil o 0,3 %, jeho meziroční pokles se zmírnil na 2,6 %. Podle předběžného odhadu ekonomika ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,6 %.
Mohlo by vás zajímat: Jak vidí budoucnost oboru pojišťovnictví společnost Aon
V rámci domácí poptávky se meziroční pokles spotřeby domácností v 1. čtvrtletí zmírnil na 6,2 %. Část maloobchodu a některé služby ale byly nadále omezeny protiepidemickými opatřeními, což spolu se zvýšenou nejistotou ohledně dalšího vývoje vedlo k setrvání míry úspor na extrémně vysoké úrovni. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšených výdajů ve zdravotnictví a rovněž růstu zaměstnanosti vzrostla o 1,1 %.
Investice do fixního kapitálu poklesly o 3,0 %. Nejvýznamnější bylo snížení investic do strojů a zařízení, včetně dopravních prostředků, a dále do nerezidenčních staveb. Ze sektorového hlediska působil pozitivně mírný nárůst veřejných investic a investic domácností.
Změna stavu zásob a cenností naopak ekonomiku výrazně podpořila (příspěvek 1,2 p. b.) což patrně souviselo s doplňováním skladových zásob. To se promítlo i v silné dynamice dovozu zboží, příspěvek zahraničního obchodu tak dosáhl −0,5 p. b.
V predikci pracujeme se scénářem, že postup vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které již COVID-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat další makroekonomicky významná protiepidemická omezení. Hospodářská aktivita by tak měla od 3. čtvrtletí 2021 výrazněji oživovat a postupně kompenzovat předchozí šok do agregátní poptávky i nabídky.
Mohlo by vás zajímat: Tržby ve službách během pandemie
Očekávaný nárůst ekonomického výkonu o 3,2 % v letošním roce by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi do fixního kapitálu a spotřebou domácností. Vlivem vysoké dynamiky importu by saldo zahraničního obchodu mělo ekonomický růst mírně zpomalovat. Opačným směrem by letos mělo působit doplňování zásob, které by mělo být podpořeno hromaděním nedokončené produkce na skladech v důsledku problémů v dodavatelských řetězcích.
V roce 2022 by hospodářský růst mohl zejména díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby zrychlit na 4,2 %. Investice do fixního kapitálu by si měly udržet poměrně silnou dynamiku a mírně by ekonomiku vlivem pokračujícího růstu exportních trhů mělo podpořit i saldo zahraničního obchodu.
Dosavadní inflační tlaky se oproti očekávání dubnové makroekonomické predikce ukázaly být silnější. Vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cenových okruhů včetně spotřebitelských cen. Pro roky 2021 a 2022 proto predikci průměrné míry inflace zvyšujeme na 3,2 %, resp. na 3,5 %.
Vývoj na trhu práce zůstává pozitivní. Navzdory ukončení většiny fiskálních stimulačních opatření nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti – sezónně očištěná míra nezaměstnanosti (15–64 let) byla v červnu 2021 o 0,6 p. b. nižší než v březnu. Zřejmě převážil efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu. Průměrná míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil by se přesto v důsledku zpožděných efektů hospodářského propadu měla v roce 2021 zvýšit na 3,0 %. V roce 2022 by díky ekonomickému oživení mohla klesnout na 2,7 %.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Další „poslední“ varování
Běžný účet platební bilance vykázal v 1. čtvrtletí 2021 značný přebytek ve výši 3,5 % HDP. Ten odráží růst kladného salda bilance zboží daný silnou zahraniční poptávkou po zboží investičního charakteru. Svou roli sehrála i nízká srovnávací základna způsobená odstávkami výroby na jaře 2020. Zejména v 2. polovině letošního roku by však vlivem předpokládaného oživení investiční aktivy a růstu ceny ropy mělo docházet k poklesu přebytku obchodní bilance. Současně lze očekávat obnovení ziskovosti podniků pod zahraniční kontrolou a nárůst schodku prvotních důchodů. Proto by se přebytek běžného účtu mohl v letošním roce snížit na 1,1 % HDP a dále na 0,5 % HDP v roce 2022.
Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2021 je velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti veřejného zdravotnictví a stimulační fiskální politiky. Očekáváme deficitní hospodaření ve výši 7,7 % HDP. Expanzivní fiskální politika by měla vést ke strukturálnímu schodku 6,1 % HDP a k nárůstu zadlužení na úroveň 43,5 % HDP. V roce 2022 by již ekonomika ani saldo veřejných financí neměly být ovlivněny efekty epidemie. Se započatou konsolidací odhadujeme, že deficit dosáhne 5,0 % HDP a zadlužení vzroste na 46,2 % HDP.
Nová makroekonomická prognóza je podle Výboru pro rozpočtové prognózy realistická
Výbor pro rozpočtové prognózy na svém jednání v pondělí 30. srpna 2021 vyhodnotil srpnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí pro roky 2021 a 2022 z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění jako realistickou. Pro uvedené hodnocení hlasovalo 6 z 6 přítomných členů Výboru.
Členové Výboru souhlasili s hlavními závěry prognózy ohledně celkového růstu tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce. Někteří členové však s ohledem na současné nejistoty v globální i tuzemské ekonomice považovali jednotlivé parametry prognózy za mírně optimistické. Jako optimistický byl nejčastěji zmiňován predikovaný růst investic. Diskuse se vedly také o trhu práce, kde došlo oproti předešlé prognóze MF k posunu v oblasti mezd a zaměstnanosti směrem k příznivějším očekáváním. Celkově však panovala shoda, že jsou názorové odchylky natolik malé, že nebrání hodnotit prognózu jako realistickou.
„Makroekonomická prognóza ministerstva financí se z pohledu růstu tuzemské ekonomiky pro letošní a příští rok neodlišuje výrazněji od současného tržního konsensu. I z toho důvodu Výbor vyhodnotil prognózu jako realistikou, ačkoli někteří členové vnímali části prognózy, například očekávaný růst mezd či firemních investic, jako mírně optimistické. Vzhledem k současné nejistotě odhadů však považovali členové Výboru tyto odchylky za akceptovatelné a hodnocení prognózy jako realistické tak bylo jednomyslné,“ říká Jakub Seidler, místopředseda Výboru pro rozpočtové prognózy a hlavní ekonom České bankovní asociace.
Mohlo by vás zajímat: Jaký je vliv změny klimatu na ceny pojištění?
Stejné stanovisko jako v případě makroekonomické prognózy zaujal Výbor pro rozpočtové prognózy také k fiskální prognóze daňových příjmů ministerstva financí ze srpna 2021. Z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění v letech 2021 a 2022 ji Výbor vyhodnotil jako realistickou. Pro toto hodnocení hlasovalo 6 z 6 přítomných členů Výboru.
Členové Výboru ocenili podrobný rozbor ministerstva financí k aktuální situaci i výhledu rozpočtových příjmů. Někteří členové zároveň konstatovali, že vývoj příjmů je a do konce predikčního období zůstane ovlivněný mimořádně rozsáhlými diskrečními opatřeními, jejichž vliv oslabuje vazbu jednotlivých typů příjmů na tradiční makroekonomické ukazatele. V hodnocení rizik se názory členů Výboru výrazně lišily. Zazněl názor, že daně z příjmu mohou naplnit prognózu ministerstva financí s dostatečnou rezervou, ale také názor, že u DPPO existuje riziko horšího plnění kvůli možnosti opožděného zapojení firem do vládních covidových programů. Více členů zdůrazňovalo riziko mírného nenaplnění prognózy u výběru DPH. Jeden člen naopak poukazoval na pravděpodobnost přeplnění prognózy u pojistného, a to kvůli vyššímu objemu mezd oproti makroekonomické predikci ministerstva financí.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Čínské přístavy kolabují. Čechy čekají drahé Vánoce
„To, že Výbor všemi hlasy přítomných členů označil prognózu příjmů za realistickou, neznamená, že s ní nejsou spojená rizika. Předně, rozpočtové příjmy jsou ovlivňovány nedávno přijatými zákonnými úpravami v rozsahu, který omezuje schopnost předpovídat jejich vývoj podle makroekonomického výhledu. Za druhé, podíl výběru sociálního pojistného a DPH na celkových rozpočtových příjmech stoupl po zákonných úpravách téměř na dvě třetiny, což omezuje ve struktuře příjmů diverzitu a vytváří koncentrační riziko,“ říká Pavel Sobíšek, předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a hlavní ekonom UniCredit Bank.
Komentáře
Přidat komentář