V 1. čtvrtletí 2019 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda*) (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 32 466 Kč, což je o 2 236 Kč (7,4 %) více než ve stejném období roku 2018. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,7 %, reálně se tak mzda zvýšila o 4,6 %. Objem mezd vzrostl o 8,3 %, počet zaměstnanců o 0,8 %.Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí 2019 po očištění od sezónních vlivů 1,9 %.Medián mezd (27 582 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,4 %, u mužů dosáhl 29 936 Kč, u žen byl 24 982 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 14 566 Kč a 51 420 Kč.
Kromě zvyšování údaje uvedeného na výplatní pásce je důležitý také růst cen, který může část mzdového zvýšení znehodnotit. „Zatímco za roky 2014–2016 růst spotřebitelských cen nepřekročil jedno procento, od začátku roku 2017 jsme si museli zvyknout na hodnoty přes 2 %. To má významný dopad na kupní sílu českých výdělků,“ připomíná Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Ty se za roky 2017–2018 zvýšily nominálně o 14,8 %, avšak inflace ve stejném období dosáhla 4,7 %, reálně tak mzdy stouply o 9,7 %. Totéž se opakuje i v letošním roce, kdy v 1. čtvrtletí padla třetina mzdového nárůstu na úkor zvyšujících se cen.
Mohlo by vás zajímat: Jan Matoušek: Vláda projídá daňové příjmy budoucnosti
V odměňování jsou velké rozdíly podle velikosti podniku a platí, že s velikostí roste mzdová úroveň. Podle výsledků Informačního systému o průměrném výdělku MPSV (ISPV) za rok 2018 pobíralo 31 % zaměstnanců nejmenších podniků (do 10 zaměstnanců) hrubou mzdu nižší než 15 tis. Kč; naopak jen 6 % z nich mělo mzdu vyšší než 40 tis. Kč. Na druhé straně v největších podnicích s počtem 5000 a více zaměstnanců pobíral jen každý dvacátý méně než 20 tis. Kč, a 39 % zaměstnanců mělo výplatu vyšší než 40 tis. Kč. „Platí též obecné pravidlo, že čím je podnik větší, tím větší je i rozdíl mezi mzdou mužů a žen. V nejmenších podnicích do 10 zaměstnanců mají ženy mediánovou mzdu nižší než muži o 5 %, v největších podnicích o 25 %,“ říká Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Za podmínek nedostatku pracovní síly a zvyšování minimální mzdy se distribuce mezd v roce 2018 dále zužovala. „Třebaže rostly výdělky ve všech pásmech, největší přírůstek byl zaznamenán u nejnižších mezd: dvacetina nejméně odměňovaných zaměstnanců dostala meziročně přidáno o 12 %, na druhé straně dvacetina nejvyšších mezd se zvýšila nejméně, o 7,3 %,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Tomuto vývoji odpovídají i výsledky podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání, kde se platy řídících pracovníků zvýšily meziročně o 6 %, ale mzdy pracovníků ve službách a prodeji stouply o 11 %. Tím se dostaly na 40 % manažerské úrovně, zatímco dva roky předtím představovaly 37 %.
Mohlo by vás zajímat: AXA hlásí růst v podnikatelském pojištění. Vysoký provozní zisk Allianz
Výsledky ISPV ukazují také významný vliv toho, jak probíhá mzdové vyjednávání. Nejúčinnější se podle nich jeví kolektivní smlouva na podnikové úrovni, neboť mzdová úroveň těchto zaměstnanců je cca o 5 tis. Kč vyšší než u těch, kteří nemají kolektivní smlouvu, tedy vyjednávají se zaměstnavatelem individuálně. Kolektivní smlouva na odvětvové úrovni zvyšuje mzdovou úroveň podstatně méně.
*) Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Strukturální výdělkové statistiky, které mají k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než celostátní průměr.
Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení; to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Na rozdíl od průměrné mzdy, která je vypočtena na základě podkladů z podnikového výkaznictví, je medián nutné odvozovat ze statisticko-matematického modelu na podkladě výběrového šetření, protože podnikové výkazy obsahují jen agregované údaje za celý podnik nebo organizaci.
Nelze opomenout, že z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá.
Komentáře
Přidat komentář