Jak „být přítomní“ v rodině a u stolu i v předvánočním stresu

Společné jídlo jako kotva v chaosu

Uprostřed všeobecného zmatku a časového tlaku je klidné rodinné stolování často to poslední, na co myslíme. Možná si říkáme, že času bude dost během svátků. Podle dat to však neplatí. Velký průzkum UNIQA o pocitu bezpečí v rodinách ukazuje, že až třetina rodin spolu běžně nepotká u stolu ani během roku. Přitom právě společné jídlo má podle psychologa Michala Bači ze slovenské neziskové organizace Liga za duševné zdravie výrazný vliv na zvládání stresu – a to i toho předvánočního.

„Stresová zátěž je dnes vysoká a může nás vyčerpávat. Stres spouští tělesnou stresovou reakci – známý princip ‚útok nebo útěk‘. Vyplaví se zásoby cukru, tělo uvolní energii a jsme připraveni jít do boje nebo utéct. Stres sám o sobě není špatný, problém nastává ve chvíli, kdy po něm nepřijde odpočinek, relaxace a načerpání nové energie. Právě tehdy by měla následovat tělesná reakce, která je opakem té stresové a o níž se mluví méně. Opakem ‚fight or flight‘ – bojovat nebo utéct – je totiž ‚rest and digest‘ – odpočívat a trávit. Právě to, že se v klidu najíme a uvolníme, funguje jako regenerace po stresové reakci,“ vysvětluje.

Mohlo by vás zajímat: Přebytek kapitálu evropských zajistitelů by mohl mít vliv na obnovu smluv

Důležité není jen to, že se dobře najíme, ale s kým a v jaké atmosféře. Společné stolování s blízkými lidmi, s nimiž se cítíme dobře a bezpečně, má podle odborníků zásadní význam. „Ke klidnému jídlu potřebujeme především bezpečný prostor – a právě ten vytváří společné stolování. Pokud jíme ve stresu, je to záruka nechutenství. Ve chvílích, kdy jsme nejvíce vystresovaní, bychom si ale měli vědomě najít čas a najíst se s rodinou nebo s lidmi, s nimiž se cítíme dobře. Ve stresu je totiž velmi obtížné regulovat své emoce o samotě, zatímco rozhovor s druhými nám v tom může výrazně pomoci,“ dodává psycholog Michal Bača.

Jak si u společného stolu skutečně odpočinout?

K načerpání nových sil – možná i na poslední fázi předvánočních příprav – toho ve skutečnosti nepotřebujeme mnoho. Klidně si můžeme objednat rozvoz nebo jídlo s sebou, pokud nám zbývají síly a čas na vaření. Podstatné je, že jsme spolu a jsme tu jeden pro druhého. „Právě společný rozhovor je nástrojem regulace emocí. Proti stresu není nic lepšího než najít si chvilku a dát si společně oběd nebo večeři. Pocit bezpečí totiž získáváme tehdy, když jsme přijímáni. A rodina by pro nás měla být takovým místem,“ doplňuje psycholog Bača.

Ještě dříve, než rozbalíme vánoční prostírání, můžeme si společný čas u stolu zpříjemnit i jinak. Například „konverzačním ubrusem“ UNIQA, který je součástí kampaně Méně scrollování, více stolování. Otázky, které jsou na něm napsané, přirozeně podporují rozhovor a zvou k otevřenosti – pomáhají otevírat témata, na která v běžném shonu často nezbývá prostor.

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance Talk: U mikrofonu Thierry Thibault

I obyčejné stolování se tak může proměnit v chvíli, kdy se rodina lépe poznává, sdílí své radosti, obavy i názory. A každý u stolu se může cítit přijatý a viděný.

Otázky mohou znít například:
Co se ti na sobě nejvíce líbí?
V čem jsi opravdu dobrý/á?
Jaký byl tvůj nejsilnější zážitek z tohoto týdne a proč?
Co ti dodává sílu?

Tak co? Sedneme si na chvíli spolu ke stolu, odložíme mobil a věnujeme pozornost těm, kteří sedí vedle nás? Abychom nebyli jen blízko, ale skutečně spolu. A možná se pak začnou dít malé předvánoční zázraky – i když okna ještě nejsou umytá.