Pro mladé řidiče jsou podle diplomové práce Zuzany Šejdové, obhájené na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, obecně společné tyto vlastnosti: impulsivnost; sebestřednost, a z toho plynoucí preference práv před povinnostmi; nižší pocit odpovědnosti za svá rozhodnutí a jednání, netolerance
k potřebám a pocitům ostatních; vyhledávání nebezpečí a dobrodružství; experimentování, jednání na zkoušku, chybné vyhodnocení výsledku a další. To všechno jsou obecné charakteristiky mladších dospělých, které se projevují i na jejich řidičských schopnostech.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: S transpozicí motorové směrnice jsem poměrně spokojen. Ale…
„Jednou z hlavních příčin nebezpečnosti mladých řidičů je jejich přeceňování vlastních řidičských schopností – takové výsledky lze zjistit například sebehodnotícími metodami v porovnání s ostatními řidiči. Mladí řidiči (muži) se považují nejen za výborné a schopné řidiče, ale dokonce i za lepší řidiče, než jsou jejich starší kolegové,” uvádí se v magisterské práci.
Toto sebehodnocení se zásadně rozchází s výsledky, které za sebou mladí řidiči nechávají na silnicích v podobě následků nehod. „Z celkové populace řidičů tvoří začátečníci pouze tři procenta. Přesto tito řidiči způsobí cirka jedenáct procent všech dopravních nehod. Nepoměr jasně říká, že je třeba směřovat úsilí k jejich vzdělání,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka při zavádění tzv. řidičáku na zkoušku, který v ČR funguje od ledna letošního roku. Jen během prvního měsíce fungování vrátil do autoškol čtyřiadvacet řidičů, kteří během dvou let od obdržení svého prvního řidičského oprávnění spáchali závažný dopravní přestupek.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Provize v Česku nejsou mimořádně vysoké!
Studie, která byla před několika lety publikovaná ve Velké Británii, zase na druhou stranu ukázala, že začínající řidiči mají obavy ze zcela běžných situací, jako je jízda po dálnici, předjíždění pomalejších vozidel, nebo zvládnutí komplikovanějších křižovatek. U zkušenějších řidičů naopak hrozí riziko, že v rámci po léta rostoucí jistoty začnou za volantem zkoušet dělat činnosti, které tam rozhodně nepatří. Podle studie z Německa se až čtvrtina řidičů věnuje za volantem činnostem, které odvádí jejich pozornost. Mezi nejčastější příklady těchto činností patří například úprava zevnějšku ve zpětných zrcátkách nebo nasazování si hodinek, šperků či jiných doplňků. Někdo se ale při řízení i převléká, přezouvá, nebo bere léky.
Komentáře
Přidat komentář