Petr Jedlička: Aktuální pohled na srovnání mezinárodních statistik Covid-19

Z globálního přehledu denních potvrzených případů vyplývá, že denní počet potvrzených pozitivních testů se blíží hranici 500 tisíc a téměř pětkrát překonává lokální maximum na konci první vlny v polovině dubna 2020. Denní počty úmrtí (oranžová křivka na vedlejší ose) vykazují poslední období nárůst a blíží se celosvětově k hodnotě 10 000 osob, což překonává lokální maximum na konci první vlny. Platí, že pokud by smrtnost z jednoho potvrzeného pozitivního případu byla srovnatelná jako na jaře, blížily by se denní počty úmrtí celosvětově 50 000 osobám.

Mohlo by vás zajímat: Finanční poradci sjednali v 3Q 2020 produkty za 22 miliard korun

Stále tak platí, že vůči situaci na jaře vychází globální smrtnost, pokud ji modelujeme na základě počtu nahlášených případů a zohledníme zpoždění mezi potvrzením nákazy a úmrtím, cca pětkrát nižší.

Dále nicméně platí, že výsledky a průběh pandemie na podzim mezi jednotlivými zeměmi vykazují zcela zásadní rozdíly. Dále proto ukážeme pro vybrané skupiny zemí, jakým způsobem se vyvíjejí covidové statistiky vždy důsledně vztažené vůči velikosti populace konkrétní země. Vždy představíme pro každou skupinu zemí pět typizovaných grafů, konkrétně se jedná o:

1. Podíl pozitivních testů k celé populaci. Tato hodnota k určitému datu ukazuje, kolik procent populace mělo od počátku pandemie do určitého data pozitivní test na Covid 19 (bez zohlednění případných opakovaných pozitivních případů u jedné osoby, které by ale neměly dosahovat významného výskytu)
2. Dosaženou kumulativní úmrtnost na Covid, tj. podíl zemřelých osob v souvislosti s Covid 19 dle statistik za jednotlivé země vůči počtu obyvatel celé populace
3. Spočtenou hodnotu R faktoru za poslední měsíce vycházející z podílu sedmidenního klouzavého průměru nových potvrzených případů ke konkrétnímu datu vůči stejné hodnotě před 5 dny. Tímto ukazatelem se sleduje, zda počet případů bude vykazovat rostoucí nebo klesající vývoj
4. Sedmidenní průměr nově zjištěných případů Covid 19 na 1 milion obyvatel. Tento graf ukazuje dynamiku přírůstku nově zjištěných nákaz
5. Sedmidenní průměr počtu zemřelých osob Covid 19 na 1 milion obyvatel

Srovnání ČR a vybraných zemí střední Evropy

Na následujícím grafu vychází, že v České republice podíl pozitivních testů k celé populaci dosahuje hodnot cca 4,3 %, což překračuje podíly za ostatní sledované země v této skupině (Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko, Polsko).

Ze srovnání podílu populace s úmrtím v rámci epidemie Covid 19 se v ČR blíží zatím situaci, že na Covid umírá téměř 0,06 % celé populace, přičemž v ostatních sledovaných zemí se jedná o přibližně poloviční hodnoty, nejnižší úmrtnost 0,02 % vychází dosud v Rakousku, úmrtnost v Polsku a Maďarsku se blíží 0,03 % a ve Švýcarsku jde dosud o 0,004 %, kde nicméně rozhodující část úmrtí připadá na situaci z jarních měsíců.

Srovnání hodnoty R faktoru ukazuje, že v České republice hodnota klesá ze 1,5 v první polovině října na aktuálních cca 0,7, zatímco v ostatních zemí (zejména V Polsku, Rakousku a Maďarsku je vývoj R faktoru proti situaci v ČR cca o měsíc zpožděný.

Sedmidenní průměr nově potvrzených případů na 1 milion obyvatel kulminoval v ČR na úrovni cca 1200 kauz a dále klesá zatím na cca 670 případů v polovině listopadu. Poslední období začíná významně klesat i počet zjištěných případů ve Švýcarsku, zatímco u ostatních sledovaných zemí je zatím stabilizace denního počtu potvrzených případů nebo jejich mírný pokles zatím velmi krátkodobý.

Ve statistice denního počtu zemřelých osob na 1 milion obyvatel vychází v České republice poslední období stabilizace na úrovni lehce pod 20 osobami denně, což jsou zatím cca dvojnásobné hodnoty proti situaci u ostatních sledovaných zemí. Významnější intenzitu úmrtnosti v souvislosti s Covid z těchto zemí v rámci první vlny vykazovalo zejména Švýcarsko.

Srovnání velké země západní Evropy

Ze zemí významně zasažené pandemií na jaře (Velká Británie, Francie, Španělsko, Itálie, Belgie) vychází nejvyšší podíl pozitivních testů v populaci – přes 4,5 % v případě Belgie), u ostatních sledovaných zemí dosahuje tento podíl pozitivních z populace rozpětí cca 2 % až 3 %.

Úmrtnost v Belgii v rámci první vlny dosáhla 0,08 % populace a zatím o dalších 0,04 % úmrtnost dosud v této zemi stoupla také na podzim, což je výrazně vyšší růst než na podzim vychází u dalších těchto sledovaných zemí rovněž s výraznou úmrtností v první vlně.

Hodnota R faktoru vychází stále i nyní nad úrovní 100 % v případě Itálie a Velké Británie, u ostatních sledovaných zemí se dostává pod tuto hranici, nejvýrazněji v případě Belgie.

U Belgie došlo k rychlému poklesu vysokého počtu pozitivních testů v sedmidenním klouzavém průměru (přes 1500 na 1 mil. obyvatel denně) na přibližně jednu třetinu tohoto maxima, zatímco u ostatních sledovaných zemí počet pozitivních případů spíše začíná stagnovat.

 Ve statistice denních počtů úmrtí Belgie nedosahuje zatím 28 osob, jak tomu bylo během první vlny, ale i hodnota průměrného denního počtu úmrtí 17 osob na 1 mil. obyvatel denně cca dvojnásobně až trojnásobně převyšuje hodnoty v ostatních sledovaných zemí v této skupině.

Skupina skandinávských zemí a Německa

Kumulativní počet zjištěných pozitivních případů v celé populaci dosahuje v této skupině 1,8 % podílu v případě Švédska. U Dánska a Německa byl Covid pozitivní výsledek zjištěný u cca 1 % populace, zatímco v případě Norska a Finska se jedná o cca 0,5 % podíl.

Dosažená úroveň úmrtnosti z jarní vlny ve Švédsku se zatím stejně jako výrazně nižší hodnoty v ostatních skandinávských zemí i v Německu se během podzimní situace dosud výrazněji nenavyšují na rozdíl od situace v jiných zemích v předchozích popisovaných skupinách.

U většiny sledovaných zemí s výjimkou Švédska s hodnotou kolem 1,4 se hodnota R faktoru pohybuje na úrovni cca 1, což značí stabilní rychlost šíření.

Během podzimní situace se počty zjištěných případů stabilizují u všech skandinávských zemí i Německa (pouze s výjimkou Švédska) na výrazně nižších hodnotách než u předchozích skupin zemí.

V případě úmrtí během jarní vlny dosahovala úmrtnost ve Švédsku při své kulminaci téměř 10 osob denně na 1 mil. obyvatel, zatímco v ostatních sledovaných zemí byla tato hodnota cca čtvrtinová. U sledovaných zemí se zatím projevil do poloviny listopadu růst úmrtí na 2 osoby na 1 mil. obyvatel v případě Švédska a Německa, u ostatních zemí zatím k výraznější úmrtnosti v této skupině při podzimní vlně nedochází. 

Skupina zemí střední a jižní Evropy

Zde se objevuje v popředí země, která zatím při srovnání statistik Covid 19 nebyla mediálně tolik citovaná, a to sice Slovinsko. Podíl pozitivních testů vůči celé populaci dosahuje u Slovinska cca 2,5 %, zatímco pro ostatní sledované státy v této skupině (Slovensko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko) s úhrnnou pozitivitou 1,5 % až 2 % populace.

 Ze srovnání úmrtí je zajímavý vysoký podíl v Rumunsku i rychlý růst ve Slovinsku. Ze sledované skupiny nejnižší výsledky dosud s úmrtností 0,01 % populace vykazuje Slovensko.

U sledovaných zemí se hodnota R faktoru dostává v posledních dnech na úroveň kolem 100%, pouze v případě Slovenska jsou hodnoty výrazně nižší a počet nových případů se u něj snižuje.

Denní počet případů ve Slovinsku kulminoval na úrovni cca 900 osob na 1 mil. obyvatel a od té doby klesá na cca 700. V případě Slovenska nejvyšší počet sedmidenního průměru zjištěných pozitivních testů dosáhl necelých 500 osob na 1 mil. obyvatel a klesá k 300 případům.

 V případě úmrtí ve Slovinsku vychází strmý nárůst zatím bez známek stabilizace s aktuální situací denního počtu 16 úmrtí na 1 mil. obyvatel.

RNDr. Petr Jedlička, Ph.D.
Vedoucí oddělení pojistné matematiky a analýz ČKP a ČAP