Index Kyberbezpečnosti dosáhl 67 bodů, o jeden bod méně než loni.
V loňském roce byly výsledky nejlepší od začátku sledování, index dosáhl 68 bodů. Letos je výsledek jen nepatrně nižší. Výsledky jsou z různých hledisek velmi vyrovnané. Lidé se základním vzděláním získali v průměru 65 bodů, zatímco vysokoškolsky vzdělaní získali průměrně 68 bodů. „Zdá se, že lidé si uvědomují rizika, která jsou s online prostředím spojená. Naprostá většina by neposkytla přístupové údaje do internetového bankovnictví. Téměř dvě třetiny lidí kontrolují výdaje a úspory na účtu pravidelně,“ říká Petr Barák, expert České bankovní asociace na finanční a bankovní bezpečnost.
Češi jsou ve sdílení informací opatrní, čtvrtina ale někdy otevře neznámou přílohu
Za žádných okolností by přihlašovací údaje k účtu neposkytlo 86 % Čechů. Víc než polovina by nesdílela ani výši svých úspor, číslo platební karty nebo rodinné fotografie. Další informace jsou lidé ochotni sdělit pouze za určitých okolností. Více než tři čtvrtiny se v takových případech podělí o telefonní číslo a adresu trvalého bydliště. Téměř tři čtvrtiny lidí neotvírají přílohy od neznámých odesílatelů, čtvrtina však alespoň některou otevře. Upozornění banky na možné hrozby čte většina lidí a přibližně polovina to dokonce dělá pravidelně. Osm z deseti Čechů se do svého internetového bankovnictví připojuje přes vlastní zařízení, které je zcela pod jejich kontrolou.
„Česká populace je poměrně obezřetná v případě sdělování citlivých osobních údajů jako je číslo platební karty či přihlašovací údaje k bankovnímu účtu. Na druhou stranu však nemalá část lidí, přibližně čtvrtina, alespoň někdy otevírá přílohy emailů od neznámých uživatelů, což může způsobit vážný problém“ uvádí Michal Straka z agentury Ipsos.
Mohlo by vás zajímat: Sestupný trend podnikatelských očekávání německých pojistitelů
Bankám a pojišťovnám věří lidé v ochraně údajů nejvíc
Banky, pojišťovny či spořitelny jsou považovány za nejbezpečnější, co se týče ochrany před únikem dat. Za důvěryhodné je považuje 59 % Čechů. Oproti tomu státní správu (e-government) vnímá bezpečně pouze necelá třetina. Nejnižší důvěru mají u lidí fintech společnosti, nebankovní poskytovatelé půjček a obchodní řetězce.
Hackerských útoků přibývá, 27 % Čechů se s útokem setkalo letos
Víc než polovina Čechů se stala obětí hackerského útoku, a to bez ohledu na jeho dokončení. Třetina pak zná někoho, kdo byl obětí dokončeného útoku. Nejčastěji jde o podvodné e-maily, které slibují výhru v soutěži, popřípadě velké dědictví od zapomenutého člena rodiny. Víc než polovina má antivirový program v mobilním telefonu, u stolních počítačů je to sedm z deseti lidí. S útokem se nejčastěji setkávají lidé mezi 18 a 34 lety. 27 % Čechů se s útokem setkalo letos. Těmto údajům odpovídají i čísla České bankovní asociace. Počet útoků se za poslední dva roky zvýšil čtyřnásobně a průměrná škoda u dokončeného útoku je na jednoho klienta 162 tisíc korun. Útočníci nejčastěji cílí na získání přihlašovacích údajů, a to ve 40 % případů. Téměř třetina se pak snažila získat číslo platební karty a čtvrtina se zaměřila na osobní údaje, jako je například rodné číslo. Zájem byl také o heslo nebo PIN, a to ve 22 % případů.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovací Dr. Jekyll, nebo Mr. Hyde? Soud má jasno!
Do elektronického bankovnictví se lidé nejčastěji připojují přes Wi-Fi
Lidé se přes Wi-Fi připojují pouze v případech, kdy je dobře zabezpečená. Ve zvyku to má 44 % z nich. Více než čtvrtina lidí se pak připojuje kdekoli, a to pomocí datového tarifu. Na veřejných sítích své finance spravuje pouze 8 % Čechů. Šest z deseti lidí je běžně používají na vyřizování svých e-mailů a jiné korespondence. Téměř polovina (44 %) se pak tímto způsobem přihlašuje na sociální sítě.
„Připojovat se na veřejné, nezaheslované Wi-Fi není nikdy bezpečné. Nicméně lidé to dělají a budou dělat. Po připojení na veřejnou síť musí být lidé velmi ostražití a vstupovat do svého internetového či mobilního bankovnictví by vůbec neměli. Řada lidí si to ale stále neuvědomuje a kvůli tomu na sebe prozradí informace, které by prozrazovat neměli,“ říká Milan Habrcetl, Cyber Security Specialist společnosti Cisco.
Mohlo by vás zajímat: Jak přispělo zdražování firem ke dnešní inflaci v eurozóně?
Obchodování na on-line bazarech je časté, podvodné telefonáty lidé většinou odhalí
Téměř polovina Čechů někdy nakupovala na on-line bazarech a více než třetina na nich nějaké zboží prodávala. Nejčastější formou platby byl bankovní převod, ve čtyřech případech z deseti pak šlo o osobní předání. Podvodníci se často zaměřují právě na prodávající. Takových případů letos výrazně přibylo.
„Protože jsou prodávající klienti oslovováni údajným kupcem jejich zboží, nepředpokládají, že se z nich někdo snaží získat přístupové údaje k účtům nebo do jejich internetového bankovnictví. Aby co nejdříve docílili prodeje zboží, neopatrně spolupracují a vyplňují údaje o svých kartách a přístupech na účet v domnění, že nedělají nic špatně. Opak je bohužel pravdou, většinou o všechno přijdou“ objasnil pplk. Ondřej Kapr z Policie ČR. Pouze 3 % lidí by poskytla informace při falešném telefonátu. Víc než polovina z nich by pak situaci ověřila u banky.
Mohlo by vás zajímat: PwC: Češi si nechtějí říkat o více peněz. Zkusí to jen pětina zaměstnanců
Kybertest si vyzkoušely desítky tisíc lidí, úspěšnost je v průměru 70 %
Česká bankovní asociace ve spolupráci s partnery v září spustila celonárodní kampaň #nePINDej!, která má za cíl přivést lidi na stránky Kybertest.cz a tímto způsobem je vzdělávat. Za necelé dva měsíce od spuštění Kybertestu kampaň přilákala téměř 54 tisíc lidí, kteří testem prošli v průměru se 70% úspěšností. Kybertest se skládá z deseti nejčastějších podvodů a lidé si tak mohou vyzkoušet, jak odolní jsou proti případným hackerským útokům.
Komentáře
Přidat komentář