Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Nástroje umělé inteligence pro tvorbu obsahu neboli generativní nástroje AI mohou sloužit pro vytváření textů, obrázků či programovacích kódů nebo třeba k vyhledávání informací. Mezi příklady takových nástrojů můžeme zařadit např. Copilot, ChatGPT či Gemini. Údaje o používání AI pro tvorbu obsahu byly sesbírány Českým statistickým úřadem v rámci Šetření o používání ICT v domácnostech ve druhém čtvrtletí roku 2025, údaje za státy EU pocházejí ze zdrojů Eurostatu za stejné období.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pojištění musí stát na realitě, ne ideologii
Mladší a vzdělanější mají náskok
Přestože již třetina osob v Česku ve věku 16 a více let použila nástroje AI pro tvorbu obsahu, v jejich používání panují velké rozdíly. Mezi mladými a vzdělanými je komunikace s AI častým fenoménem, v případě seniorů nebo lidí s nízkým vzděláním je spíše vzácná. Rozdíly se najdou i mezi muži a ženami: o něco častěji komunikují s AI muži (34 %) než ženy (29 %). Největší rozdíly ovšem zaznamenáváme mezi osobami různého věku. Z mladých ve věku 16 až 24 let využívá nástroje AI 79 %, mezi těmi, kteří v tomto věku studují, je to dokonce 85 %. Většina z nich uvedla, že používají AI právě pro studijní účely. Ve skupině osob ve věku 25 až 34 let komunikovalo s AI 56 %, tedy přibližně každý druhý člověk. S rostoucím věkem pak podíly uživatelů klesají.
Mezi nejstaršími osobami, tedy ve věku 75 a více let, využívala AI pouze 2 % respondentů. Pokud se ovšem používání umělé inteligence bude vyvíjet podobným směrem jako používání jiných informačních technologií, můžeme očekávat, že i u starších věkových skupin dojde v budoucnu k nárůstům. Používání umělé inteligence neovlivňuje pouze věk, ale také vzdělání. Mezi osobami se základním vzděláním používalo nástroje AI k jakýmkoli účelům 16 %, mezi vysokoškolsky vzdělanými to bylo 60 % osob. V případě vzdělání se průzkum zaměřoval na osoby ve věku 25 až 64 let.
Sever vede nad jihem
V mezinárodním srovnání používají obyvatelé Česka umělou inteligenci přibližně stejně často, jako je průměr EU. Mezi osobami ve věku 16 až 74 let použilo AI k tvorbě obsahu 35 % Čechů a 33 % obyvatel EU celkem. Ve srovnání se sousedy používáme AI o něco více než Němci (32 % osob) či Slováci (31 %) a mnohem více než obyvatelé Polska (23 %).
Naopak Rakušané dosahují vyšších hodnot než Češi, konkrétně 39 %. Nejčastěji v rámci EU používají umělou inteligenci v Dánsku, Estonsku, na Maltě a ve Finsku, kde tyto technologie využívá téměř polovina populace. Nejvyšší hodnoty v Evropě celkem dosahují Norové (56 %). Nejméně populární v rámci EU je AI prozatím v Rumunsku (18 %) a v Itálii (20 %). V jihovýchodní Evropě obecně vychází používání AI níže než v ostatních státech Evropy. Výjimku tvoří Řecko, kde používání AI deklaruje 44 % obyvatel.
Pomocník při práci
Umělou inteligenci pro tvorbu obsahu lze použít v rámci široké škály situací. Kromě komunikace s AI pracovní účely používá AI 15 % obyvatel EU ve věku 16 až 74 let, v Česku to je 14 %. V Česku používají AI pro pracovní účely nejčastěji osoby ve věku 25 až 44 let, činí tak téměř čtvrtina z nich. V EU jako celku je situace podobná. Mezi osobami s vysokoškolským vzděláním používá v Česku AI pro pracovní účely 39 %, z osob s maturitou 17 % a z osob s nižším vzděláním méně než 2 %. S tím korespondují i podíly osob v různých profesních kategoriích. Podle klasifikace ISCO používali AI pro pracovní účely nejvíce specialisté (47 %) a řídící pracovníci (46 %). Poměrně hodně používali AI pro svou práci také techničtí a odborní pracovníci (24 %) a úředníci (17 %). Naopak v profesích, které vyžadují jen nízké nebo žádné vzdělání, byla AI využívána jen v minimální míře.
Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku slaví čtvrtstoletí. Osobností trhu je Jitka Chizzola
Důvody, proč ne
Jen málokdo dnes o AI vůbec neslyšel. Z osob, které AI nepoužívají, pouze 6 % uvedlo, že tento fenomén neznají. Byli to častěji starší lidé a lidé s nižším vzděláním. Většina těch, kteří AI zatím nepoužili, k tomu prostě nenašla důvod. Týkalo se to tří čtvrtin respondentů. Celkem 12 % osob pak uvedlo, že by AI použilo, ale zatím nevědí, jak na to. Větší podíl takových byl opět mezi staršími lidmi a mezi lidmi s nižším vzděláním. Strach z používání AI je pouze minoritním důvodem pro odmítání těchto technologií. Jen 3 % osob, které AI nepoužily, označily jako důvod obavy o bezpečnost nebo soukromí.
Děti mají náskok
Využívání umělé inteligence na českých a slovenských školách se věnoval rozsáhlý výzkum organizace Scio Research. Z České republiky se do dotazníkového šetření, probíhajícího od prosince 2024 do března 2025, zapojilo 3 406 žáků, 776 rodičů, 364 učitelů a 21 zástupců vedení škol.
Doma i ve škole
Podle očekávání využívají umělou inteligenci častěji žáci než učitelé nebo rodiče. Míra užití ve volném čase ve srovnání s užitím při přípravě do školy a při výuce se u žáků příliš neliší. Alespoň několikrát do měsíce a častěji využívá AI nástroje ve volném čase 72 % českých žáků, při přípravě do školy 69 %. Z učitelů používalo AI ve volném čase 59 % a v práci 64 %, z rodičů uvedlo používání AI vícekrát do měsíce 55 %. Mezi rodiči také najdeme nejvyšší podíl těch, kteří umělou inteligenci vůbec nepoužívají. Tuto variantu odpovědi zvolilo 24 % z nich. Žáci jsou rovněž sebevědomější v hodnocení svých znalosti o AI. O tom, že jsou dobré, nebo dokonce velmi dobré, je přesvědčeno 47 % žáků, zatímco mezi učiteli se takto hodnotí 25 % a mezi rodiči 29 % respondentů.
Přes relativně vysoké mínění o vlastních znalostech zastává 62 % žáků názor, že o AI a možnostech jejího použití by se mělo učit ve škole, a 47 % žáků by uvítalo podporu od učitelů v této oblasti. Hlavními zdroji informací o AI jsou pro žáky internet (74 %), sociální média (59 %) a kamarádi (45 %). Škola (37 %) v tomto žebříčku zaujímá až čtvrté místo, rodina (15 %) páté. Žáci nejčastěji využívají AI k získávání a zpracování informací, při tvorbě a úpravách textů a rovněž při přípravě a při výuce ve škole. Zhruba 10 % dětí využívá AI k rozhovorům o svých emocích a vztazích. Přestože téměř dvě třetiny učitelů využívají umělou inteligenci v práci, do výuky zavádí tuto technologii jen menší část z nich. Alespoň několikrát do měsíce s ní přímo v hodinách pracuje 33 % učitelů. Přesně polovina učitelů si prostřednictvím AI pomáhá při tvorbě vzdělávacího obsahu, 47 % při plánování výuky a 22 % s administrativními úkony. Při komunikaci s rodiči využívá nástroje AI 15 % učitelů.
Mohlo by vás zajímat: Exkluzivní fotogalerie: Jaký byl galavečer Pojišťovny roku 2025?
Nejčastěji chatboti
Nejvyužívanějším nástrojem umělé inteligence mezi žáky je ChatGPT, s nímž pracuje 84 % žáků. Další nástroje následují až s výrazným odstupem. Na druhé pozici se umístil Siri od Apple (18 %), na třetí pak My AI na Snapchatu (15 %). Také učitelé nejčastěji využívají některý z chatovacích nástrojů (ChatGPT, Claude, Google Gemini, Microsoft Bing). Práci s nimi uvedlo 69 % učitelů. Nástroje na generovaní plánu výuky a učebních materiálů (např. ScioBot, lessonplans.ai, Education Copilot) používá 34 % učitelů a stejné procento řeší své úkoly i s pomocí virtuálních vzdělávacích platforem (např. Google Classroom).
Nahradí ai člověka?
Názory na využívání AI v budoucnosti jsou podobné ve všech třech sledovaných skupinách respondentů. Více než dvě třetiny žáků, učitelů i rodičů souhlasí s tvrzením, že v budou tyto technologie používat. O tom, že je používat určitě nebudou, je přesvědčeno jen méně než 5 % respondentů. Názor, že AI má potenciál v budoucnu úplně nahradit učitele, je většinou respondentů odmítán, i když žáci jsou k této možnosti poněkud vstřícnější než učitelé a rodiče. Jedna z otázek dokonce vybízela respondenty k tomu, aby si představili, že výuku plně zajišťují AI agenti, kteří přizpůsobují hodiny individuálním potřebám jednotlivých žáků. Jako odpověď měli na stupnici od 1 (určitě ne) do 5 (určitě ano) označit, jak moc by si přáli, aby to tak tak fungovalo i na jejich škole. Průměrné skóre od učitelů bylo 2,31, od rodičů 2,36 a od žáků 2,77. Odpovědi na další otázky ukazují, že všechny dotazované skupiny preferují spíše scénáře, ve kterých AI doplňuje učitele, nikoliv je nahrazuje.
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Lenka Weichetová
Oddělení statistiky Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Český statistický úřad
Pavel Černý
Oddělení marketingu a PR
Český statistický úřad
Komentáře
Přidat komentář