Pojistitelé a větší provoz ve vesmíru


			Pojistitelé a větší provoz ve vesmíru

Provoz na oběžné dráze houstne, přibývá satelitů a vesmírných stanic. Pokud se satelit vymkne kontrole a dojde k nekontrolovanému pádu, může se stát, že některé jeho části neshoří v atmosféře a dopadnou na zemi. To je aktuálně případ čínské vesmírné stanice Tiangong 1, která je nekontrolovatelná a na přelomu roku by mohly její zbytky dopadnout na zemi, i když riziko reálého ohrožení je prý velmi nízké. Nicméně pojistitelé jsou dotazováni na případnou likvidaci škod.

Čína má nyní již ve vesmíru novou laboratoř Tiangong 2. Její předchůdkyně byla vypuštěna 29. září 2011. Předpokládá se, že již v březnu 2016 čínská vesmírná agentura ztratila nad stanicí kontrolu. Od této doby klesá se stále větší rychlostí směrem k zemskému povrchu. Původně prý čínská vláda plánovala, že provede její kontrolovaný pád nad některým oceánem. Teď však existuje přinejmenším minimální pravděpodobnost, že její „zřícení“ může mít vliv na letecký provoz a vést k určitým škodám na některém z kontinentů.

Aktuální čínský případ a rizika z něho plynoucí nejsou ojedinělá. Nad zemským povrchem krouží již značné množství různých druhů satelitů. Jejich počet se odhaduje na 13 tisíc a z toho prý je funkčních toliko desetina. Proto se hovoří o přeplněné vesmírné dálnici a vrakovišti. Cena řady komunikačních satelitů přitom přesahuje 100 mil. USD.


Mohlo by vás zajímat: Démon alkohol. O svátcích stojí za každou čtvrtou nehodou


Skutečností je, že bez pojištění vesmírných rizik, respektive pojištění satelitů, by většina investorů vůbec do příslušných projektů nevstoupila. Celosvětové roční hrubé předepsané pojistné se u tohoto pojištění pohybuje mezi 0,5 – 1,0 mld. USD. Pojistitelé nesporně patří vedle výrobců satelitů, poskytovatelů raket, provozovatelů, finančníků a vlád do klubu satelitního byznysu. Někteří experti však zatím přirovnávají pojištění satelitů k binární sázce s kvótou od 1:20: buď satelit včetně všeho příslušenství a paliva na jedno desetiletí shoří hned při startu nebo naopak perfektně funguje od počátku.

Minimalizace ztrát je možná, ale značně obtížná. V roce 1984 raketoplán stáhl dva špatně fungující satelity, které byly následně na zemi opraveny a pak opětně vypuštěny do vesmíru. Podařilo se tak snížit potenciální škody ve výši 180 mil. USD, respektive 60 mil. USD. Llloyd´s tehdy z vděčnosti udělil zúčastněným kosmonautům stříbrné medaile.


Mohlo by vás zajímat: Jak investují Rakušané své finanční rezervy


Technologie od té doby značně pokročily. Na oběžné dráze mohou být satelity opraveny, dotankovány nebo rozšířeny o nástavby a podobně. V roce 2018 má být uveden do života odpovídající program Vivisat (společný podnik USSpace a ATK). Také technologická agentura vlády USA a příslušný úřad NASA pro servis satelitů mají obdobné záměry.

Vrátíme-li se k pojištění, je třeba zmínit, že první satelit - Intelsat I – byl syndikáty Llloyd´s pojištěn již v roce 1965. Pojistná částka tehdy činila 3,5 mil. USD. Na nynějším satelitním trhu se objevují jak státní hráči (Rusko – Sojuz; Čína – Dlouhý krok; Indie – Satellite Launch Vehicle), tak v rostoucí míře početní soukromí poskytovatelé příslušných služeb, mezi něž patří například ARCA, Australian Space Research, Interorbital, Lockheed Martin, Orbital ATK, Rocket Lab, Space Services of America, Stratolaunch Systems nebo společnost Space X, která patří šéfovi Tesla Elonu Muskovi. 


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Na okraj jedné nespokojenosti


Zajišťovna Munich Re sama sebe označuje jako lídra trhu v oblasti rizik spojených s lety do vesmíru a vyčísluje svůj tržní podíl na 15-20 %. Specializovaná pojišťovna Hiscox se uchází o obchod s pojistnými částkami do 50 mil. USD a XL Catlin s kapacitou až do 45 mil. USD. Ve hře jsou i další společnosti ochotné převzít příslušná rizika, jako jsou například indická GICRe, QIC Europe=Qatar Insurance, Sompo Japan a Trans Re. O podíl na trhu usiluje rovněž společnost Altitude Risk Partners, za níž stojí syndikáty Barbican 1955, Faraday 435 a ANV 1861.

Vesmírná pojistná ochrana se nyní týká výhradně satelitů. V budoucnu by se mohla rozšířit například na soukromé vesmírné stanice, na nichž se budou vyrábět ve stavu beztíže čipy, nebo které budou využívány k těžbě vzácných kovů na planetkách.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články