Šestá výroční zpráva AXA Mind Health Report odhaluje rozsah neuspokojené potřeby. Přibližně 60 % respondentů za posledních 12 měsíců se nesetkalo s odborníkem na duševní zdraví. Čtvrtina se vyhýbá odborné pomoci ze strachu ze stigmatizace nebo odsouzení. Za tím stojí i objektivní bariéra: podle analýzy dat Národní zdravotní služby (NHS) od organizace Rethink Mental Illness z roku 2025 mají lidé přibližně osmkrát větší pravděpodobnost čekání na psychiatrickou léčbu déle než 18 měsíců než na léčbu fyzického onemocnění. K prosinci 2024 čekalo na péči o duševní zdraví více než 16 500 lidí.
Do takto vzniklé mezery vstupuje umělá inteligence. Přibližně 46 % britských respondentů uvedlo, že se obrátilo na AI nástroje v otázkách duševního zdraví, třetina je používá k samozvládání svého stavu a 42 % jim důvěřuje více než odborníkovi. Globální průměr využívání AI pro duševní zdraví přitom dosahuje 63 %, Británie tedy za světovým trendem ještě zaostává.
Mohlo by vás zajímat: Nejvyšší soud k pojistnému podvodu: Klamání třetích osob jako pojistný podvod?
AI radí, ale třetina uživatelů narazila na škodlivá doporučení
Výsledky využívání AI jsou přinejmenším rozporuplné. Zatímco 57 % uživatelů považuje rady generované AI za užitečné, 43 % je označuje za neuspokojivé a 27 % uvedlo, že doporučení AI je přivedlo ke škodlivému chování. Tento podíl je alarmující a pravděpodobně urychlí regulatorní tlak na dosud nepodchycené AI nástroje pro duševní zdraví fungující mimo klinický dohled.
Regulatorní pozornost v Británii již narůstá. Výbor pro finance Dolní sněmovny kritizoval v lednu 2026 britský Úřad pro finanční dohled (FCA) za nedostatečné řízení rizik, která AI představuje ve finančních službách, a doporučil mu stanovit jasnější pokyny ohledně ochrany spotřebitelů včetně rámce pro zranitelné zákazníky v kontextu interakcí řízených AI. Pro zdravotní a komerční pojišťovny, které začleňují AI do procesů upisování, likvidace nebo zákaznické podpory, to znamená jediné: věnovat zvýšenou pozornost výsledkům u zákazníků, kteří se sami jako zranitelní neidentifikují, ale fakticky jimi jsou.
Generální ředitelka AXA pro Velkou Británii a Irsko Tara Foley zdůraznila, že zjištění mají přímé důsledky pro pojišťovny zavádějící AI do zdravotních a ochranných produktů. AXA proto poskytuje pojištěncům rychlý přístup ke službám duševního zdraví s cílem podpořit včasné zapojení odborné péče ještě předtím, než se stav klienta zhorší.
Úzkost z AI na pracovišti přidává další dimenzi skupinového rizika
Souběžný průzkum mezi 2 000 britskými dospělými odhalil, že AI sama o sobě generuje další zdroj psychické zátěže. Třetina respondentů se obává jejího vlivu na vlastní kariéru, 29 % se popisuje jako úzkostní nebo pesimističtí ohledně využití AI ve své pracovní roli a každý pátý (21 %) zvažuje přechod do odvětví vnímaných jako odolnější vůči budoucím změnám, při čemž nejčastěji zmiňují technologie a zdravotnictví. Přitom 27 % AI v práci již aktivně používá, zejména pro výzkum, administrativu a analýzu dat.
Tato dynamika má přímý dopad na skupinové riziko. Podle dat Group Risk Development pojišťovny v roce 2025 poskytly intervence v oblasti zdraví a pohody téměř 8 300 zaměstnancům, přičemž duševní onemocnění tvořila 48 % případů. Celkově produkty skupinového rizika vyplatily 2,69 miliardy GBP na pojistných plněních v rámci životního pojištění, ochrany příjmu a krytí kritických onemocnění. 70 % zaměstnavatelů přitom považuje státní podporu duševního zdraví zaměstnanců za nedostatečnou, oproti 63 % rok předtím, přičemž mezery v péči o duševní zdraví jsou sférou, kterou pociťují nejpalčivěji.
Mohlo by vás zajímat: Miroslav Pechr: Obchod je živá kultura, která vás pohltí a „už jedete“
Britská data mají přesah, který nelze přehlédnout ani z českého pohledu. Česká republika rovněž trpí nedostatečnou nabídkou psychologické a psychiatrické intervence, a strukturální problémy jsou podobné: nedostatek psychiatrů, dlouhé čekací doby a stále přetrvávající stigmatizace duševních onemocnění, i když v tomto ohledu osvěta poměry pomalu zlepšuje. Podle dat Národního ústavu duševního zdraví trpí v Česku duševní poruchou přibližně každý čtvrtý člověk, přičemž odbornou pomoc vyhledá jen zlomek z nich.
Komerční zdravotní pojištění a produkty skupinového rizika pokrývající duševní zdraví jsou v tuzemsku sice na vzestupu, ale stále nás čeká ještě dlouhá cesta. Britský příklad přitom ukazuje, kam tento trend směřuje: rostoucí poptávka po podpoře duševního zdraví, přetížený veřejný systém a AI suplující nedostatečnou kapacitu s nejednoznačnými a nepředvídatelnými výsledky. Pojišťovny, které dokážou nabídnout širší pokrytí organických duševních a psychických diagnóz i rychlejší přístup k odborné péči jako součást pojistného produktu, získávají konkurenční výhodu.
Komentáře
Přidat komentář