Statistici také uvedli, že největší zastoupení mají aparáty s internetem věcí v Rakousku (51 %), ve Slovinsku (49 %), a v severní Evropě ve Finsku (40 %) a ve Švédsku (rovněž 40 %). Česko aplikuje IoT ve firmách z 31 %, a je tedy v rámci EU lehce nad průměrem. Z regionu CEE je Česko ovšem v tomto směru nejpokrokovější. Slovensko využívá internet věcí z 27 %. Nejmenší nasazení mají Poláci, Estonci, Bulhaři a Rumuni (všichni pod 20 %).
Internet věcí (IoT) označuje navzájem propojené přístroje, aparáty a spotřebiče, které jsou často označované jako „inteligentní“ nebo „Smart“. Sbírají a vyměňují si data. Současně je možné je nastavovat a řídit na dálku přes internet.
Mohlo by vás zajímat: Google a Microsoft uklidňují pojišťovny. Nechtějí být konkurence
Nejčastější je IoT v síťových bezpečnostních systémech
Obzvláště častý je v Německu výskyt aplikace internetu věcí v bezpečnostních systémech zasíťovaných přes internet. Sem spadají hlavně inteligentní poplašné systémy, hlásiče výskytu kouře, dveřní zámky a bezpečnostní kamery. Tato zařízení se vyskytují u více než pětiny podniků (u 21 %), což odpovídá průměru segmentu EU.
Relativně často jsou přes internet řízeny i přístroje a zařízení pro energetické zásobování (11 %) a k hlídání potřeby provedení údržby na strojích (9 %). Dalšími aplikacemi je management logistiky (6 %), monitoring a řízení výrobních procesů (5 %) nebo sledování následných aktivit klientů (3 %). Data, která pro tuto informaci úřad Destatis v Německu využil, pocházejí z Eurostat-Datenbank.
Komentáře
Přidat komentář