Podle průzkumu srovnávacího portálu Verivox, který v lednu 2026 pro něj realizoval výzkumný institut Innofact na reprezentativním vzorku 1 014 respondentů, hodnotí 47 % žen v Německu svou budoucí finanční situaci ve stáří jako chudou nebo velmi chudou. Dalších 10 % si není jisto, jak dobře jsou na důchodový věk připraveny. Mezi muži je situace výrazně odlišná: obavami trpí každý třetí (35 %), zatímco 57 % mužů hledí na svou finanční budoucnost s optimismem.
Čím je člověk zralejší, tím větší má strach
Zajímavý je vývoj obav v závislosti na věku. Mezi mladými ženami ve věku 18–29 let se finanční nejistoty ve stáří obává 39 %. Ve skupině 30–49 let už je to 47 % a mezi ženami ve věku 50–79 let dokonce 50 %. Starost tedy s věkem roste – a to i u mužů, kteří jsou nicméně výrazně méně pesimističtí napříč všemi věkovými skupinami.
Finanční expertka společnosti Verivox Melanie Ulbrich to vysvětluje příčiny rozdílů přímočaře: „Fáze částečného úvazku, rodinné kariérní pauzy a nižší příjmy omezují možnosti dostatečného důchodového zabezpečení." Ženy ve středním věku přitom čelí těmto tlakům nejintenzivněji – právě v období, kdy by budování důchodových rezerv mělo být nejaktivnější.
Mohlo by vás zajímat: Právní ochrana D.A.S. od Generali České: Pojistný limit se zvýší na 5 milionů
Osamělí a nízkopříjmoví jsou nejzranitelnější
Kromě pohlaví hraje klíčovou roli životní situace. Rozvedení, ovdovělí nebo svobodní lidé patří k nejpesimističtějším: 46 % z nich hodnotí své důchodové zajištění jako špatné. Ještě výrazněji se obavy projevují v domácnostech s čistým měsíčním příjmem pod 1 500 EUR – v této skupině vyjádřilo obavy z finanční nedostatečnosti ve stáří 59 % dotázaných. S rostoucím příjmem tyto obavy sice klesají, avšak genderová propast zůstává patrná na všech příjmových úrovních. Plných 61 % Němců napříč všemi skupinami se obává, že budou muset v důchodovém věku šetřit. Ani zde nechybí genderový předěl: omezení ve výdajích očekává 66 % žen, ale „jen" 55 % mužů.
Strukturální nerovnost se zřetelně promítá i do schopnosti soukromého spoření. Ačkoli 67 % Němců uvádí, že si na zajištění životní úrovně ve stáří odkládá peníze, ženy spořívají zpravidla výrazně nižší částky. Celých 21 % žen ušetří na tento účel měsíčně pouhých 1–50 EUR a stejný podíl 51–100 EUR. Více než 200 EUR měsíčně si dokáže odložit pouze 9 % žen. U mužů je podíl těch, kdo investují nad 200 EUR měsíčně, více než dvojnásobný – přesahuje 18 %.
Data průzkumu přitom ukazují, že rozdíly v důchodovém zabezpečení nevyplývají z odlišné ochoty odkládat prostředky, ale z dostupných finančních možností. Jako nejdůležitější příčinu nedostatečného zajištění na stáří uvádí 48 % žen nízký příjem – oproti 37 % mužů. Přestávky v kariéře a práce na částečný úvazek označuje za klíčovou bariéru 43 % žen, zatímco u mužů je to jen 29 %. „Protože ženy pracují častěji na částečný úvazek a v průměru vydělávají méně, vzniká finanční nerovnost, která přetrvává až do důchodového věku," shrnuje fakta Melanie Ulbrich.
Mohlo by vás zajímat: Michal Řezníček končí v čele Direct pojišťovny. Odchází v turbulentním období
Německá data jsou varovným signálem, jehož ozvěnu uslyšíme i za hranicemi. Česká republika sdílí podobné strukturální rysy: přetrvávající gender pay gap, vysoký podíl žen s několikaletou přestávkou ve výdělečné činnosti v době péče o děti, vyšší zastoupení žen v méně honorovaných zaměstnáních a důchodový systém citlivý na výši a délku příjmů. Podle dat Českého statistického úřadu vydělávají ženy v ČR stále v průměru přibližně o 15 až 25 % méně než muži (podle kariérního zařazení) – a tento rozdíl se zákonitě promítá do výše budoucích důchodů. Průzkum z Německa tak nepřímo pokládá i české otázky: jsou nastavení státního důchodového systému a dostupnost nástrojů soukromého spoření skutečně uzpůsobeny životním trajektoriím žen? Odpovíme si spíše záporně, což znamená, že i české ženy budou ve stáří více čelit nedostatku.
Komentáře
Přidat komentář