Studie zastavěnosti: Které město je nejzabetonovanější v Německu?

„Asi 67 % plochy města Ludwigshafenu je zastavěno, pokryto betonem, asfaltem nebo dlažbou,“ informoval Jörg Asmussen, šéf německé asociace pojišťoven (GDV). Je to výsledek aktuální studie Spolku pro prevenci škod, kterou u ní zadala asociace GDV. Analýza vyhodnocovala střední stupeň zastavěnosti v urbanistických sídlech 134 měst. Mimo jiné ve 3 městských státech Německa a v 10 populačně nejsilnějších komunitách každé spolkové země v Německu.

Mohlo by vás zajímat: Digitalizace a automatizace. Co přinese rok 2023 pro pojišťovny?

Za Ludwigshafenem se umístily městské aglomerace Mannheim a Rüsselheim se 66 %, resp. 65 % zastavěné či uměle zpevněné a zakryté plochy půdy. Vysoká zastavěnost souvisí s tím, že v uvedených městech připadá velká plocha na chemický průmysl nebo automobilovou výrobu uvnitř hranic osídlení. Naopak nejnižší zastavění půdy vykazuje durynské město Suhl s 30 %. Ze spolkových zemí má nejvíce zpevněných ploch Bádensko Württembersko (50 %). A naopak Braniborsko s úrovní 36 % nejnižší. Spolkový průměr činí 44 %.

Rostoucí hustota zastavěnosti a zpevnění ploch ve městech je problematická z pohledu stoupajícího rizika extrémních výkyvů počasí, jako jsou silné lijáky. „Zastavěné a zpevněné plochy zabraňují vsakování dešťových srážek. To může při extrémních lijácích vést k záplavám s vysokými škodami,“ upozornil Jörg Asmussen. „Komunální úřady by měly proto při svém městském a krajinném plánování riziko silných dešťových srážek více zohledňovat. A na pořad dne se musí dostat i odstraňování zpevněných povrchů a uvolnění ploch půdy.“

Mohlo by vás zajímat: Pojištění s větrem v zádech. Nezapomeňme na moravské tornádo

Horko a sucho

Dalším nebezpečím plošného zabetonování nebo vydláždění je rostoucí horko ve městech. Asfalt a beton absorbují světlo ze Slunce a proměňují ho v teplo. Na druhou stranu méně zpevněné ploch vedou díky vypařování k ochlazování a citelné teplotní úlevě.

Kvůli sílícímu riziku extrémních dešťů je požadováno i od vlastníků nemovitostí ve městech, aby udělali více pro prevenci katastrofických jevů. Ten, kdo nyní staví, by měl počítat v plánech s ochrannými opatřeními proti možnému zaplavení a udržet co nejvíce ploch volných a nezpevněných, aby se voda mohla vsakovat. Samozřejmě k prevenci patří i přiměřená pojistná ochrana zahrnující živelní škody, včetně povodně a záplavy. K dispozici je i individuální prověření rizik přírodních katastrof a velké vody, jež mohou využít majitelé nemovitostí pro lepší informovanost o tomto druhu rizik ZDE a ZDE.