Podmínky pro cizince z třetích zemí a jejich pojištění v komerčních pojišťovnách, jsou tady již mnoho let nastaveny. Proč si myslíte, že se situace mění právě teď?
Téma se řeší, protože tu jsou tlaky neziskových organizací, které čerpají různé granty z EU a poukazují na to, že by se podmínky cizinců na území ČR ve zdravotním pojištění měly zlepšit. Protože je náš dnešní systém komerční, stane se čas od času, že všechno neobsáhne. Třeba se překročí limit, ve zdravotnickém zařízení, což byl naposledy případ dcery australských vědců Eppových. Nebo dojde k nepojištění nějakého velmi obtížně pojistitelného cizince.
Zákon o pojistné smlouvě vylučuje explicitně případy, kdy s vámi někdo pojistnou smlouvu uzavírá a už v té chvíli ví, že bude čerpat, nebo nastane škoda. Někdy se stane, že se narodí nemocné dítě a matka nevyužije možnost, kterou dnes nabízejí pojišťovny jako Pojistka matky. V tu chvíli novorozenec zůstane nepojištěn a veškeré náklady jdou k tíži rodiny. Takže je tlak některých neziskových organizací, které si záměrně vybírají tyto dílčí případy, a nehledí na to gró, které funguje. Tlačí tak k tomu, aby byl systém komerčního pojištění více regulovaný, byl pevně zákonně ukotven, měl širší rozsah krytí, a aby ještě nad to existoval garanční fond, který by tyto naprosto výjimečné případy kryl.
U komerčních pojištění, je v médiích často kritizováno právě nízké maximální krytí. Je tento argument podle Vás oprávněný?
Já si myslím, že je to nesmysl. Ten systém z 99 % funguje. Dnes je zákonem nastavený limit maximálního plnění 70 000 Eur, což určuje zákon o pobytu cizinců. A tento limit byl překročen pouze jednou. Takže tam žádné nízké pojistné plnění není.
Říkáte, že byl překročen pouze jednou, jednou za jak dlouhou dobu?
Jednou za 20 let. A co se týče těch nepojistitelných cizinců, novorozenců a tak dále, tak to jsou, co se počtu případů týče, jednotky. To se dá spočítat na prstech jedné ruky. Přitom komerční pojištění každý rok pojišťuje 100 000 cizinců a funguje naprosto rutinně.
Přesto na tyto problémy zmíněné neziskové organizace stále poukazují. Co je podle Vás k tomu vede?
Vzhledem k tomu, že získávají dotace z veřejných zdrojů, ze kterých vyčerpali jen za poslední rok 216 milionů na obdobných imigračních, je to jednoznačně tato motivace.
Navíc dlouhá léta tlačí na to, aby cizinci byli součástí veřejného zdravotního pojištění, což vyústilo 1. 12. 2014 k hlasování na vládě, kde vláda jednoznačně odmítla přijmout cizince do veřejného zdravotního pojištění. Respektive přijala analýzu ministerstva zdravotnictví a uložila třem rezortům ministerstva - zdravotnictví, financím a vnitru, aby vypracovaly nějaké přísnější parametry toho zákona o komerčním zdravotním pojištění, kde by regulovaly více prostor, zvýšily rozsah zdravotní péče a zároveň by nezatížily veřejné zdravotní pojištění.
To je tedy posláním budoucí novely, která by měla přijít na konci letošního září?
Ano, ta novela by měla nastavit rozšíření zdravotní péče a nastavit podmínky garančního fondu.
28. ledna zasedali zástupci ambasád s poslaneckým výborem pro zdravotnictví a řešilo se zdravotní pojištění cizinců. Kdo toto setkání inicioval?
Právě tato akce byla zneužita aktivisty k tomu, k čemu v žádném případě sloužit neměla. Cílem zasedání byla osvěta v oblasti zdravotního pojištění v České republice. Zmíněná skupina to uchopila celkem nešťastně, a chtěla se tímto způsobem zviditelňovat. To nemělo s politikou, ani s tímto zákonem nic společného. PVZP je významným pojistitelem ambasád a na hospodářský výbor parlamentu ČR se neustále obracejí zahraniční investoři, kteří chtějí být blíže informováni o fungování zdravotní péče v ČR. Tak jsme uspořádali seminář, který měl následující cíl. Podat obraz o tom, jak je organizovaná péče v ČR, jak je dostupná a jak je kvalitní. Pak vystoupil kolega z VZP, který hovořil o financování zdravotní péče v ČR. Co to je veřejné zdravotní pojištění atd. V neposlední řadě jsme tam měli prezentaci my a představili jsme komerční pojištění. Co hradí, jaká má úskalí a na konec se řešily jisté nekalé praktiky, se kterými se může spotřebitel na trhu setkat.
Mohl byste nám přiblížit ony nekalé praktiky, které se vyskytují v souvislosti s pojištěním cizinců?
Já bych řekl, že je segment komerčního zdravotního pojištění, protkán poměrně agresivními zprostředkovateli, kteří úplně ještě neztotožnili s etikou a kulturu současných zprostředkovatelů. Etický a kulturní zprostředkovatel se především snaží klientovi produkt vysvětlit a po lopatě mu vysvětlit na co má právo a na co nemá právo. To co tady dělají cizojazyční zprostředkovatelé je, že klienta mystifikují, slibují mu, že pojištění je na všechno, mnohdy mu ani nedají pojistné podmínky. Vyplňují za něj dotazník prohlášení o zdravotním stavu a podepisují ho za klienta. Pak se setkáme s případy, kdy přijde klient do zdravotnického zařízení a vůbec neví, na co pojištěn je a na co není.
Další nekalou praktikou je, nabádání zprostředkovatelem, že pojištění je jen jistý formální dokument, sloužící k udělení víza, a že je to jen formalita. Kopírují smlouvy a páchají tak trestnou činnost, přičemž vybírají jen zlomkové ceny.
Tito zprostředkovatelé navíc nemají ani potřebné registrace, které požaduje ČNB. Suma sumárum je zde poměrně veliký balast a určitě by měli pojišťovny tlačit na to, aby se tento segment kultivoval, protože je to ostuda, co se v něm teď děje. Je to lepší, ale není to stále úplně ideální.
Existuje veřejný názor, že by cizinci ve veřejném systému mohli způsobit ještě větší nerovnováhu. Je tato obava relevantní?
Já si myslím, že obava je určitě na místě. Je potřeba říct, že ministerstvo vnitra, financí a zdravotnictví opakovaně a dlouhodobě s tímto vyjadřuje nesouhlas. Stejně tak i pojišťovny, kterých by se to teoreticky týkalo. Tzn. VZP a Svaz zdravotních pojišťoven.
Je třeba se podívat na ty skupiny, které jsou dnes v komerčním zdravotním pojištění. Což jsou OSVČ s dlouhodobým pobytem, ženy, děti a důchodci, tedy jejich rodinní příslušníci. Když se podíváme, jak je tato skupina ekonomicky výhodná ve veřejném zdravotní pojištění, tak dostaneme zajímavý obrázek. Co se týče OSVČ, kteří přispívají do systému méně než zaměstnanci a o jejichž přínosu a čerpání v systému se vedou diskuze, tak jejich efekt při případném přesunu je diskutabilní. Ještě horší je situace s jejich rodinnými příslušníky, což jsou tzv. státní pojištěnci. Tam je čerpání, které by platil stát 3,64 krát vyšší, než to co do toho systému zaplatí. Takže jejich škodní procento je 364 %. Ti by pro ten systém znamenali samozřejmě hluboký zásek, plus je třeba si uvědomit, že to pojistné, které si v tom veřejném zdravotním pojištění platí sami, by za ně musel platit stát. Dopad na veřejné zdravotní pojištění, když porovnáme příspěvky a čerpání, by byl jednoznačně negativní.
Dalším velkým rizikem je zdravotní turistika. To je dnes obrovské žhavé téma. Spousta skupin, spousta obchodníků ve zdravotnictví začíná dnes ČR významně vyhledávat a není možné náš systém všem okamžitě otevřít, protože by se sem ti lidé chodili léčit na náklady českého státu. Jsou k tomu dva důvody. Dobrá úroveň zdravotnické péče. A co se týče států jako USA, Kanada, Austrálie, tak oproti těm je u nás zase atraktivní levné zdravotní pojištění, bez jakýchkoli spoluúčastí. Protože zdravotní pojištění v ČR je všeobšírné, krom nějakých drobnějších výdajů na léky neplatíte téměř nic. A když porovnám úroveň péče vůči ceně v ČR a USA, jednoznačně by pro ně, byl náš systém velké lákadlo. Otevřít tedy náš systém ostatním, bez jakýchkoli regulací je velmi rizikové.
„Na základě argumentů, čísel a geopolitických událostí v Evropě, by tak zařazení migrantů do veřejného pojištění, byl společenský, ekonomický i politický hazard.“
Už dnes dochází ke zneužívání v řádech milionů, kdy podnikatelé ze třetích zemí zakládají v ČR „eseróčka“ a sdružení, kde jsou zároveň jednatelé, zároveň zaměstnanci a dostávají se tak do našeho systému. Nejsou to však lidé, kteří pobyt v ČR myslí trvale vážně, ale lidé, kteří se sem pouze jezdí léčit.
Veřejné zdravotní pojištění bylo v devadesátých letech nějak nastaveno, my si myslíme, že správně, a že by do něj měli jednoznačně spadat pouze lidi s trvalým pobytem, s občanstvím nebo pouze se zaměstnáním pro zaměstnavatele. Mělo by být jen pro ty, kteří to s pobytem v ČR myslí dlouhodobě vážně.
Pokud to lidé myslí s pobytem v ČR vážně a chtějí tu žít, přizpůsobit se, nakonec do našeho systému veřejného zdravotnictví stejně spadnou. Komerční zdravotní pojištění je pouze jako ochrana před zneužíváním a pokud bude mít připravované nové parametry, tak si myslím, že proti tomu již aktivisté nemohou říct nic.
Panu řediteli Robertu Karešovi děkujeme za jeho čas a odpovědi.
Autor: Viktor Kořínek
Fotografie: Lenka Kospertová
Komentáře
Přidat komentář