Portál Právo pro všechny: Jak sepsat závěť?

Jak závěť definuje zákon

Závěť je dle litery zákona odvolatelným projevem vůle zůstavitele, kterým pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Jinými slovy, jedná se svobodné rozhodnutí zůstavitele, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho majetkem a v čí prospěch.

Závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami a má přednost před děděním ze zákona (více se dozvíte v sekci Závěť s úlevami).

Mohlo by vás zajímat: Hyperinflace je jiná liga!

Druhy závěti

Dle občanského zákoníku rozlišujeme následující druhy závětí:

• pořízenou soukromou listinou, která může být napsaná vlastní rukou zůstavitele (holografní),
• nenapsanou vlastní rukou zůstavitele (alografní), za přítomnosti dvou svědků,
• závěť nevidomého zůstavitele (případně zůstavitele se smyslovým postižením a nemůže-li číst nebo psát viz dále v sekci Podpis zůstaviele),
• veřejnou listinou,
• s úlevami.

Nebude-li dodržena forma vyplývající ze zákona, bude pořízení závěti neplatné.

Co všechno musí závěť obsahovat?

Podstatnou náležitostí závěti je tzv. povolání dědice či více dědiců, tedy osoby, kterým zůstavitel zanechává pozůstalost. Může se jednat o celou pozůstalost, její díl v podobě zlomku nebo procent, popřípadě určitou věc. Dědic musí být označen tak, aby ho bylo možné dostatečně identifikovat. Pokud to zůstavitel neudělá, bude platit, že podíly povolaných dědiců jsou stejné.

Mohlo by vás zajímat: Sestupný trend podnikatelských očekávání německých pojistitelů

Sepsání závěti

Závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Zůstavitel by měl být zcela způsobilý k tomuto právnímu jednání, neměl by být nevidomý ani osobou se smyslovým postižením, která nemůže číst a psát. U posledních dvou podmínek existuje alternativa, s níž je možné i přesto závěť realizovat (více se dozvíte sekci Podpis zůstavitele).

Svědci

Svědkem by měla být osoba, která je takovou funkcí předem pověřena a je s tímto pověřením srozuměna. Zároveň se nesmí jednat o svědka, který byl při pořizování závěti náhodně přítomen. Současně se předpokládá, že zůstavitel, i když třeba sám svědky nevybíral, souhlasil, že tyto osoby budou vykonávat funkci svědků jeho závěti. Není nutné, aby svědci byli přítomni sepisování závěti. Ani není zákonem stanoveno, že by měli znát její obsah. Ze zákona ani nevyplývá, že svědci musí být přítomni, když závěť podepisuje zůstavitel. Zákon vyžaduje pouze to, aby oba svědci byli (současně) přítomni při prohlášení zůstavitele, že listina obsahuje jeho poslední vůli. 

Mohlo by vás zajímat: Pojišťovací Dr. Jekyll, nebo Mr. Hyde? Soud má jasno!

Identifikace svědků

Svědek k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze identifikovat. Svědek se tedy podepíše, připojí např. doložku „svědek“, datum narození a adresu svého bydliště.

Pokračování článku ZDE.

Mohlo by vás zajímat: ERGO pojišťovna se přejmenovala na SV pojišťovnu

D.A.S. pojišťovna právní ochrany

D.A.S. pojišťovna právní ochrany je jedničkou na trhu s právní ochranou (dle České národní banky se podílí téměř 92 % na nákladech na pojistná plnění celého trhu s právní ochranou). D.A.S. je jedinou specializovanou a nezávislou pojišťovnou svého druhu u nás. Svým klientům nabízí nonstop dostupný kvalitní právní servis, který se prolíná mnoha oblastmi života i podnikání. Zabývá se také edukací a přispívá k rozvoji právního povědomí ve společnosti. Ve své praxi se pojišťovna opírá o zkušenosti z více než stoleté tradice firmy i o své mezinárodní zázemí. Působí nejen v Evropě, ale také v Kanadě nebo Jižní Koreji.