Zpráva přichází v době, kdy Komise zveřejnila poslední zvláštní průzkum Eurobarometr, který ukazuje, že převážná většina Evropanů považuje digitální politiku za nejvyšší prioritu EU a pevně podporuje autonomnější evropskou digitální budoucnost.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pojištění musí stát na realitě, ne ideologii
Politický program Digitální dekáda slouží jako strategický kompas EU pro pokrok a investice do digitální konkurenceschopnosti a suverenity Evropy. Zpráva hodnotí pokrok, jehož EU dosáhla v oblasti digitalizace ve všech oblastech, včetně kritických infrastruktur, digitalizace podniků, digitálních dovedností a digitalizace veřejných služeb. Letos jde zpráva nad rámec hodnocení a nastiňuje prioritní reformy a investice na úrovni EU a členských států ve snaze řídit přidělování finančních prostředků na digitální technologie v příštím víceletém finančním rámci EU.
2026: pokrok a přetrvávající nedostatky
Ze zprávy vyplývá, že bylo dosaženo pokroku v těchto oblastech: pokud jde o zavádění základní infrastruktury pro konektivitu, má nyní základní pokrytí sítí 5G 96,8 % domácností. Některá vysokokapacitní pásma a zavádění technologie „Fibre-to-the-Premises“ však zaostávají.
Pokud jde o základní zavádění pokročilých digitálních technologií ze strany podniků, 46,7 % podniků v EU používá cloud computing, 39,9 % používá analýzu dat a téměř 20 % zavádí umělou inteligenci (přijetí se v roce 2025 oproti předchozímu roku zvýšilo o 48 %). Příkladem je odvětví zdravotní péče, kde vede s lékařským zobrazováním založeným na umělé inteligenci, které zlepšuje včasnou detekci, rychlejší diagnostiku a lepší výsledky pacientů. Více než 60 % Evropanů má nyní alespoň základní digitální dovednosti.
Mohlo by vás zajímat: ČAP: Riziko Vloupání do domácnosti snižují prevence, zabezpečení a pojištění
Mezery však přetrvávají. V oblasti polovodičů představuje EU pouze 9 % celosvětového trhu s polovodiči, což je daleko od cíle 20 % do roku 2030. Totéž lze říci o výpočetní kapacitě. Zatímco zavádění uzlů na okraji sítě je na dobré cestě ke splnění cíle digitální dekády do roku 2030 před plánovaným termínem, výpočetní kapacita stále výrazně zaostává za poptávkou.
Navzdory významnému pokroku v oblasti kybernetické bezpečnosti je navíc Evropa i nadále strukturálně závislá na dodavatelích kybernetické bezpečnosti ze zemí mimo EU, přičemž evropské společnosti jsou nedostatečně zastoupeny v celosvětovém vedoucím postavení v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Chybí také dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií. Odborníci představovali v roce 2025 pouze 5 % zaměstnanosti, což je polovina cíle pro rok 2030 ve výši 10 %. Ženy představovaly méně než 20 % zaměstnaných specialistů v oblasti IKT, což je číslo, které se od roku 2024 nezměnilo, a to navzdory rostoucí poptávce – zejména v oblasti bezpečnosti cloud computingu, kybernetické bezpečnosti, správy dat a vývoje softwaru.
A konečně, pokud jde o zavádění pokročilých technologií, malé a střední podniky čelí přetrvávajícím překážkám v oblasti dat, dovedností, integrace a zdrojů, což jim ztěžuje přijímání a rozšiřování pokročilých digitálních řešení.
Studie Komise ukazuje, že koordinovaná činnost EU v digitální oblasti přináší vysoké výnosy. Každé 1 EUR vynaložené na digitální politiku v rámci nástroje NextGenerationEU vytvoří do konce roku 2030 hospodářskou produkci v rámci EU ve výši 1,50 EUR a globální ekonomiku jako celek (včetně EU) ve výši 2 EUR. To je výrazně nad průměrem v jiných oblastech politiky. Tyto investice do digitálních technologií mají vedlejší účinky jak přes hranice, tak napříč hospodářskými odvětvími.
Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku slaví čtvrtstoletí. Osobností trhu je Jitka Chizzola
Odstranění strukturálních nedostatků a mobilizace investic do roku 2030
Zpráva poskytuje jasná doporučení jak pro EU, tak pro členské státy, aby pokračovaly ve zvyšování úsilí v době, kdy bude do roku 2026 postupně ukončena téměř polovina veřejného rozpočtu zahrnutého do národních plánů pro digitální dekádu. Aby se zabránilo zastavení pokroku, zpráva naléhavě vyzývá k zajištění kontinuity financování po roce 2026 s cílem překlenout tuto mezeru, rozšířit úspěšné projekty (např. konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC), významné projekty společného evropského zájmu (IPCEI) a posílit koordinaci na úrovni EU (např. prostřednictvím projektů pro více zemí) s cílem zabránit roztříštěnosti trhu a nerovnoměrnému provádění.
Eurobarometr: Veřejná podpora digitální politiky EU
Ze zvláštního průzkumu Eurobarometru provedeného v období od února do března 2026 vyplývá, že 79 % Evropanů řadí digitální politiku mezi hlavní priority EU při utváření budoucnosti. Eurobarometr zkoumá, jak se postoje občanů vyvíjely v roce poznamenaném rychlými technologickými změnami a intenzivními politickými debatami o digitálních právech.
Občané pevně stojí za autonomnější evropskou digitální budoucností, přičemž upřednostňují investice do infrastruktury vyvinuté v EU (85 %) a sníženou závislost na technologiích třetích zemí (82 %). 80 % respondentů se domnívá, že je důležité, aby se EU stala světovým lídrem v oblasti technologických infrastruktur. Kromě toho by 58 % Evropanů přešlo k poskytovateli z EU, a to i za vyšší náklady. Mezi pět hlavních faktorů, které podporují přechod k poskytovateli se sídlem v EU, patří: větší bezpečnost a spolehlivost (50 %), lepší ochrana osobních údajů (49 %), jasnější pravidla a ochrana spotřebitele (39 %), nižší závislost na třetích zemích (33 %), podpora hospodářství a konkurenceschopnosti EU (30 %). Evropané se domnívají, že digitální zdravotnictví (55 %), zelené technologie (50 %), rychlejší konektivita (42 %) a umělá inteligence (39 %) budou mít v příštím desetiletí nejpozitivnější dopad.
Přibližně čtyři z deseti občanů používají generativní umělou inteligenci alespoň jednou týdně a z těch, kteří ji používají, téměř sedm z deseti uvádí, že v uplynulém roce došlo ke zvýšení jejího využívání. 80 % respondentů se domnívá, že vývoj umělé inteligence by měl být pečlivě regulován, i když to znamená, že vývojáři umělé inteligence čelí určitým omezením.
Obavy týkající se škodlivého využívání digitálních technologií jsou rozšířené a narůstají: 92 % občanů si přeje silnější ochranu dětí na internetu, 87 % souhlasí s tím, že on-line manipulace (dezinformace, deepfakes, obsah generovaný umělou inteligencí, zahraniční vměšování) představuje hrozbu pro demokracii, a cítí se osobně ovlivněno falešnými zprávami a dezinformacemi (53 %), zneužíváním osobních údajů (47 %) a nedostatečnou menší ochranou na platformách (41 %).
Mohlo by vás zajímat: Exkluzivní fotogalerie: Jaký byl galavečer Pojišťovny roku 2025?
Další kroky
Prostřednictvím zprávy o stavu digitální dekády v roce 2026 vyzývá Komise členské státy, aby aktualizovaly své vnitrostátní plány pro digitální dekádu konkrétními opatřeními a zároveň zajistily větší soulad s příštím víceletým finančním rámcem, zejména v souvislosti s přípravou vnitrostátních a regionálních plánů partnerství a budoucího Fondu EU pro konkurenceschopnost. První diskuse s členskými státy se uskuteční na zasedání Rady pro digitální den a digitální dekádu, které v Nikósii uspořádá kyperské předsednictví Rady EU ve dnech 18. a 19. června.
V roce 2027 Komise přezkoumá cíle politického programu Digitální dekáda, aby zajistila, že odrážejí přijaté právní předpisy, jsou v souladu s měnícím se digitálním prostředím a splňují priority a ambice EU. Revize zmodernizuje, zjednoduší a rozšíří rámec na období po roce 2030.
Komentáře
Přidat komentář