Cizinci se budou pojišťovat u Pojišťovny VZP

Za senátní verzi se postavili v dopise poslancům Česká asociace pojišťoven, Hospodářská komora, ale i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), ministryně financí Alena Schillerová i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za ANO). Pro senátní verzi nakonec hlasovalo jen 71 poslanců ze 158 přítomných, nepodpořily ji SPD, KSČM a v nesouladu se svými ministry i většina členů klubu ANO. Sněmovní verze pak získala podporu 108 ze 160 přítomných poslanců. „Přiznám se, že nerozumím u tohoto hlasování postoji poslanců vládní koalice, když nám všem poslankyním a poslancům napíší tři členové vlády, z toho vicepremiérka a vicepremiér a ministr zdravotnictví, apelují na nás, jak je senátní vratka výrazně lepší varianta než původní sněmovní tisk. A vy teď tady tu senátní vratku navzdory svým vládním představitelům potopíte. Tomu fakt nerozumím. Tak nedělejte z těch vašich členů vlády potom pitomce. Řekněte to dopředu, my pro to hlasovat nebudeme, nepište nám žádné dopisy, protože fakt potom paní vicepremiérka Schillerová, vicepremiér Hamáček a ministr Vojtěch trošku vypadají za pitomce,“ komentoval situaci poslanec Marian Jurečka.

Mohlo by vás zajímat: Vladimír Přikryl k pojištění cizinců: Nevěřil jsem, že to je v Česku možné…

Hospodářská komora poslanecký přílepek označila za svérázný pokus o znárodnění části pojistného trhu, snahu o omezení hospodářské soutěže a vytvoření monopolu na zdravotní pojištění cizinců. „Schválením původní verze novely poslanci zrušili celé pojistné odvětví a vyvlastnili stávající obchodní vztahy z rukou komerčních pojišťoven poskytujících zdravotní pojištění ve prospěch jedné z nich. I po uplynutí pětiletého monopolu PVZP by zákon umožnil v tomto oboru podnikat výhradně dceřiným společnostem zdravotních pojišťoven, což kromě PVZP nesplňuje ani jedna z ostatních pojišťoven, které v současné chvíli pojištění nabízejí,“ upozornil tajemník Úřadu Hospodářské komory České republiky Tomáš Vrbík.

Zdravotní pojištění cizincům ze zemí mimo EU a států se specifickým režimem na základě příslušného povolení kryje náklady zdravotní péče poskytnuté na území ČR. Poskytuje jej pět komerčních pojišťoven, a to Ergo, Maxima, Slavia, UNIQA a Pojišťovna VZP. Za toto komplexní zdravotní pojištění více než 60 tisíc cizinců na území ČR ročně zaplatí zhruba 600 až 800 milionů korun. „Pojišťovny i Česká asociace pojišťoven samozřejmě prozkoumají všechny možnosti dalšího postupu proti tomuto nespravedlivému a diskriminačnímu legislativnímu řešení včetně stížnosti k Evropské komisi. Jsme zklamáni, že poslanci, kteří nepodpořili senátní verzi, nevzali v úvahu žádné argumenty ministrů a pojistného trhu a podíleli se na poškozování konkurenčního prostředí. Údaje z nemocnic přitom přesvědčivě vyvrátily všechny argumenty, které poslanci ze správní rady VZP používali. Přitom je to právě VZP, která na monopolu prostřednictvím dividendy z PVZP jediná vydělá. Česká asociace pojišťoven za celý sektor vždy podporovala konkurenční prostředí, které je zásadní pro zdravou ekonomiku. Žádný monopol, navíc ovládaný státem, nemůže dlouhodobě přinést nic dobrého, dozajista ne lepší služby či ceny. Jsme překvapeni, že poslanci při hlasování ignorovali zásadní námitky ministerstev financí a zdravotnictví,“ řekl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek. 

Mohlo by vás zajímat: Robert Kareš: Jak vyřešit problém se smluvním zdravotním pojištěním cizinců?

Hospodářská komora a Česká asociace pojišťoven přitom nebyly jediné organizace, které návrh poslanců kritizovaly. Česká národní banka jakožto regulátor v oblasti komerčního pojišťovnictví upozornila na rozpor se zásadou jednotného evropského povolení pro pojišťovny, čímž se původní návrh dostal do rozporu s evropskou legislativou. Návrh podle ČNB také zakládal nerovné postavení pojišťoven v oblasti hospodářské soutěže tím, že by došlo k povinnému navázání komerčních pojišťoven na zdravotní pojišťovny. Za problematické označila i výhradní postavení Pojišťovny VZP, poskytování zdravotního pojištění cizinců výhradně jedinou komerční pojišťovnou by představovalo zvýšené riziko selhání celého systému zdravotního pojištění cizinců v případě, kdy by pojišťovna čelila nepříznivé finanční situaci. „Zavedení monopolu odporuje nejen pravidlům fungování EU, jedná se o takzvanou nedovolenou státní podporu, což vystavuje Českou republiku riziku řízení pro porušení evropského práva, jakož i riziku vysokých finančních sankcí a kompenzací soukromým pojišťovnám, které by tak ztratily možnost provozovat státem povolenou činnost,“ uvedl poslanec Pirátů František Kopřiva.

Mohlo by vás zajímat: Schillerová, Vojtěch a Hamáček odmítají monopol ve zdravotním pojištění cizinců

S tím souhlasí i specialista na pojišťovnickou legislativu Vladimír Přikryl. Podle něj, pokud je na poslaneckou změnu pohlíženo z hlediska podmínek pojišťovací činnosti, pak je zcela zřejmý rozpor s právem EU regulujícím pojišťovnictví, zejména pak s čl. 188 směrnice 2009/138/ES (Solventnost II), které po členských státech požaduje zrušení monopolů ohledně přístupu k činnosti v určitých pojistných odvětvích. Pojišťovny se sídlem v EU mají podle směrnice Solventnost II právo provozovat svoji pojišťovací činnost na základě povolení uděleného jim podle harmonizovaných kategorií pojištění jejich domovským dohledovým orgánem ve všech státech EU (čl. 14 až 26 směrnice), a to na základě práva usazení (čl. 49 a násl. SFEU) nebo svobody dočasně poskytovat služby (čl. 56 a násl. SFEU), tzv. jednotný evropský pas. Zavedením monopolu Pojišťovny VZP, a.s., a omezením práva sjednávat a poskytovat komplexní zdravotní pojištění cizinců pouze na pojišťovnu oprávněnou provozovat toto pojištění na území ČR, jejímž jediným společníkem je zdravotní pojišťovna, dochází k přímému porušení daných ustanovení jak Smlouvy o fungování EU (SFEU), tak i samotné směrnice Solventnost II.“

Vnitřní trh EU je podle Vladimíra Přikryla v čl. 26 SFEU v bodu 2 definován jako prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními SEU a SFEU. Tím, že se vylučuje konkurence v dané oblasti soukromého pojištění, zajišťuje Pojišťovně VZP, a.s., která je dceřinou společností VZP, zcela nepřijatelnou konkurenční výhodu oproti jiným soukromým pojišťovnám činným v dané oblasti pojištění v souladu se zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, tak i právem EU. V tomto ohledu je naprosto neobhajitelné zdůvodnění změny snahou získat tímto způsobem vyšší příjmy mateřské společnosti pojišťovny. Ve svém důsledku by nakonec daná monopolizace mohla vést k problémům Pojišťovny VZP, a. s., s dodržením solventnostních kapitálových požadavků, neboť skokový nárůst obchodní produkce a s tím i nárůst rizikových faktorů musí nutně vést k zásadnímu navýšení těchto požadavků, které by pojišťovna nemusela splnit. To by při monopolu na dané pojištění znamenalo, že by cizinci neměli žádnou možnost splnit povinnost zdravotního pojištění. O těchto faktorech nebyla nikde jediná zmínka.

Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Česko je bohatší než Itálie nebo Španělsko

Přijetí změny lze podle Vladimíra Přikryla považovat za nedovolenou státní podporu podle čl. 107 a násl. SFEU, tedy v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. To nakonec vyplývá i ze stanoviska ÚOHS z 15. dubna 2021 (č. j. ÚOHS-12545/2021/440/LSl), který se k PN vyjádřil z pohledu pravidel pro veřejnou podporu, jejíž poskytování je zakázáno. V tomto ohledu je zajímavé následné vyjádření šéfa tohoto úřadu, tedy nikoli úřadu jako takového, který po diskusi s předkladateli poslaneckého návrhu od této zásadní výtky ustoupil.

Vážnou hrozbou pro ČR je podle něj i vystavení přezkumu souladu předmětných změn s právem EU ze strany EK a hrozbě sankce za jeho porušení. Stejně tak hrozí, že se poškozené pojišťovny obrátí na soud se žalobou na náhradu zmařených investice všemi s tím spojenými důsledky. Soukromé zdravotní pojištění cizinců provozuje 5 soukromých pojišťoven, jejichž zastoupení na trhu s daným pojištěním vykazuje stabilní vývoj a vyváženost jejich podílů vedoucí ke konkurenčnímu prostředí, přičemž u žádného pojistitele nenastává tržní dominance. S ohledem na dosavadní výsledky by se při stabilním vývoji v následujících 5 letech trvání monopolu Pojišťovny VZP, a.s., jednalo o celkový úhrn pojistného ve výši cca 4,250 mld. Kč. Pojišťovny, které by v důsledku monopolizace daného pojištění byly nuceny ukončit svoji činnost, by takto přišly o pojistné ve výši cca 3,2 mld. Kč. V tomto rozsahu lze odhadnout celkovou ztrátu pojišťoven z pojistného v rámci zavedení monopolu, se kterým původně odůvodněně počítaly ve svých obchodních plánech činnosti. Další náklady by představovaly zmařené investice do rozvoje uvedeného produktu, které již byly vynaložené. Tyto náklady lze odhadovat ve výši 30 % ročního pojistného, tj. celkově na cca 255 mil. Kč. Odhadem tak lze předpokládat, že by pojišťovny poškozené zavedením uvedeného monopolu mohly po státu požadovat náhradu ve výši kolem 3,5 mld. Kč.