Munich Re: Rok 2017 nejdražší v historii pojišťovnictví

Tento fakt vyplývá ze studie, kterou zveřejnila začátkem roku Mnichovská zajišťovna. Hlavní příčinou je série výjimečných vichřic a bouří, které postihly loni na podzim oblast Karibiku a východního pobřeží USA. I když odborníci největší zajišťovny světa nevidí sice v údajích o přírodních katastrofách uplynulých desetiletí důkaz, že se tak děje kvůli globální změně klimatu, i tak hovoří o silných „indiciích“ tohoto druhu.

Neobvykle silné přírodní katastrofy se množí. V historických datech Mnichovské zajišťovny se vyskytují pouze tři roky, během nichž přesáhly pojištěné škody hranici 100 miliard dolarů (očištěno od inflace) – a všechny spadají do posledních 13 let. „Před rokem 2005 nebyl žádný rok, kdy bychom se třeba jen přiblížili metě 100 miliard,“ prohlásil Ernst Rauch, expert na klima a geofyziku z Mnichovské zajišťovny.

Mohlo by vás zajímat: Michal Veselý: Credendo má za sebou pozitivní rok

Zajišťovna si vede vlastní databanku o přírodních katastrofách a analyzuje georizika. Pokud by se zahrnuly i nepojištěné škody, přinesl rok 2017 dokonce ztrátu 330 miliard dolarů. V tomto ohledu byl rok 2011 ještě dražší, protože mořské zemětřesení a následná tsunami v Japonsku napáchala na pobřeží obrovské škody, včetně jaderné katastrofy na Fukušimě, a celkový roční účet vyšplhal dokonce na 354 milionů dolarů.

V dlouhodobém srovnání od 80. let dominuje růst škod způsobených nepřízní počasí. „Nejsou to ale zemětřesení nebo jiné geofyzikální jevy, jako jsou tsunami nebo probuzené vulkány. Vidíme silné náznaky, že minimálně v některých regionech světa a u některých nebezpečí se jedná o klimatické změny. Je to minimálně zčásti už patrné v našich datech,“ komentoval vývoj Ernst Rauch.

Mohlo by vás zajímat: Specifika japonského pojistného trhu

K takovým indiciím počítá tento vědec a jeho kolegové velmi silné výkyvy počasí v posledních desetiletích v některých částech Evropy a v USA – bouře se silnou aktivitou blesků, krupobití nebo tornáda. „Sledujeme paralelně meteorologické změny co do četnosti a intenzity událostí, a také změny charakteru vzniklých škod,“ řekl Ernst Rauch.

Ekonomicky nejničivější důsledky nezpůsobují přírodní katastrofy podle Mnichovské zajišťovny v průmyslově vyspělých zemích, nýbrž v rozvojových státech, kde je pojištěním pokryto mnohem méně škod. „Katastrofické události tak vrhají takové země ve vývoji vždycky znovu zpět,“ vysvětluje Rauch. Mnichovská zajišťovna momentálně pracuje na globálním partnerství zaměřeném na pojistnou ochranu proti klimatickým a katastrofickým rizikům v rozvojových zemích, jehož vznik byl dohodnut skupinou států G20 na vrcholném setkání jejich zástupců loni v červenci v Hamburku.

Mohlo by vás zajímat: Jak porovnat a sjednat pojištění vozidel? S CARkulkou!

Pozitivním momentem je skutečnost, že počet obětí na životech způsobených bouřemi a vichřicemi v mnoha zemích výrazně klesl. Příkladem může být Bangladéš, kde ještě v roce 1991 ničivé záplavy zabily více než 100.000 osob. Po celé zemi byly vybudovány záchranné stanice (jakási „hnízda“) na vysokých sloupech a podpěrách, kam se mohou lidé uchýlit před nebezpečím, aby se neutopili. „Bangladéš je v tomto ohledu jedním z nejpozitivnějších příkladů,“ hodnotil vývoj Ernst Rauch z Mnichovské zajišťovny.

Vyhlídky do budoucna ve věci klimatických změn nejsou pro branži pojišťovnictví právě radostné. „I když jednotlivé události nelze jednoznačně přičíst přímo změnám klimatu, očekávají naši odborníci v dalších letech a desetiletích častější události tohoto druhu,“ konstatoval člen představenstva Torsten Jeworrek.