Novela zákona o daních z příjmů zasáhla pojišťovnictví

Co novelizovaný zákon přináší?

Úpravy zákona o daních z příjmů jsou revizemi opatření Senátu, a to nejen v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Nemalou měrou se na změnách zákona o daních z příjmů podepsalo programové prohlášení vlády, na základě něhož došlo k významnému zásahu i do v minulosti přijatého zákona 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa (JIM) a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. I když se nová vláda přihlásila k myšlence zjednodušení systému daní z příjmů, tak přesto zhodnotila současný stav příprav za nedostatečný a JIM, včetně odvodu z úhrnu mezd i zrušení superhrubé mzdy, bere za své. Novelou zákona o daních z příjmů je pak také zrušena významná část ustanovení upravujících tyto nové režimy. Další změny zákona jsou standardní a jsou provedeny z důvodu naplnění programového prohlášení vlády i zohlednění zkušeností s praktickou aplikací ustanovení zákona o daních z příjmů, tj. ztížení zneužívání některých ustanovení zákona i zlepšení efektivnosti výběru daní, a tím naplnění rozpočtu vlády. Do této kategorie změn bych zejména zařadil:

1. Zachování superhrubé mzdy a s ní související ustanovení;
2. Zachování solidární daně;
3. Žádná změna v oblasti zdanění dividend;
4. Omezení tzv. výdajových paušálů podnikajících osob v podobě jejich zastrojování;
5. Povinnost hlásit osvobozené příjmy vyšší než 5 mil. Kč;
6. Obnovení základní slevy na dani pro pracující důchodce;
7. Zvýšení slevy na dani na druhé a další dítě;
8. Ponechání rozsahu nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům na kulturní, zdravotnická a vzdělávací zařízení, a osvobozeného příspěvku na rekreaci až do výše 20 tis. Kč;
9. Značný dopad na daňové zatížení investičních fondů má zvýšená sazba daně z 5 na 19 %. V mnoha případech byly důvody založení těchto fondů spojeny právě s nižším daňovým zatížením příjmovou daní;
10. Úpravy v oblasti vedení informací spojených se zúčtováním mezd a vedení mzdové evidence (doplnění ročního zúčtování mezd do mzdového listu, prodloužení lhůty pro vyúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a další).

Zneužívání soukromého životního pojištění

Novela zákona o daních z příjmů přinesla ještě jednu změnu. Tou je úprava, jejímž cílem je omezení zneužívání soukromého životního pojištění pro účely zcela odlišné než pro vytváření finančních prostředků na stáří. Nutno dodat, že tato změna už delší dobu zaměstnává pojišťovny a ještě nějakou dobu zaměstnávat bude. Co je podstatou úpravy podmínek pro soukromé životní pojištění? Za poslední dobu se u pojistného placeného zaměstnavatelem za zaměstnance rozmohl za účinné spolupráce pojišťoven systém, který umožňuje vyčerpat obratem příspěvek zaměstnavatele osvobozený od daně i zákonného pojištění. Úspora tak činila na straně zaměstnavatele 34 % na  pojistném a u zaměstnance 11 %. Na tuto skutečnost reagovalo Ministerstvo financí a výsledkem jednání i se zástupci ČAP je navržená a dnes již schválená úprava zákona o daních z příjmů. Dohodnutá úprava zachovává funkci životního pojištění v rámci tzv. třetího pilíře, což v porovnání s původním návrhem – zcela vyloučit investiční životní pojištění z tohoto systému, je možné považovat za úspěch. Úprava rozšiřuje dosavadní dvě formální podmínky, které vázaly výplatu pojistného plnění nejdříve po 60 měsících od sjednání smlouvy a současně v roce dosažení věku 60 let, o další podmínku, kterou je znemožnění výplat jiných příjmů po dobu pojištění. Zdánlivě jednoduchá změna je při hlubším pohledu poměrně komplikovaná. Vedle již uvedeného zákazu jiných příjmů zavádí novela další nové změny:

1. Výplata příjmu z pojistné smlouvy před skončením doby 60 měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem dosažení věku 60 let zakládá povinnost pro pojistníka přiznat jako příjem podle § 6 zákona o daních z příjmů příspěvky zaměstnavatele za rok, ve kterém došlo k výplatě a za předchozích 10 let. Nutno dodat, že výplata příjmu je porušením materiálních podmínek, jejímž důsledkem je nemožnost čerpat do budoucna na takovou smlouvu daňové zvýhodnění;
2. Zaměstnanec je povinen do konce měsíce, ve kterém porušil podmínky soukromého životního pojištění, oznámit toto porušení svému zaměstnavateli;
3. Přenesení povinnosti zdanění příspěvků zaměstnavatele v případě porušení podmínek vedlo ke změně výpočtu základu daně v případě výplaty odkupného tak, že se nově tento základ snižuje o zaplacené pojistné bez rozdílu, kdo jej uhradil. Výjimkou je jako doposud pojistné dříve uplatněné v souvislosti s jiným příjmem a s výjimkou pojistného, které hradil zaměstnavatel v době delší než předchozích 10 let;  
4. stanovení § 15 zavadí výše uvedenou podmínku v podobě znemožnění výplaty jiných příjmů z pojistné smlouvy a rovněž zavádí 10leté období pro zdanění dříve uplatněných odpočtů z důvodu zaplaceného pojistného pojistníkem na základě daňového přiznání.  
5. Úprava podmínek pro daňové zvýhodnění životního pojištění je spojena s nutností stanovit v přechodných ustanoveních režim smluv uzavřených před účinností novely, tj. do konce roku 2014. Podstatou je zachovat u dříve uzavřených smluv daňový režim platný do konce roku 2014.

Soulad s novým zněním zákona

A na co si mají pojišťovny v kontextu nového zákona dávat pozor? Ve srovnání s dřívější úpravou je třeba důsledně rozlišovat mezi ustanovením zákona upravujícím příspěvek zaměstnavatele (§ 6) a podmínky dodanění dříve uplatněného pojistného (§ 15). Od 1. 1. 2015 budou pojišťovny muset zajistit zdanění odkupného, jiných příjmů z pojistných smluv, a to ve dvou režimech zdanění podle data uzavření pojistné smlouvy. Je třeba mít také na zřeteli, že porušení podmínek v případě výplaty pojistného plnění se hodnotí podle data výplaty a nikoliv podle doručení žádosti o výplatu klientem. To může činit problémy především na přelomu roku 2014/2015. I v případě, že pojistník u dříve uzavřených smluv nepřistoupí na nové podmínky, tak musí po celou dobu dodržet, že pojistné plnění je možné až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně v roce dosažení věku 60 let. A v neposlední řadě je třeba ještě upozornit na to, že nová právní úprava znamená ztrátu likvidity pro pojistníky a nebude jednoduché je na tuto novou situaci připravit.

Závěrem

Na hodnocení dopadů změny podmínek daňového zvýhodnění životního pojištění je příliš brzo. Nicméně lze předpokládat, že dojde k poklesu předpisu pojistného. Na druhé straně by mohly být pojistné smlouvy stabilnější a trvalejší.

Zdroj: časopis Pojistný obzor

Autor: Ing. Jaroslav Kulhánek, Místopředseda představenstva a náměstek generálního ředitele Pojišťovny české spořitelny

Předplatné časopisu Pojistný obzor můžete zakoupit ZDE.