Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila zprávu 2. listopadu 2026. Publikace hodnotí rok 2025 a čerpá z údajů národních orgánů v celkem 67 jurisdikcích, včetně všech 38 členských zemí organizace. Dostupnost jednotlivých ukazatelů se liší, proto se mění také počet trhů zahrnutých do konkrétních srovnání. Neživotní pojistné vzrostlo po očištění o inflaci v průměru o 4,1 procenta, přibližně stejně jako v předchozím roce. Nominální přírůstek zaznamenalo 50 z 53 sledovaných trhů, reálný růst 46. Samotná výše vybraného pojistného však nevypovídá dostatečně o rozšíření pojistné ochrany. Její růst může odrážet zdražení stávajících smluv nebo zvýšení pojistných částek; obchodní vývoj proto vyžaduje také pohled na počty smluv a rozsah sjednaného krytí.
Mohlo by vás zajímat: Martin Daneš: PVZP má za sebou turbulentní období. Nyní se stabilizovala
Dražší opravy se postupně promítají do sazeb
Zvyšování cen představovalo nejčastěji uváděný důvod růstu neživotního pojistného. U zpravidla ročních smluv se vyšší škodní náklady promítají do sazeb postupně při obnovách. Část růstu roku 2025 tak doháněla nákladový vývoj předchozích období. Výrazným zdrojem tlaku bylo autopojištění, kde opravy prodražuje technická složitost vozidel. I menší poškození může vyžadovat výměnu senzorů nebo odbornou kalibraci asistenčních systémů. Další nároky na vybavení servisů a kvalifikaci pracovníků přinášejí elektromobily, u nichž může poškození baterie výrazně ovlivnit ekonomickou smysluplnost opravy. Bezpečnostní technologie přitom mohou snižovat četnost nehod. Pro pojistitele je rozhodující, nakolik tento pokles vyrovná rostoucí průměrnou škodu.
Vyplacená plnění v neživotním pojištění rostla v průměru pomaleji než pojistné, nominálně o 7,9 procenta a reálně o 3,1 procenta. Kombinovaný poměr, který vyjadřuje vztah škodních a provozních nákladů k pojistnému, zůstal pod hranicí 100 procent ve 34 z 39 sledovaných jurisdikcí. Tato úroveň znamená ziskovost pojistné činnosti před započtením investičních výnosů. Za celkovým výsledkem se skrývaly rozdílné příčiny. Na některých trzích hospodaření podpořil příznivější průběh přírodních katastrof, jinde výsledky zatížily vyšší náklady na distribuci a správu smluv. Zlepšení kombinovaného poměru proto samo o sobě nedokládá trvalé zvýšení efektivity. Pro posouzení jeho udržitelnosti je potřeba rozlišit přínos úpravy sazeb od vlivu mimořádně příznivého škodního roku.
Na zajistném trhu rostla nabídka kapitálu, která tlačila na ceny zejména u majetkových katastrofických rizik. Průměrný retenční poměr v souboru 52 jurisdikcí přesto vzrostl ze 74,8 na 75,2 procenta a zvýšení vykázalo 37 trhů. Tento ukazatel zachycuje podíl pojistného, který pojišťovnám zůstává po postoupení zajistitelům; nelze jej přímo zaměňovat s výší vlastního vrubu u jednotlivé škody. Nákup zajištění podle zprávy ovlivňuje také kapitálová pozice pojistitele a jeho ochota nést riziko. Dostupnost konkrétního krytí navíc závisí na místním škodním průběhu. Někteří pojistitelé po významných klimatických škodách z předchozích let nadále obtížně získávali katastrofické majetkové zajištění. Celosvětový pokles cen tak neposkytoval všem kupujícím stejné podmínky.
Mohlo by vás zajímat: Index bezpečí 2026: Češi se cítí nejbezpečněji za čtyři roky
Životní pojištění podpořily investice a penzijní převody
Životní pojistné vzrostlo v průměru nominálně o 8,7 procenta a reálně o čtyři procenta. Proti roku 2024, kdy přírůstky činily 11,9 a 7,8 procenta, tempo zpomalilo. Poptávku po produktech navázaných na investice podporoval vývoj finančních trhů. Na trzích s významným podílem penzijního pojištění ovlivňovaly příliv pojistného také změny důchodových systémů a převody penzijních závazků na pojišťovny. K růstu zaměstnaneckých penzijních příspěvků přispívalo zvyšování mezd a zaměstnanosti. Při srovnávání výsledků proto záleží na skladbě produktů a významu jednorázových obchodů. Převzetí rozsáhlého penzijního portfolia může změnit meziroční výsledek celého trhu, aniž by odpovídajícím způsobem vzrostl běžný prodej jednotlivým klientům.
Investiční výsledky zůstaly na většině trhů nominálně kladné, po započtení inflace byl obraz méně příznivý. Kladného reálného výnosu dosáhlo 20 z 35 sledovaných životních trhů a 24 ze 40 neživotních. Růst dlouhodobých úrokových sazeb snižoval tržní hodnotu již držených dluhopisů. Citlivější jsou při jinak stejných podmínkách cenné papíry s delší durací, tedy vyšší citlivostí ceny na změnu výnosů. Dopad na hospodaření závisel na skladbě portfolia a způsobu jeho ocenění. Celková rentabilita vlastního kapitálu, která vyjadřuje zisk ve vztahu k vlastnímu kapitálu, dosáhla v životním pojištění v průměru 16,7 procenta oproti předchozím 17,6 procenta. V neživotním pojištění se zvýšila z 13,6 na 15,7 procenta. Výnosnost investic a rentabilita pojišťovny tak představují odlišné ukazatele, jejichž vývoj se může rozcházet.
Výhled odvětví ovlivňuje rostoucí propojenost rizik. Kybernetické hrozby označilo za významný problém 34 z 39 odpovídajících národních orgánů; stejnou četnost měly katastrofické a klimatické hrozby. Kybernetický útok může pojišťovnu zasáhnout narušením vlastního provozu i prostřednictvím plnění klientům. Rozvoj AI podle respondentů usnadňuje vyhledávání zranitelností a rozšiřuje možnosti útočníků. Geopolitické napětí se promítá také do výkyvů na finančních trzích a cenových tlaků, které ovlivňují škodní náklady. Pro řízení rizik z toho vyplývá potřeba posuzovat souběžné dopady jedné události na pojistné portfolio a finanční pozici společnosti. Dosavadní ziskovost vytváří prostor pro absorpci ztrát, její udržení bude záviset na vývoji škod i schopnosti promítat náklady do pojistných sazeb.
Více informací ZDE.
Komentáře
Přidat komentář