*A teď přichází „zlatý hřeb“: nově budou muset pojišťovny dodat ČNB i metody výpočtu pojistného, výpočet výše technických rezerv, položek garančního fondu a pro první tři účetní období i odhad výnosů a nákladů včetně nákladů na odměny pojišťovacím zprostředkovatelům. Ale i podrobný odhad příjmů a výdajů z pojišťovací činnosti, včetně odhadované míry solventnosti. Prováděcí vyhláška stanoví formu a obsah těchto dokladů. Bude to pro pojišťovny náročné?
Pro ČNB to nejsou žádné nové údaje. Bez nich by asi těžko mohla vykonávat své dohledové pravomoci. Naopak, nová právní úprava rozšiřuje některé povinnosti pojišťovny vůči spotřebiteli. Tak např. změna zákona o pojistné smlouvě stanoví pojistiteli povinnost sdělit pojistníkovi nejen výši odkupného, ale i jeho výpočet. V případě životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, má pak pojišťovna nově řadu povinností směřujících k obeznámení zájemce o pojištění s možnými investičními riziky a povinnost průběžně informovat pojistníka o výsledcích. V pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojišťovně nově stanovena povinnost sdělit poškozenému nejen celkovou výši pojistného plnění, ale i výši plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení výše plnění. Řadu dalších informačních povinností vůči veřejnosti přináší nový zákon o pojišťovnictví. Mohlo by být namítáno, že pro nezasvěceného spotřebitele je jejich význam nízký, avšak na našem pojistném trhu je dnes více než 80 tisíc pojišťovacích zprostředkovatelů a pro ně jsou tyto informace mnohdy zásadní.
*Také se budou muset oddělit zisky z ŽP a NŽP, aby ze ŽP neměli výhody ti, co uzavřeli NŽP. Jak pracný je tento zásah do účetnictví?
Ani to není žádná novinka. Tuto povinnost zavedl již zákon č. 363/1999 Sb. v souladu s tehdejší směrnicí o životním pojištění. Dokonce se podařilo prosadit, aby pojišťovny se smíšenou činností do 10 let jednu z činností ukončily. To však bylo před vstupem ČR do EU poslanci změněno. Asi by se žádnému pojistníkovi nelíbilo, kdyby si pojišťovna z jeho pojistného na životní pojištění kryla náklady na její činnost v neživotním pojištění. Např. kdyby z prostředků životního pojištění zakoupila budovu, ve které umístí svá pracoviště zabývající se neživotním pojištěním, aniž by z něho platila do životního pojištění tržní nájem. A takových hypotetických příkladů bychom nalezli celou řadu. Jsem přesvědčen, že ČNB při svých kontrolách v pojišťovnách přísně dbá na tuto specifickou ochranu spotřebitele i rovnocenných konkurenčních podmínek.
*Splňují současné pojišťovny nároky na kapitálovou vybavenost? V odvětví 5,6 a 11 (škody na letadlech, plavidlech, a odpovědnost za tyto škody je tak „náročná“ kombinace, že vyžaduje jen sama o sobě kapitál 200 miliónů korun. A souběh ŽP i NŽP si vyžádá jednu miliardu korun. Mají pojišťovny, působící na českém trhu, takový kapitál k dispozici?
Nejprve je třeba uvést věci na správnou míru. Nejvyšší požadavek na základní kapitál v životním pojištění je 90 mil. Kč a v neživotním 200 mil. Kč. Při souběhu obou činností tedy 290 mil. Kč. Něco jiného nastává v případě, kdy je s pojišťovací činností provozována i zajišťovací činnost, a to v rozsahu, který zákon (v návaznosti na komunitární úpravu) považuje za významný. Pak se kapitálový požadavek navyšuje na 500 mil. resp. 1 mld. Kč v závislosti na rozsahu provozované zajišťovací činnosti. Pro dosažení výše tohoto kapitálu nebo pro změnu rozsahu činnosti tuzemské pojišťovny zákon stanoví lhůtu do konce roku 2012. Pro úplnost dodávám, že kapitálové požadavky nezůstávají pouze na úrovni základního kapitálu, ale je nutno vzít v úvahu i požadavek na minimum garančního fondu v solventnosti. Tento fond tvoří 1/3 požadované míry solventnosti, nejméně však částku stanovenou v § 77 zákona o pojišťovnictví. Tyto minimální částky jsou v případě pojišťovací činnosti vyšší než požadavky na základní kapitál. Důvodem je zejména potřeba vyhovět minimálním požadavkům komunitárního práva, které tyto částky průběžně přehodnocuje v souladu s inflací, a to až do přechodu na euro.
*Mění se způsob výpočtu rezerv?
Mimo vyrovnávací rezervy a rezervy na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů, nedochází v tvorbě technických rezerv k žádným zásadním změnám. Ty lze očekávat se směrnicí Solvency II. Tvorba vyrovnávací rezervy byla zúžena pouze na pojistná odvětví č. 14 a 15 neživotních pojištění, tj. pojištění úvěru a záruky, a to v souladu s požadavky komunitárního práva. Tím se také tvorba této rezervy stala opět položkou snižující základ daně z příjmů. Mimochodem, otázka zdaňování pojišťoven a zajišťoven je opět otevřena v souvislosti s přípravou nového zákona o daních z příjmů. Doufám, že i zde bude konečně nalezeno řešení, které bude respektovat tuto specifickou oblast činnosti a na druhé straně přinese do státního rozpočtu odpovídající výši daně.
Změna rezervy na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů významně rozšiřuje obsah původní rezervy na splnění závazků z použité technické úrokové míry. Zohlední se nejen faktory, které jsou nezávislé na vůli pojišťovny jako např. změna úmrtnosti, ale i třeba zvýšení nákladů pojišťovny. Vzhledem k tomu, že tvorba této rezervy snižuje základ daně z příjmů, měla by být její tvorba dohlížena jak ze strany ČNB, tak i daňových orgánů.
*Pojišťovny budou muset předkládat i výkaz o skladbě finančního umístění. Mění se něco? Jak moc riziková aktiva mohou mít ve svém portfoliu? A jak velký podíl?
Ani tento výkaz není novinkou. Ke změnám ale došlo ve skladbě finančního umístění, kde se pojišťovnám a zajišťovnám rozšiřují investiční možnosti. Aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, tak budou moci být i nekótované akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné akciím a dluhovým cenným papírům, pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli vyplývající z pojištění, nejvýše do 1 měsíce po jejich splatnosti, vratky daní či pohledávky vůči garančnímu fondu v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Procentuální limit pro tyto položky stanoví ČNB svojí připravovanou vyhláškou.
V poslední části našeho rozhovoru se budeme věnovat jedinému problému, o to významnějšímu: dumpingovým cenám.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář