ČNB: Pojišťovny protestují, ale konkrétní čísla chybí

*Je komunikace s pojišťovnami oboustranná? Chodí se k vám pojišťovny radit?

Snažíme se, aby naše komunikace s pojišťovnami byla vždy oboustranná. Dohled může fungovat jedině tehdy, když má dostatek informací. Současně je pro nás důležitá zpětná vazba od dohlížených subjektů. Když se nastavují nová pravidla, (například na úrovni EU), provádí se jejich implementace na lokální podmínky, tam je důležitá adekvátnost nastavení požadavků. Rozhodující slovo je ovšem vždy na dohledu. Ten má zodpovědnost za stabilitu trhu, takže musí zvážit všechny plusy a minusy a poté se musí rozhodnout.

Takže moje odpověď je: ano, pojišťovny k nám chodí. Nový zákon o pojišťovnictví navíc klade detailnější požadavky na řídící a kontrolní systém. Takže není výjimkou, že se na nás pojišťovna obrátí a chce nám vysvětlit, jakým způsobem hodlá implementovat nové požadavky a chce slyšet náš názor - tedy zpětnou vazbu.

*Komunikují s vámi všechny pojišťovny nebo jen některé?

Slovo "všechny" je hodně široké. Teoreticky s námi skutečně mohou komunikovat všechny pojišťovny. Každá pojišťovna, když něco řeší, se na nás obrátí a my se tak postupně seznamujeme se všemi subjekty. V rámci dohledu se vykonávají i tzv. informační návštěvy a pojišťovny si na základě našich dohledových aktivit uvědomují, že dohled je pro ně užitečným partnerem. Od vysvětlování jednotlivých požadavků až po zpětnou vazbu. Někdy je lepší si konkrétní otázky zavčas prodiskutovat v rámci běžného výkonu dohledu. Když běží kontrola na místě v dané pojišťovně; má to již určitý režim, kdy potom už následují konkrétní kroky vyplývající z legislativy. Řadu otázek je tak možné v rámci konzultační činnosti probrat s dohledem a předejít mnoha zjištěním, která by později byla uvedena v protokolu z kontroly.

A co se týče velikosti: jsou to pojišťovny malé, střední, i velké, je to opravdu různé. Musím zdůraznit, že jde o aktivitu, která vychází nejen ze strany pojišťoven, ale i ze strany dohledu. Ve finále tak skutečně komunikujeme se všemi pojišťovnami.

*V jakém stavu je český pojistný trh?

Nezaznamenali jsme žádné trendy, které by mohly dohled znepokojovat. Do současné doby veškeré procedury, které dohled vykonává, nevyplývají z žádných mimořádných skutečností, ale z pravidelných nástrojů, využívaných dohledem. Žádné drama se tedy nekoná.

* Přesto se pan Singer z ČNB veřejně zmínil o tom, že stížnosti na pojišťovnictví rostou.

Nezastírám, že stížností přichází poměrně hodně. Z oblasti pojišťovnictví je jich nejvíc. To je obecně známá skutečnost. Stížnosti klientů se týkají především toho, že lidé předčasně ukončí životní pojištění a dostanou nízké odkupné a píšou nám: "Ztratili se mi moje peníze, pomozte mi je najít..."

Tyto případy vnímám jako problém nedostatečné informovanosti klienta, který si neuvědomuje, co znamená mít životní pojistku a jaká jsou rizika předčasného ukončení produktu. Myslím si, že právě v oblasti zajištění dostatečné informovanosti klienta je prostor pro zlepšení a to jak pro pojišťovací zprostředkovatele, tak pro pojišťovny.

Jde zde i o určitý druh osvěty, nejde tedy o roli, kterou by měl sehrávat dohled.

Na druhou stranu musím zmínit, že ČNB podporuje, pod patronátem vrchní ředitelky paní Zamrazilové, některé projekty rozvíjející finanční gramotnost, takže ČNB i v oblasti vzdělávání spotřebitele sehrává aktivní roli.

Současně podotýkám, že svou roli ale musí sehrát i pojišťovny a zprostředkovatelé, instituce jako je Asociace finančních a investičních zprostředkovatelů (AFIZ) apod. To jsou kamínky, které se musí postupně poskládat dohromady, aby došlo celkově ke zlepšení situace v této oblasti.

Další "čerstvé" stížnosti jsou na investiční životní pojištění. V tomto případě často klient vidí jen to, že investuje. Kupuje si však produkt životního pojištění, při kterém současně sám rozhoduje o své investici. Jak však vyplývá ze stížností, v řadě případů mu nikdo dostatečně nevysvětlil, že nese plně investiční riziko. Je tu opět prostor pro lepší informování klienta, zejména ze strany pojišťovacích zprostředkovatelů při nabízení těchto produktů.

Aktivitou dohledu v této oblasti je, že se v rámci výkonu dohledu čím dál tím více začínáme věnovat i pojišťovacím zprostředkovatelům. Zaměřujeme se tak i na otázku odborné péče, jakým způsobem je klient informován, jak jsou zaznamenány jeho potřeby, jak mu zprostředkovatel pomohl vybrat pro klienta nejvhodnější produkt apod.

Jen takto lze získat ujištění, že pro klienta se udělalo skutečně to nejlepší. V této souvislosti zdůrazňuji, že pro klienta, nikoli pro zprostředkovatele.

*Víme, že snaha zprostředkovatelů prodat životní pojištění je vedena především touhou získat nemalé peníze za zprostředkování a tomu je podřízen i způsob jednání těchto "odborníků". I když zprostředkovatel vidí, že klient věci vůbec nerozumí, bez uzardění mu produkt prodá. Nebo možná právě proto. Mám silný pocit, že jakákoliv prohlášení poradenských firem i pojišťoven k ničemu nevedou a jedinou možností je cesta ke vzdělanému klientovi...

Ano, souhlasím s vámi, že i oblast finančního vzdělávání je důležitá, v této souvislosti jsme již zaznamenali první kroky ve vzdělávání dětí a to od ranného mládí. I v tom sehrává svou aktivní roli ČNB, například ČNB přispěla na učebnice pro finanční vzdělávání.

*Vrátím se ještě k pokutám, které byly uděleny pojistnému sektoru, ať už šlo o fyzické nebo právnické osoby. Kolik jich bylo a jak byly vysoké?

Pokuty pro nás hrají výchovnou roli. Z mého pohledu to nejsou závratné částky. A pokud jde o subjekty, je to v řádu jednotek – lze je „spočítat na prstech jedné ruky“.

V polovině roku vydáme publikaci o výkonu dohledu v roce 2009 a tam by měly být již konkrétnější informace. Samozřejmě ne o jednotlivých subjektech, ale o jejich počtu a udělených částkách pokut. Sankcionování spadá do gesce licenčních a sankčních řízení. V ČNB máme funkcionální uspořádání, my jsme sekce dohledu nad finančním trhem, takže máme odpovědnost za výkon dohledu. Když zjistíme závažné nedostatky, dáváme podnět kolegům na uložení určité sankce. Termín sankce znamená nejen pokutu, ale i uložení opatření k nápravě ve správním řízení. Podle zákona o pojišťovnictví máme v případě zjištění nedostatků v rámci výkonu dohledu v příslušné pojišťovně dvoustupňové možnosti: nejprve se musí uložit opatření k nápravě a až když je subjekt nesplní, může mu být uložena pokuta.

Je vždy lepší, když pojišťovna reaguje na naše zjištění proaktivně a přijme rychle kroky k nápravě, aby se situace v pojišťovně zlepšila, příslušná rizika byla adekvátně řízena a řídící a kontrolní systém efektivně nastaven.

*Informace ze zahraničí hovoří o tom, že tam pojišťovny mnohdy dostávají vysoké pokuty. Může to být tím, že je tam systém jinak nastaven?

Ano, určitě. Naším standardním dohledovým nástrojem je uložení opatření k nápravě mimo správní řízení (prostřednictví tzv. dohledové výzvy k nápravě nedostatků), pokud zjištění nejsou natolik závažná. Nástroje tohoto typu musí být nastaveny postupně. Neměl by být hned aplikován nejtvrdší nástroj, i tady by měl dohled jít metodou postupných kroků a reagovat na to, jak závažné nedostatky zjistí. Příliš unifikovaný postup by nebyl spravedlivý vůči dohlíženým institucím. Při rozhodování o uplatnění nástrojů dohledu za účelem odstranění nedostatků v činnosti příslušné pojišťovny je třeba reflektovat, jak se instituce chová, jak jsou nedostatky závažné, jak reaguje na doporučení, atd.

*Vyžaduje nový zákon o pojišťovnictví změny ve vnitřním kontrolním systému pojišťoven? A musela vždy ČNB znát jméno konkrétního odpovědného pojistného matematika, pracujícího pro pojišťovnu?

ČNB podle nového zákona o pojišťovnictví musí obdržet zprávu, kterou vypracuje za pojišťovnu příslušný odpovědný pojistný matematik (jejich seznam vede ČNB). Ten by měl vyjádřit svůj názor na adekvátnost řízení pojistných rizik, případně další skutečnosti souvisejících s výkonem funkce pojistného matematika. Odpovědný pojistný matematik zodpovídá za sestavení zprávy pro ČNB.

Předpokládáme, že by tato zpráva měla zajímat především vedení pojišťovny i přesto, že jde o nový požadavek, který bude využíván dohledem. My zprávu vnímáme jako užitečný zdroj informací nejen pro výkon dohledu, ale primárně by měla zpráva být užitečná pro vrcholové orgány pojišťovny, které by se zprávou měly pracovat především a reagovat na to, co je v ní obsaženo.

Víme dobře, že jde o nový nástroj, a až dostaneme první zprávy pojistných matematiků, budeme s pojišťovnami diskutovat, zda odpovídají našim očekáváním, aby v příštím roce byly zprávy ještě lepší a tím tak využitelnější pro obě strany.

Nový zákon o pojišťovnictví nevnímám jako dramatickou změnu pro pojišťovny. Novým zákonem došlo k implementaci zajišťovací direktivy, to byl primární účel, my jsme navíc ve spolupráci s MF ČR konkretizovali, jaké má dohled očekáváni pro fungování řídicího a kontrolního systému pojišťovny. V této souvislosti bych ráda připomněla, že dle našeho názoru nedošlo k dramatickému nárůstu toho, co všechno mají pojišťovny plnit. Fungující řídící a kontrolní systém v podstatě znamená, že v pojišťovně musí být pořádek, důležitá rozhodnutí musí být auditovatelná, tedy musí být v pojišťovně jasné, kdo, kdy a o čem rozhodl. Současně musí být adekvátně nastaven systém řízení rizik. Tohle všechno měly pojišťovny zajišťovat i před novým zákonem o pojišťovnictví, v novém zákoně je daná oblast nyní více specifikována.

*Kdy má být zavedena Solvency II?

Došlo k posunu termínu implementace Solvency II, původní byl říjen 2012, nyní došlo k jeho posunu na 1. leden 2013. Solvency II je výraznou změnou proti stávajícímu stavu, např. v zákoně o pojišťovnictví je přesně uvedeno, do jakých aktiv mohou pojišťovny investovat technické rezervy nebo je tam stanovena horní hranice technické úrokové míry. Po zavedení Solvency II tyto požadavky v zákoně nebudou, takže z toho úhlu pohledu dochází k volnější regulatorní úpravě. Pojišťovny na jedné straně dostanou možnost "volněji rozhodovat" o svých aktivitách včetně investičních aktivit, avšak současně s tím, by měl být v pojišťovnách adekvátně nastaven systém řízení jednotlivých rizik. Pro řízení rizik budou moci pojišťovny, pokud splní požadavky stanovené zákonem a vyhláškou, používat sofistikovanější metody kvantifikace rizik a solventnostních požadavků (budou mít možnost používat tzv. interní modely). V této souvislosti lze na druhé straně očekávat růst nároků na vnitřní procesy a odbornou kvalifikaci příslušných pracovníků pojišťoven (např. risk management, interní audit, funkce compliance). Celkově tak vzroste odpovědnost příslušných řídících orgánů pojišťoven za obezřetné řízení pojišťoven.

Současně tato změna přinese větší náročnost dohledu. Očekáváme, že pojišťovny budou měnit své interní postupy podle toho, jak se v jejich mateřských společnostech budou měnit postupy řízení rizik. Na tyto změny bude muset být schopen reagovat i dohled.

Solvency II je tedy i výrazná filosofická změna jak pro pojišťovny tak i pro dohled.

*V čem nyní dochází ke zpřísnění v rámci Solvency II?

Týká se to zejména kalibrace solventnostních požadavků pro jednotlivé typy rizik. Svůj vliv na to měl i průběh finanční krize, která ukázala, že původní kalibrace (testována v QIS4) byla mnohem mírnější. Nyní se připravuje nová kalibrace solventnostních požadavků, která by měla být otestována v rámci QIS5, ta by měla proběhnout letos na přelomu roku. Podle toho, jak tato studie dopadne, by se měly nastavit již definitivně požadavky na jednotlivé typy rizik pro Solvency II.

Vím o tom, že existuje poměrně koordinovaný postup pojišťoven, ať je to v ČR nebo v rámci Evropy. Pojišťovny tak vyjadřují obavy, že požadavky byly nastaveny příliš striktně, takže to pro ně bude znamenat výrazné navýšení kapitálu. K tomu však uvádím, že ještě není nic rozhodnuto s konečnou platností a současné nově navrhované hodnoty odpovídají zkušenostem z období krize.

Obecně dohledy by měly reagovat na praktické zkušenosti z období finanční krize, musí např. reagovat na to, jak krize ovlivnila ceny aktiv a tyto zkušenosti promítnout do požadavků na stresové testování. Solvency II přinese nové metody výpočtu solventnostních požadavků a tyto nové metody by měly odrážet i praktickou zkušenost. Bylo by chybou, kdyby se tato zkušenost ignorovala.

*Brání se novým požadavkům na kapitálovou přiměřenost pojišťovny oprávněně, či nikoliv?

Mrzí mě, že se na jedné straně pojišťovny ozývají, avšak na druhou stranu od nich nedostaneme žádná konkrétní čísla podložená výpočty, aby mohly dohledy oprávněnost obav posoudit.

*A co argumenty, že pojišťovny zdraží pojistné produkty?

Nemáme jinou možnost, než se vzájemně poslouchat, komunikovat spolu a zamýšlet se nad tím, co říká každá strana. Opakuji znovu, že bych očekávala, že pokud někdo něco výrazně kritizuje, předloží současně konkrétní čísla a výpočty. K tomu zatím nedošlo a argumenty pojišťoven jsou zatím velmi obecné.

Za dané situace bude tedy nejlépe počkat, jak dopadne QIS 5,která by měla novou kalibraci otestovat, nad výsledky se pak zamyslet a zvážit případné změny.

*Pominula již podle Vás finanční krize?

Předběžné výsledky roku 2009 ukazují, že český pojistný trh je na tom dobře.

Jinak obecně z pohledu budoucího vývoje, před pojišťovnami je ještě hodně práce, nejsou to jen změny související se Solvency II, ale lze očekávat přípravu nové direktivy, která se bude týkat pojišťovacích zprostředkovatelů. Na evropské úrovni pracuje skupina, která se tímto tématem zabývá, takže lze očekávat změny i v této oblasti. V polovině roku by pracovní skupina měla předložit první návrhy.

A konečně je to i příprava nových pravidel na úrovni EU pro prodej investičních produktů pro drobné spotřebitele. Půjde zde v neposlední řadě o požadavky na informování klientů.

Tato nová opatření, pokud budou přijata na úrovni EU, bude nutné poté implementovat do české legislativy.

Děkuji vám za rozhovor.

Dagmar Šístková