V případě EGAP je to ovšem riziko mimořádné, protože nejde o rizika nějakých majitelů restaurací nebo kosmetických salónů, ale o rizika, spojená s českým exportem. A ta jsou, jak se ukazuje, pořádně velká. Také o tom je náš rozhovor.
*Proč je tak důležité pojištění vývozu pro českou ekonomiku?
Česká ekonomika je malá a otevřená, závislá na exportu. HDP je tvořen téměř z 80 % exportem a spotřeba v tuto chvíli není nijak výrazná, takže export je tahounem ekonomiky. Proto má takový význam. Tím roste role EGAP i České exportní banky (ČEB). Například za minulý rok dosáhl objem pojistných smluv rekordního čísla - šlo o 62 miliard korun. Letos, jak se ukazuje, to bude ještě překročeno.
Navíc je s tím spojen tzv. mutliplikační efekt, protože stačí pojistit jen část vývozu, ale umožní to vyvézt investiční celky v mnohem větším objemu. Loni to umožnilo uskutečnit vývozy za 170 miliard korun.
Od doby existence EGAP a ČEB - tedy za 18 let - to dělá něco přes 1,4 biliónu korun.
*Proč EGAP? K čemu vlastně slouží?
V zahraničí je zcela běžné, že jsou zřizovány finanční instituce, jež mají podpořit export, který by nemohl být pojištěn nebo realizován komerčními subjekty. V různých zemích v Evropě jsou zřizovány Exportní úvěrové společnosti, jakési "egapy", a tyto exportní pojišťovny umožňují, aby produkce byla vyvezena, a hlavně - aby za ni podniky dostaly zaplaceno.
Tyto instituce pracují v Evropě na bázi konsensu zemí OECD. Kladou si za cíl omezit vývozy na určitá teritoria, která jsou riziková a díky vzájemným dohodám se snaží nastavit mimo jiné i určitou úroveň pojistných sazeb, to proto, aby si exportní pojišťovny mezi sebou „příliš nekonkurovaly“. Exportérům to umožní, aby dostali zaplaceno, a to je to nejdůležitější.
Ještě připomenu, že EGAP má dvě dcery: tou první je Česká exportní banka (ČEB), tou druhou je Komerční úvěrová pojišťovna. ČEB zajišťuje financování v případě úvěrů, jež pojišťuje EGAP. Komerční úvěrová pojišťovna pojišťuje menší a krátkodobé kontrakty, které jsou podporou malých a středních podniků. Všechno to do sebe zcela logicky zapadá.
*Jak vnímají banky pojištění EGAP?
Banky berou pojištění EGAP jako plnohodnotné zajištění úvěru a jinými slovy to znamená, že banky nemusí na tyto transakce vytvářet rezervy. Neklade to proto zvýšené požadavky na kapitálovou vybavenost , navíc je to akceptováno i ČNB. Pokud v transakci vystupuje pojištění EGAPem, banky ji obvykle bezproblémově profinancují. Vědí, že pokud by došlo k nějakému selhání, k nějaké škodě nebo pojistné události, dostanou od EGAP vyplaceno pojistné plnění, které v zásadě odpovídá velikosti transakce.
*Kdy a kolikrát musel EGAP platit pojistné plnění?
Moje paměť tak daleko nesahá, přišel jsem do EGAP v polovině loňského roku. Tedy těsně potom, co propukla krize, ale zároveň v té době musel EGAP vytvořit rezervy na škodní událost, která se týkala Pakistánu. Přišel jsem do EGAPu, abych vylepšil jeho finanční situaci, protože už v té době měl EGAP ztrátu na technickém účtu ve výši 1,68 mld. korun, která byla způsobena výplatou pojistných plnění. Šlo o pojistné plnění z exportu investičních celků do Pakistánu, ale i kontraktů, týkajících se Kuby a Ukrajiny. Odběratel neplatil, tak musela nastoupit pojišťovna, která v případě pakistánských kontraktů neměla na výběr. Tam byl kontrakt nastaven tak, že když přijde pokyn "PLŇ", tak pojišťovna musí okamžitě ve velmi krátké lhůtě vyplatit celé pojistné plnění. Tenkrát to bylo něco kolem 1,1 miliardy korun, navíc to pro EGAP znamenalo významný odliv hotovosti.
*Jaké byly hospodářské výsledky EGAP v roce 2009?
Zatímco v roce 2008 skončil EGAP v černých číslech, o rok později skončil se ztrátou přesahující 2 miliardy korun. Přičinila se o to právě zmiňovaná pojistná plnění. Předloni činila pojistná plnění "jen" 298 mil. Kč, loni to bylo 1,1 mld. korun. Šlo o již zmiňovanou výplatu pojistného plnění v kauze elektráren v Pakistánu.
*Bude i letos EGAP ve ztrátě?
Rád bych dostal EGAP do černých čísel. V letošním roce na tom pilně pracujeme, doufám, že se to podaří, věřím, že plnění bude v letošním roce podstatně méně. Možná také trochu ustupuje recese, což k dobrému hospodářskému výsledku také přispěje.
A co je důležité: podařilo se nám vytvořit útvar pro řízení rizik. Řízení rizik má indikovat, které případy by mohly být ohroženy, které jsou ohroženy méně, a ty vícerizikové jsou potom podrobeny sledování a jsou v režimu "intensive care". To proto, abychom, kdyby to bylo nutné, škodní událost odvrátili.
*Pokud jsem to správně pochopila, tak máte v pojišťovně útvar pro řízení rizik.
Není to dlouho, ale takový útvar teď už máme. Každá komerční pojišťovna má heterogenní portfolio a rizika tam jsou rozložena mezi tisíce smluv s malým objemem, zatímco v EGAP jsou soustředěna obrovská rizika koncentrovaná do několika desítek velkých obchodních případů. Řízení rizik je v EGAP je proto nepoměrně obtížnější než v komerčních pojišťovnách.
*A jak je to se solventností pojišťovny jako je EGAP?
Solventnost je dána kapitálovým vybavením, především pojistnými fondy. Rezervy a fondy EGAP činí zhruba 16 mld. korun. Z toho přes 15 mld. je nainvestováno formou finančního umístění do cenných papírů, především do našich státních dluhopisů, které jsou poměrně bezpečné .
*Máte určitě předpis, do čeho smíte investovat.
Máme zákon, ale i tak investujeme velmi konzervativně. Zákon připouští, že například můžeme investovat do podílových listů , nebo do derivátů, ale i do strukturovaných produktů. Ale vše máme nainvestováno do státních dluhopisů, státních pokladničních poukázek a do hypotečních zástavních listů. Zbylou část, asi třetinu, máme na termínovaných účtech. Tedy bezpečné finanční umístění.
Po dobu své existence přijal EGAP řadu dotací a ty slouží jako „regulatorní polštář“.Z toho jsme neutratili ani korunu, peníze jsou pořád na účtech, EGAP by mohla tyto dotace státu okamžitě vrátit, ale díky této kapitálové vybavenosti jsme schopni pojišťovat další úvěry.
*Ale teď ta solventnost.
Ta je nejméně 70 x vyšší, než jaká je v současné době požadovaná pro komerční pojišťovny. Důležité je však zdůraznit, že EGAP nefinancuje stát, financují ho exportéři, kteří mu za služby platí.
*Jak se v EGAP projevila finanční krize?
Například tím, že se zvýšila spoluúčast EGAP a snížila se spoluúčast bank. Protikrizová opatření rovněž vedla k tomu, že se výrazně zvedla poptávka po pojištění EGAP. Objem pojištění byl ještě v roce 2008 kolem 43 miliard korun, v loňském roce už to bylo 62 miliard korun. Letos to bude ještě víc. Pojištěné objemy neustále rostou. V dobách nejistoty - tedy v dobách hospodářské recese stále víc exportérů vyhledává pojištění, protože je to určitý způsob, jak se zajistit proti riziku.
*Jaká teritoria jsou v současné době nejrizikovější?
Velká část Ruska a bývalých zemí Sovětského svazu, ale i část Asie a Blízkého východu.
Teritoria se označují skóringem od 0 do 7. Nejméně rizikové oblasti mají 0, což jsou například země EU, naopak 7 jsou nejrizikovější oblasti, což jsou země jako je Kuba a mnohé další. Sem patří i řada afrických zemí, ale tam dosud EGAP nic nepojistil, protože se nepodařilo uskutečnit žádný export, který by byl pojistitelný.
Běžně se nepojišťuje do teritorií, která patří mezi nejrizikovější. To jsou ta s číslem 7.
Děkuji Vám za rozhovor.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář