(Nepojištěné) škody na životním prostředí mohou stát firmy existenci

*Důkladně jsem prostudovala nově schválený zákon o ekologické újmě. Jak se na něj připravuje pojistný sektor? Je mi jasné, že to nebude žádná legrace…

Nemohu mluvit za celý pojistný sektor, mohu mluvit jen za ACE. Vím, že pojistný sektor zatím vyčkává a na trhu se zdánlivě nic neděje. Je pravda, že celá tato oblast je nová, takže bylo jen málo času přijmout nějaká opatření a rozhodnutí.

Jako ACE European Group máme tu obrovskou výhodu, že v roli silné mezinárodní pojišťovny máme k dispozici zkušenosti našich kolegů ze zahraničí.

Informace na téma ekologie a výsledky výzkumů, jak k tomuto bezesporu velkému tématu přistupuje management velkých firem, které jsme prezentovali 28. května 2008 na odborné přednášce v Praze, nevznikly u nás, nejde tedy „české dítě“.

(Výsledky výzkumu s názvem Řízení ekologického rizika – Názory vrcholových vedoucích pracovníků na příležitosti a výzvy – zveřejníme na webu O pojištění.cz příští týden. Na výzkumu se podílel The Economist v rámci Economist Inteligence Unit.)

*Výzkum ukázal, že firmy se začínají zajímat o ekologická rizika, v podnicích má tuto oblast na starosti vždy konkrétní vedoucí pracovník a zájem jednotlivých firem vede až k důležitým subdodavatelům. Je zájem o pojištění ekologické újmy?

Jde o produkt, který ACE úspěšně upisuje v jiných zemích a my jsme de facto využili zkušeností našich zahraničních kolegů. To, co je v zahraničí běžné, se do Česka teprve pomalu dostává.

*Z vašich slov mi není jasné, zda budete v ČR nabízet pojištění ekologické újmy nebo „jen“ pojištění proti ekologickým škodám.

Jsme schopni v podstatě pojistit dvě věci: náhlé a nahodilé škody na životním prostředí, které kryjeme v rámci standardního pojištění odpovědnosti. Pokud některá firma znečistí životní prostředí a způsobí tím škodu třetí osobě (ať už na zdraví nebo na majetku) a s tím související škodu následnou, tak lze poskytnout plnění v rámci standardního pojištění odpovědnosti.

Nový produkt ale odpovídá na požadavky nového zákona. Může totiž docházet i k historickým škodám, kdy znečištění graduje.

*To jest: poškození bylo založeno v minulosti a přechází do současnosti.

Přesně tak. Může nastat i takový případ, že pojistíme něco, co už znečištěné je. Pochopitelně si nejdříve uděláme průzkum, v jaké míře je to znečištěné, ale může se stát, že znečištění je větší, než se očekávalo. Rozdíl mezi hodnotou předpokládanou a skutečnou je pojistitelný. Takové pojištění je součástí pojištění majetku.

Znečišťovatelovo pojištění odpovědnosti kryje jen škody třetím osobám. Ale pojištění, o němž mluví, kryje i náklady, které pojištěný vynaloží na odstranění následků takového znečištění.

A tak je to i s pojištěním přerušení provozu – když se likvidují následky starého znečištění, musí se obvykle zastavit výroba po celou dobu čištění. A tak narůstají náklady s tím spojené. A na to vše se náš produkt hodí.

*Je zájem o takové pojištění?

Začíná být. Netroufám si konstatovat, že je veliký, ale pomalu roste. Právě v souvislosti s novou direktivou.

Navíc se ukazuje, že plnění z pojištění odpovědnosti bude stále vyšší a vyšší. Příklady z oblasti školství i zdravotnictví jsou toho důkazem.

Podobné to bude i v oblasti životního prostředí. Podle nové direktivy už nelze spoléhat na to, že následky škod na životním prostředí odstraní na náklady daňových poplatníků stát. V budoucnosti to bude na znečišťovateli a bude proto na něm, jak k tomu přistoupí. Jsem přesvědčen, že i vymahatelnost bude větší. Zájem o pojistné produkty tohoto druhu tedy poroste.

DŠ