Letošní prosinec je sice ještě daleko, ale jde o významné datum, protože pro pojišťovny začnou platit jednotné sazby pojistného pro ženy i muže. Už se na zavedení unisexu připravujete? A jak?
Všechny pojišťovny na tomto úkolu pracují, ale konkrétních informací zatím mnoho není. Velká část pojišťoven zaujala strategii vyčkávat, jak jen to nejdéle půjde. Rozhodovat při přechodu bude také schopnost IT systémů pojišťoven adaptovat se na nový způsob zpracování. V tomto směru jsme klidní, protože systémy UNIQA dokážou provést velmi rychlou úpravu. Neočekávám tedy u nás žádný velký stres.
Předpokládám, že finální podoba změn tarifů bude představena na přelomu listopadu a prosince. Už nyní jsme do kalkulaček zabudovali předběžné informace pro získatele, které jsou ale zatím „neviditelné“ a jejich aktivace je už jen otázkou vhodného okamžiku.
Smlouvy, uzavřené do prosince 2012 se teoreticky nemají měnit. Ale co se stane, když se třeba žena přestěhuje? Bude to bráno jako uzavření nové smlouvy? Zasáhne se do tarifního systému?
Změny, při kterých se cenová politika na unisex mění a kdy ne, Evropská komise vysvětlila. Změny se dělí na ty, kdy je nutný souhlas obou dvou smluvních stran a ostatní. Úprava tedy nebude při změně adresy klientky nebo jiných netechnických změnách nutná. Technickou změnou, kde je nutný souhlas obou stran, ale může být i změna připojištění. Takže když například klient změní zaměstnání, a tím pádem chce zařadit do jiné rizikové skupiny a upravit své připojištění. V tomto případě by se smlouva jako celek neupravovala, pokud by se zasahovalo jen do její určité části. Existují nicméně i jiné striktnější výklady, které tvrdí, že jde o změnu, s níž musí souhlasit obě strany. To by vedlo k předělání celé smlouvy. Hrozí, že takové situace by využívali systematicky klienti, pro které je na základě jejich pohlaví takový postup výhodný. Tento přístup by pojišťovny nebyly schopné akceptovat, protože by docházelo k arbitráži a ochota akceptovat takové změny by se blížila nule.
A jak je to s termínem zavedení Solvency? Stále se hovoří o odkladu.
Osobně se domnívám, že aktuálně navržený termín zavedení, kterým měl být 1. leden 2014, padne. Pojišťovny by sice dokázaly k tomuto datu požadavky implementovat, ale zřejmě do té doby nebude možné dokončit legislativní proces.
Tipujete si tedy rok 2015?
Obvykle leží aktuální termín zavedení vždy dva roky po aktuálním datu. Tato situace trvá již víc než pět let, ale domnívám se, že v ČR jsme zvyklí, protože nám komunismus ležel na horizontu podstatně déle. Regulátoři se v průběhu doby adaptovali a značnou část požadavků již využívají díky lokálním úpravám zákonů, či jinak kladených požadavků. Paradoxně se může stát, že pokud tato situace bude trvat ještě pár let, bude již všechno prakticky implementováno. Samotné spuštění pak nebude vlastně znamenat žádnou změnu, jen oficiální prohlášení stávajícího statusu za platný.
Čerpá UNIQA know-how v tomto směru od mateřské společnosti? Jak jste se zaváděním daleko?
Všechny významnější společnosti na českém trhu jsou součástí silných nadnárodních skupin a určitě je jejich velká část plánů na implementaci Solvency 2 vázána na centrální strategii mateřských společností. Ale jsou věci, které se musí udělat lokálně, a je na národních společnostech, jak to provedou.
My jsme téměř ukončili zavedení prvního pilíře, v oblasti druhého pilíře je spousta věcí, které postupně řešíme. Záležitost třetího pilíře je pro pojišťovny relativně nová, ta je zatím implementována na takových 50 až 60 %. Pravidla se stále mění, takže jde ze strany pojišťoven o jakousi střelbu na pohyblivý terč. Nikoli ve smyslu sportovní střelby na asfaltové holuby. Spíše mi to připomíná námořní bitvy z druhé světové války, kdy lodě vystřelily a protože střela letěla několik minut, musely už předem cílit na místo, kde by se loď protivníka asi tak mohla nacházet v době, až tam jejich střela dospěje.
V souvislosti se Solvency 2 se hodně zmiňuje ORSA. O co konkrétně jde?
Nařízení ORSA (Own Risk and Solvency Assessment) je součástí druhého pilíře i Solvency 2 a zahrnovalo pár stránek, které spíše říkaly, co ORSA není, než co je. Takže tento dokument byl v rámci stovek stránek v angličtině, které byly k Solvency II publikovány, spíše opomíjeno. Snahou této obrovské záplavy „povinné četby“ bylo myslet doslova na všechno. Ale tento úkol se ukazuje jako téměř nesplnitelný, proto se nyní daleko větší důraz začíná klást na to, aby pojišťovny samy porozuměly byznysu, který dělají, byly si ho schopny řídit a dělat opatření, která jsou pro ně adekvátní. Ať se totiž pravidla udělají jakkoli složitá, ukáže se, že se vždy najde cesta, jak je obejít.
Ostatně součástí aktuálních výpočtů v rámci prvního pilíře Solvency II jsou i takové předpoklady, jako že státní dluhopisy členských států EU jsou bezrizikové, což je premisa, která je v současné době více než diskutabilní.
Jak hodnotíte vývoj pojistného trhu?
Pojišťovny jsou vystaveny velmi silnému konkurenčnímu tlaku, který se týká především povinného ručení. Životní pojištění se vyvíjí relativně klidným tempem, bez nějakých excesů, samozřejmě přetrvávají problémy, které tu již byly dříve. Dá se předpokládat, že jednorázové životní pojištění neporoste tak dramaticky jako v předchozích letech.
Protože se všichni připravují na velký třesk, který nastane koncem roku, lze situaci charakterizovat jako klid před bouří. Změn, které se na pojišťovny chystají v nepříliš vzdáleném horizontu, je ale větší množství, než jen unisex. Dotkne se nás i změna zákona o zprostředkovatelích. To vše může citelně ovlivnit ceny pojistných produktů. Čeká nás zkrátka napínavé období.
Děkuji za rozhovor.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář