Konflikt a uzavření Hormuzského průlivu má dopady na energetické trhy, náklady na přepravu, inflační rizika i finanční podmínky a vše však závisí na tom, jak dlouho konflikt potrvá a jak daleko může zajít eskalace v oblasti kritické energetické infrastruktury.
Z hlediska šoku na straně nabídky energie připadá na Blízký východ dvojnásobek podílu Ruska na trhu s ropou, tedy přibližně 20 % globální nabídky, a podobná expozice platí i pro plyn, tedy asi 5 % globální nabídky. Odhadujeme, že polovinu dodávek ropy z Blízkého východu lze nahradit přesměrováním, dodatečnými dodávkami z USA a Ruska a postupným uvolňováním strategických rezerv. To odpovídá cenám ropy v rozmezí 80 až 100 dolarů za barel.
Mohlo by vás zajímat: Martin Diviš: Pojišťovna je pro mě srdeční záležitost
„Prozatím se ceny plynu zdvojnásobily, zatímco během války na Ukrajině vzrostly až pětinásobně, přičemž ceny ropy tehdy přesáhly 130 dolarů za barel. Pokud jde o expozici jednotlivých zemí, Evropa je vystavena středně, s 7 % dovozu ropy z Blízkého východu a 4 % plynu. V rozvíjejícím se světě je nejvíce zranitelná Asie, která dováží více než 56 % své ropy a přes 30 % plynu z tohoto regionu,“ říká Kateřina Kirakosjan, obchodní ředitelka Allianz Trade v České republice.
Při zohlednění energetické zranitelnosti (ceny i dostupnost), strategických rezerv a schopnosti reagovat (fiskální a běžný účet) identifikujeme jednu skupinu zemí s vysokou expozicí a omezeným manévrovacím prostorem (vysoké deficity veřejných financí i běžného účtu) – Egypt, Maďarsko, Keňa, Polsko, Rumunsko, Tunisko, Etiopie, Jordánsko, Maroko, Pákistán a Bangladéš – a druhou skupinu s vysokou expozicí, ale větším prostorem pro reakci – Chile, Čína, Indie, Filipíny, Srí Lanka, Tchaj-wan, Thajsko a Turecko.
„V našem základním scénáři představuje vývoj cen energií výrazný, ale dočasný nabídkový šok, kdy ceny ropy nejprve otestují vyšší úrovně, než se postupně normalizují s tím, jak dojde k deeskalaci a obnovení toků Hormuzským průlivem. Očekáváme proto, že ceny ropy klesnou do konce roku na 78 dolarů za barel z 90 dolarů ve druhém čtvrtletí, což znamená, že inflace v roce 2026 vzroste na 3 % v eurozóně (po 2,1 % v roce 2025) a na 3,2 % v USA (po 2,7 %),“ vysvětluje Kateřina Kirakosjan.
Mohlo by vás zajímat: Allianz Trade: Riziko neschopnosti společností splácet loni opět kleslo
Dopad na růst HDP by se pohyboval od 0,2procentního bodu v USA (na 2,1 % v roce 2026) po 0,4procentního bodu v eurozóně (na 0,8 % v roce 2026). Analýza Allianz Trade předpokládá, že centrální banky tento dočasný cenový šok většinou přehlédnou, přičemž ECB a Bank of England zvýší sazby mírně o 25 bazických bodů v dubnu a FED ponechá sazby beze změny. Celkově by globální růst HDP měl v roce 2026 dosáhnout 2,6 %, oproti předpokládaným 3,1 % před konfliktem.
Pokud by však Hormuzský průliv zůstal zablokovaný déle než tři měsíce, dopady by začaly být recesní. Inflace a reakce centrálních bank budou záviset na délce konfliktu a reakci fiskální politiky. V případě vleklého konfliktu se dá očekávat, že centrální banky zvýší sazby agresivněji, protože trhy budou testovat jejich důvěryhodnost po zkušenosti z roku 2022 (až o 75 bazických bodů v USA, Velké Británii i eurozóně do konce roku 2026). „V tomto scénáři by růst HDP výrazně utrpěl. Eurozóna by se pravděpodobně dostala do technické recese, s ročním růstem HDP kolem 0,2 % v roce 2026. Ekonomika USA by byla zasažena také, i když mírněji díky částečně kompenzačním efektům v těžebním sektoru. Růst HDP USA by klesl na slabých 1,5 %,“ uzavírá Kateřina Kirakosjan.
Komentáře
Přidat komentář