ČBA: E-šmejdi se v prvním čtvrtletí pokusili ukrást přes 4 miliardy korun

Celková škoda v prvním čtvrtletí dosáhla 798 676 800 korun, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to víc než dvojnásobek. Společně s tím stoupla i průměrná škoda na podvedeného klienta, která dosáhla 33 460 korun, loni za stejné období činila 15 854 Kč. E-šmejdům se tedy při podobném počtu útoků jako v loňském roce daří ukrást výrazně vyšší částky, než tomu bylo loni. Bankám se i díky velkým investicím do moderních a důkladných kontrolních mechanismů daří naprostou většinu klientů ochránit. I přes včasné detekování podezřelé transakce a včasného varování klienta někdy dojde ke ztrátě peněz, protože klient na rizikové transakci i přes upozornění trvá.

Mohlo by vás zajímat: Česko se symbolicky zpomalí. Orloj odbije 130krát za oběti rychlé jízdy

„Klienti jsou v celém tom bezpečnostním řetězci nejslabším článkem, který má ale vždy poslední slovo. E-šmejdi si to moc dobře uvědomují a využívají nátlaku a strachu k dosažení svých cílů, ať už jde o získaní citlivých údajů nebo přesvědčení oběti, aby přeposlala peníze na neznámý účet. Proto spouštíme ve spolupráci s našimi partnery novou kampaň Red Flags, která míří na mladé lidi, kteří jsou v kyberprostoru jednou z nejzranitelnějších skupin,“ říká Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa.

Škody za biliony korun, Mastercard každou minutu odvrátí 200 pokusů o útok

Každý rok se podle dat karetní společnosti Mastercard v důsledku online podvodů celosvětově ztratí v přepočtu 21 bilionů korun. Kyberkriminalita se tak možná už v roce 2029 stane třetí největší „ekonomikou“ světa. 96 % obětí e-šmejdů bohužel nikdy nedostane své peníze zpět. Mastercard každou minutu odvrátí zhruba 200 pokusů o kyberútok. Za posledních 5 let investoval do kybernetické bezpečnosti 11 miliard dolarů.

„V Mastercard každý den zajišťujeme bezpečný tok milionů transakcí a čelíme tisícům kybernetických hrozeb, které systematicky odrážíme. Zároveň ale vidíme, že samotná technologie nestačí a zásadní roli hraje i osvěta. Data z našeho indexu kybernetické bezpečnosti ukazují, že mladá generace, která se intuitivně jeví jako digitálně zdatnější, je v online světě výrazně ohroženější. 43 % z Gen Z přiznává, že kliklo na nebezpečný odkaz. To je nejvíce ze všech dotázaných skupin. Právě proto podporujeme vzdělávací a osvětové aktivity, jako je kampaň Red Flags České bankovní asociace a jejích partnerů,“ říká Jana Lvová, ředitelka Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.

Kampaň Red Flags cílí na mladé

Mladí lidé se v online prostředí pohybují zřejmě nejvíce ze všech věkových skupin a zároveň patří i mezi neohroženější, a to zejména kvůli rizikovému chování, které zahrnuje častější otevírání neznámých odkazů nebo používání jednoho hesla na více důležitých účtů. Například data karetní společnosti Mastercard ukazují, že 72 % lidí ve věku 18-24 let si myslí, že by dokázali kyberútok rozpoznat a ubránit se mu. V praxi pak 43 % mladých z generace Z kliklo na nebezpečný odkaz nebo přílohu. Centrum pro výzkum online rizik, se kterým ČBA spolupracuje, zachytilo za první kvartál letošního roku jen na platformách společnosti Meta 22 tisíc reklam z účtů, které systematicky provozují podvodné reklamní kampaně. Právě mladým lidem by měla osvětová kampaň Red Flags pomoci, jak se v online prostoru pohybovat a chovat.

„Nestačí jen říct, že podvody existují a jsou nebezpečné. Pokud chceme, aby se mladí lidé dokázali skutečně bránit, musí pochopit, proč tyto techniky fungují a jak na ně scammeři cílí. Technologie se mění, ale psychologické triky zůstávají stejné," uvádí Maria Šimůnková, ředitelka a zakladatelka Nekrachni.

Mohlo by vás zajímat: Martin Diviš: Pojišťovna je pro mě srdeční záležitost

Kampaň je výsledkem spolupráce ČBA, Nekrachni a Mastercard, její součástí je varovný dokumentární snímek, který ukazuje reálné praktiky podvodníků, roadshow s odborníky a osobní setkání nebo materiály pro učitele. Podle Mastercard 60 % mladých z generace Z věří, že mediální kampaně a osvěta skutečně fungují a mění jejich chování.

Nejčastější podvody

Falešný policista nebo bankéř – podvod, který se snaží v oběti vyvolat strach, apeluje na autoritu a vytváří pocit časové tísně. E-šmejdi, kteří se představí jako policisté nebo bankéři, se prokazují falešnými průkazy a snaží se oběť přesvědčit, že například její účet je napadený a musí urychleně odeslat peníze na určitý účet. Dalším velmi častým podvodem jsou investiční podvody, kdy e-šmejdi slibují až nereálné zhodnocení, ukazují smyšlené grafy nebo celé webové stránky. První investiční poplatek jde zpravidla na transparentní účet, aby oběť viděla, že se peníze připsaly, další platby ale už míří „kvůli ochraně investic“ na specializovaný účet. Mezi další časté podvody patří takzvaná Červí díra – NFC. Útočníci podvedeného přesvědčí, aby si do telefonu nainstaloval „ověřovací“ aplikaci.

„To je ve skutečnosti trojský kůň. Následně požadují, aby přiložil platební kartu k telefonu a zadal PIN „pro ověření identity“. Tím jim prostřednictvím NFC čipu v mobilu předá všechny karetní údaje včetně PINu. Podvodníci pak mohou okamžitě vybírat z bankomatu nebo platit jako by měli vaši kartu fyzicky u sebe. Transakce vypadají jako běžné bezkontaktní platby,“ vysvětluje Andrea Komárková, členka Pracovní skupiny pro kyberbezpečnost ČBA a expertka na digitální a karetní podvody ČSOB.

Více informací ZDE