Z tabulky níže vyplývá, že celkové ekonomické škody z katastrof dosáhly v roce 2025 výše 235 mld. USD a byly o 30,5 % nižší než v roce 2024 a o zhruba 16 % nižší než průměr za předchozích 10 let. Rozhodující podíl na celkových globálních ekonomických škodách v roce 2025 měly ekonomické škody způsobené přírodními katastrofami (93,6 %). Činily 220 mld. USD a byly o cca 33 % nižší než v předcházejícím roce a přibližně o 18 % nižší než průměr za předchozích 10 let.
Mohlo by vás zajímat: PwC: Mezi šéfy firem panuje skvělá nálada, věří svým firmám i celé ekonomice
U globálních ekonomických škod z titulu katastrof způsobených člověkem nastal jiný trend. Tyto škody se dostaly v roce 2025 na úroveň 15 mld. USD a byly tak o 4 mld. USD (+ 36,4 %) vyšší než v roce 2024 a o 2 mld. USD (+ 15,4 %) vyšší než průměr za předchozích 10 let. Z těchto údajů lze vyvodit, že z hlediska globálních ekonomických škod z katastrof byl rok 2025 vcelku příznivý. To však nelze tvrdit v případě globálních pojištěných škod z katastrof v roce 2025, neboť jejich výše byla v zásadě na průměru za předchozích 10 let.
Celkové globální pojištěné škody z katastrof v roce 2025 byly SRI vyčísleny na 120 mld. USD, což je sice o 20,5 % méně než v předcházejícím roce, ale srovnatelné s průměrem za předchozích 10 let, který činí 121 mld. USD. Na celkové výši globálních pojištěných škod z katastrof v roce 2025 se podílely v rozhodující míře pojištěné škody z přírodních katastrof, a to cca 89 %. Docílily výše 107 mld. USD a byly o zhruba 24 % nižší než v roce 2024 a o 3,6 % nižší než průměr za předchozích 10 let. Globální pojištěné škody z katastrof způsobených člověkem v roce 2025 činily 13 mld. USD a vzrostly oproti roku 2024 o cca 44 % a oproti průměru za předchozích 10 let o cca 30 %.
V doprovodném tiskovém sdělení hodnotí SRI hlavní příčiny, nebezpečí a rizika, která ovlivnila v roce 2025 výši škod. Nejdříve je ale vhodné vysvětlit, že SRI ve svém výzkumu člení daná přírodní katastrofická rizika na primární (např. tropické cyklony, zemětřesení, zimní vichřice v Evropě) a na sekundární (např. vylití vody z břehů řeky, lokální záplavy způsobené prudkým deštěm, přílivový déšť, sesuvy půdy, sněhové a ledové vichřice, sucho, vypuknutí ničivých požárů).
Mohlo by vás zajímat: Lucie Urválková: Stereotypy o ženách ve vedení do moderního byznysu nepatří
Podle SRI právě sekundární rizika dominovala v roce 2025 přírodním katastrofám ve světě. Jen ničivé požáry v oblasti Los Angeles způsobily rekordní kombinované pojištěné škody ve výši okolo 40 mld. USD. Konvektivní (konvekční) bouře[1] zůstaly na růstové trajektorii a zanechaly za sebou škody ve výši 51 mld. USD. SRI dále upozorňuje, že rok 2025 byl specifický absencí dopadu skutečně silných hurikánů na pevninu. Dlouhodobě globální pojištěné škody z přírodních katastrof vykazují průměrný roční přírůstek ve výši 5–7 %, což podle SRI znamená, že udržitelná adaptace a zmírňování rizik jsou klíčové nástroje či postupy k udržení dlouhodobé pojistitelnosti a snížení mezer v ochraně.
SRI na základě propočtů zjistil, že sekundární rizika – mezi nimi především ničivé požáry, silné konvekční bouře a povodně – se podílely v roce 2025 rekordními 92 % na celkových globálních pojištěných škodách z titulu přírodních katastrof, které byly vyčísleny na 107 mld. USD. Přitom povodně vyvolaly v roce 2025 globální pojištěné škody jen ve výši 3,4 mld. USD, přičemž jejich průměr za předchozích 5 let činí 15,4 mld. USD, takže byly výrazně podprůměrné.
Komentáře
Přidat komentář