Podzimní cesta dokáže během několika kilometrů úplně změnit podmínky. Přehledný úsek po sjezdu do údolí zahalí mlha, suchý asfalt vystřídá mokrý a řidič najednou pracuje s jinými možnostmi než před několika minutami. Zhoršená viditelnost komplikuje odhad toho, co se děje před autem, voda na vozovce zase ubírá pneumatikám jistotu při brzdění a změně směru. Nejnepříjemnější je chvíle, kdy se oba vlivy potkají. Překážku nebo stojící kolonu lze spatřit později, současně však vůz potřebuje více prostoru ke zpomalení. Návyk z jízdy po suchém asfaltu a za dobré viditelnosti proto nemusí stačit.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2025 v Česku dle oPojištění.cz
S podzimem přichází prudká změna
„Podle analýzy Portálu nehod je rozdíl mezi létem a závěrem roku nejvýraznější právě u mlhy. Například v červnu a červenci se za ní odehrává jen 0,1 % všech nehod. V říjnu už je to 1,9 % a v listopadu 3,1 % – téměř čtyřiadvacetkrát více než v nejslabších letních měsících. Také v prosinci zůstává hodnota vysoko, na 2,5 %,“ říká Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Na mokré vozovce není nástup tak skokový, zato zvýšené hodnoty vydrží několik měsíců. V červenci se na ní stane 12,4 % všech nehod, v říjnu už 22,6 %, v listopadu 29,9 % a v prosinci 38,4 %. Ani po Novém roce nepřichází rychlý pokles – v lednu jde stále o 36,2 %. Dlouhodobě přitom mokrý povrch souvisí přibližně s pětinou celkové nehodovosti.
Brzy ráno se horší rozhled právě ve chvíli, kdy houstne provoz
Data Portálu nehod ukazují výrazné rozdíly i během dne. V pět hodin ráno se za mlhy odehraje 3,5 % všech nehod připadajících na tuto hodinu, v šest hodin 3,4 %. Kolem poledne je to přibližně 0,3 %. Také vlhký asfalt se v ranních statistikách objevuje častěji: v šest hodin na něj připadá 28,8 % všech nehod v této hodině, kolem druhé odpoledne 18,6 %.
„Ranní cesta do práce tak může spojit několik komplikací najednou. Viditelnost je omezená, silnice zůstává po noci nebo dešti vlhká a současně začíná sílit provoz. V hustší mlze navíc oči přirozeně hledají výrazný orientační bod, často zadní světla auta vpředu. Ta pomáhají s orientací, zároveň ale mohou svádět k postupnému zkracování odstupu,“ řekl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Pokud vůz před námi náhle zabrzdí kvůli překážce, kterou ještě nevidíme, reagujeme až na jeho brzdová světla. Rozhodují pak metry mezi oběma auty. Mlha navíc zhoršuje odhad vzdálenosti a rychlosti, takže bezpečné tempo nelze posuzovat jen podle údaje na tachometru.
Limit na značce ještě neříká, jak rychle je bezpečné jet
Také příčiny nehod ukazují, že velkou roli hraje samotný způsob jízdy. V mlze na něj připadá 35,5 % havárií. Patří sem například nevěnování se řízení, nezvládnutí vozidla nebo vjetí do protisměru. Téměř stejně často se objevuje nepřiměřená rychlost, která stojí za 32,7 % těchto kolizí.
Na mokrém povrchu je nesprávný způsob jízdy příčinou 47,8 % nehod a nepřiměřená rychlost dalších 24,8 %. Ještě výmluvnější je pohled z opačné strany: ze všech kolizí, jejichž hlavní příčinou byla nepřiměřená rychlost, se 36,0 % odehrálo právě na mokru.„Přiměřená rychlost není totéž co nejvyšší povolená rychlost. Za mlhy musí řidič vycházet z toho, kam skutečně vidí, a na mokru z podmínek, které má auto pro brzdění a změnu směru. Více než třetina všech nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí se odehrála na mokrém povrchu,“ upozorňuje Marek Sibal.
Stejných sedmdesát kilometrů v hodině tak může být na jednom úseku bez problémů a o pár zatáček dál příliš mnoho. Stačí vjet do hustší mlhy nebo na místo, kde se na asfaltu drží voda. Rychlost musí odpovídat tomu, co má řidič skutečně před sebou, nikoli pouze číslu na značce.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců ve 3Q 2026: Trh i nadále rychle roste!
Vysočina vyčnívá u mlhy, západ a sever Čech u mokré vozovky
„Regionální srovnání Portálu nehod ukazuje značné rozdíly napříč republikou. Na Vysočině se za mlhy odehrává 2,0 % všech nehod v kraji, což je nejvíce v Česku. Karlovarský a Ústecký kraj se pohybují kolem 1,5 %, zatímco v Praze jde pouze o 0,2 %. U Vysočiny je nehodovost ovlivněna charakterem krajiny. Kraj leží z velké části ve vyšších polohách a střídají se zde vrchoviny a údolí a vznikají teplotní inverze, které zejména na podzim a v zimě doprovází mlha a vysoká vlhkost,“ vysvětluje Marek Sibal.
U mokré vozovky se nejvyšší hodnoty soustřeďují především na západě a severu Čech. V Karlovarském kraji se za těchto podmínek odehraje 29,6 % všech nehod, v Libereckém 29,3 % a v Ústeckém 25,2 %. Ve Zlínském kraji je to 17,1 % a v Praze 17,2 %. U severních a západních Čech se jako jeden z možných faktorů nabízí chladnější a ve vyšších polohách také vlhčí klima.
V mlze častěji havarují řidiči na regionálních silnicích
Rozdíl je patrný také podle typu komunikace. Největší část všech nehod v mlze se stala na silnicích II. třídy – 27,6 %. Na silnice I. třídy připadá 24,0 % a na trojky 20,9 %. Důležitý je i pohled dovnitř jednotlivých kategorií: na dvojkách se za mlhy odehraje 1,8 % všech nehod, zatímco na místních komunikacích pouze 0,4 %.
„Regionální silnice často vedou otevřenou krajinou, lesními úseky, přes horizonty i níže položená místa. Během několika minut tak lze projet z úseku s dobrým rozhledem přímo do husté mlhy. Zrádná není jen samotná nízká viditelnost, ale také rychlost, s jakou se může změnit,“ uvedl Jan Chalas.
U mokré vozovky vychází srovnání jinak. Absolutně nejvíce kolizí se stává na místních komunikacích, na které připadá 43,3 % případů. Když se však podíváme na to, jak velkou část všech nehod na jednotlivých typech cest tvoří mokrý povrch, dostávají se dopředu silnice I. třídy s 26,6 % a dálnice s 26,0 %. Na dvojkách jde o 24,4 %.
Na hlavních tazích se obvykle jezdí vyšší rychlostí a při silnějším dešti se přidává vodní tříšť od ostatních aut. Stačí předjíždět kamion a výhled se může na několik okamžiků výrazně zhoršit. Právě tehdy získává větší význam dostatečný odstup.
„Analýza Portálu nehod ukazuje rozdíl také v následcích. Bez zranění skončí 73,9 % nehod v mlze a 77,3 % na mokré vozovce. U těžkých zranění se poměr obrací: v mlze se objevují u 2,3 % případů, na mokru u 2,0 %. Úmrtí připadá na 1,1 % nehod za mlhy oproti 0,6 % na mokrém povrchu,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Mohlo by vás zajímat: Allianz Global Wealth Report 2026: Rekordní bohatství a AI pohání trhy
Automatická světla nemusí všechno vyřešit
Za mlhy a deště nestačí pouze zpomalit. Stejně důležité je vidět a být viděn. Moderní auta často přepínají světla automaticky, řidič by se ale neměl bez kontroly spoléhat na to, že elektronika vždy správně vyhodnotí šero, déšť nebo vodní tříšť. V některých situacích může vůz zůstat pouze na denním svícení a zezadu být hůře viditelný.
Snadno se podcení také čelní sklo. Mastný film nebo opotřebované stěrače, kterých si za jasného dne člověk téměř nevšimne, dokážou v dešti, mlze a protisvětle výrazně zhoršit výhled. Při jízdě za kamionem se přidává vodní tříšť a dobrý rozhled může během okamžiku téměř zmizet. Podzimní jízda proto nepotřebuje žádný speciální trik. Podstatné je reagovat dřív, než se zhoršené podmínky promění v krizovou situaci: před hustší mlhou ubrat, na mokru nechat před autem více místa a prudké pohyby volantem či brzdění si nenechávat na poslední chvíli.
„Za sucha a dobré viditelnosti řidič i auto řadu drobných nepřesností zvládnou. Jakmile se přední sklo ponoří do mlhy a pneumatiky jedou po mokrém asfaltu, na jejich nápravu zbývá podstatně méně času i prostoru,“ uzavírá Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Komentáře
Přidat komentář