Celkový počet hlášení dosáhl v Rakousku v roce 2025 úrovně 538 656 případů, což představuje mírný nárůst o 0,8 % oproti roku 2024. V oblasti majetkové kriminality nicméně převládají spíše pozitivní zprávy. Počet vloupání do domácností nadále klesal (-1,5 %), přičemž velká část evidovaných případů se týkala pouhých pokusů o vloupání. Výrazně lepší jsou čísla i u krádeží motorových vozidel: pokles o 21,4 % na pouhých 1 470 případů řadí loňský rok na třetí nejlepší příčku za celé poslední desetiletí. Pro srovnání, ještě v roce 2016 policie evidovala 2 994 krádeží aut, od roku 2020 se pak číslo drží pod hranicí 2 000 incidentů. Klesl rovněž počet kapsářství a podvodných krádeží (-7,6 %). Stinnější stránkou je opětovný nárůst vloupání do sklepů o 7,8 % po poklesu zaznamenaném v předchozím roce.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance Talk: U mikrofonu Andrea Kuhnová
Kybernetická kriminalita: čísla, která neustále rostou
Právě oblast internetové kriminality přitahuje největší pozornost, podobně jako v jiných zemích. Spolkové ministerstvo vnitra (BMI) ji sleduje v pěti podoblastech: kyberkriminalita v užším smyslu, internetové podvody, vydírání online, zneužívání dětí na internetu a další trestná činnost v digitálním prostředí.
Celkově vzrostl počet hlášení z 62 328 na 63 459, tedy o 1,8 %. Přesto právě tato čísla nejlépe ilustrují dlouhodobý trend, vždyť ještě v roce 2016 šetřila policie ještě „jen“ 13 103 kybernetických incidentů, v roce 2020 jich bylo 35 915. Za devět let se tedy počet případů zvýšil téměř na pětinásobek.
Největší dynamiku vykazuje podoblast kyberkriminality v užším smyslu, kde počet hlášení vzrostl o 8,6 % na 21 988 incidentů. Nárůst je podle BMI způsobován zneužitím podvodného zpracování dat a falšováním dat v rozporu s trestním zákoníkem. Naopak internetové podvody, tvořící přibližně polovinu všech kybernetických případů s 31 001 hlášeními, mírně klesají (-2,4 %), což ministerstvo připisuje efektivním preventivním kampaním a vzdělávacím aktivitám.
Zvláštní kategorii představují i v Rakousku takzvané podvody v kybernetickém obchodování (CTF). Přestože nejde o nejčastěji hlášený typ kriminality, způsobuje mimořádně vysoké finanční škody. Mechanismus je rafinovaný: oběť narazí na internetu na lákavou investiční reklamu. Zločinci používají kryptoměny k zakrytí peněžních toků a ztížení vystopování, a po čase je poškozený znovu kontaktován, tentokrát falešnými „právníky", kteří slibují pomoc s vymáháním ztracených prostředků. Výsledkem jsou však jen další platby bez jakékoli náhrady.
Mohlo by vás zajímat: RENOMIA posiluje v Pobaltí. Vstupuje mezi lídry litevského trhu
Ransomware cílí na malé firmy
Zvláštní kapitolou je ransomware šifrující uživatelská data, za jejichž obnovení pachatelé požadují výkupné. Zde se v posledních letech zřetelně mění taktika útočníků: od plošného hromadného rozesílání přechází kyberzločinci ke stále cílenějším útokům. Primárním terčem se stávají malé a střední podniky (segment SME), které zpravidla disponují méně robustní IT infrastrukturou. Výše požadovaného výkupného přitom není náhodná, odvíjí se od finanční síly napadeného subjektu, úrovně jeho bezpečnostních opatření a existence záložních systémů.
2025: Nejednoznačný vývoj
Rakouská policejní statistika za rok 2025 tak vykresluje dvojí obraz. Na jedné straně jsou viditelné úspěchy v tradiční majetkové kriminalitě, kde klesající počty krádeží aut či kapesních krádeží svědčí o funkčních preventivních opatřeních. Na straně druhé digitální prostor přináší výzvy, které tradiční policejní práci zásadně přesahují. Téměř pětinásobný nárůst kybernetické kriminality za devět let je signál, že jednotlivci, firmy i regulátoři musí přehodnotit svůj přístup k digitální bezpečnosti. A to dříve, než se čísla v příští statistice opět posunou o řád výš.
Komentáře
Přidat komentář