Po roce od této pustošivé události je drtivá většina pojistných událostí již vyplacena. Zbývají definitivně uzavřít zejména dílčí škody, které vznikly podnikům i municipalitám a které byly svým rozsahem mimořádné, a tedy i následné vrácení do původního stavu je časově náročnou záležitostí. To vše přitom za okolností, kdy se trh potýká s nedostatkem stavebního materiálu, dramatickým nárůstem jeho cen i problémy s pracovní silou.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Besperát: Mám v genech nebojácný přístup k řešení krizí všeho druhu
Přítomnost na místě a rychlá likvidace
Generali Česká pojišťovna pracovala od 25. června do 30. září 2021 ve speciálním kalamitním režimu, během kterého se jí dařilo s klienty škody řešit velmi rychle. Už týden po úderu tornáda bylo uzavřeno 48 % škod nahlášených z občanského pojištění. O další měsíc to bylo již 81 procent. Dramatická situace na jižní Moravě pak ukázala, že blesková přítomnost pojišťovny a jejich pracovníků na místě, stejně jako schopnost řešit pojistné události bez dostupnosti internetu a elektronických zařízení zůstávají v nejkrizovějších prvních dnech klíčovými přednostmi.
Pracovníci Generali České pojišťovny byly na místě v mimořádně složitých podmínkách od následujícího dne po řádění tornáda, provoz poboček v přilehlých oblastech katastrofy byl prodloužen do večerních hodin i přes víkendy. Následné masivní využití digitalizace v procesu zdokumentování škod, administrativy, komunikace s pracovníky pojišťovny pak vyřízení škod významně přispělo k jejich urychlenému řešení.
Mohlo by vás zajímat: Je sex v autě obvyklým provozem vozidla?
Historický kontext
Následky extrémní bouřkové činnosti se do novodobých dějin Generali České pojišťovny zapsaly jako jedna z nejhorších, respektive nejnákladnějších událostí. Historickému přehledu stále nicméně suverénně vládnou následky velké vody. Řádění živlů a jejich následky v chronologickém sledu času vypadají z pohledu největší domácí pojišťovny takto:
- 1997 a katastrofální záplavy: 90 tisíc pojistných událostí v celkovém úhrnu přes 5 miliard korun
- 2002 a srpnové povodně: 53 pojistných událostí za více než 4,4 miliardy korun
- 2007 a orkán Kyrill: 42 tisíc pojistných událostí za 827 milionů korun
- 2008 a vichřice Emma: 18 tisíc pojistných událostí za 500 milionů korun
- 2009 a letní živly: 28 tisíc pojistných událostí
- 2010 a čtyři živelní kalamity během roku: 24 tisíc pojistných událostí za 450 milionů korun
- 2012 a kroupy a vichřice: 32 tisíc pojistných událostí
- 2013 a velká voda: 50 tisíc pojistných událostí
- 2021 a tornádo: 14,5 tisíce škod v souhrnné hodnotě 1,8 miliardy korun
Tornádo jako kryté riziko
Tornádo také dalo jasnou odpověď na to, zda je takto ojedinělý přírodní živel krytý smlouvami majetkového pojištění. Pojištění následků živelních událostí (kam se řadí i tornádo) patří k základům každého majetkového pojištění (pojištění nemovitosti, pojištění domácnosti). Proto toto riziko kryjí v zásadě všechny pojistné smlouvy tohoto typu. Není třeba mít žádné extra připojištění. Živelní rizika pokrývají sílu větru od vichřice a silnější. Vichřicí se přitom rozumí vítr o rychlosti 20,8 m/s (75 km/h) a vyšší. Pro zjištění rychlosti větru v dané lokalitě se využívají informace Českého hydrometeorologického ústavu.
(Skokový) zájem o majetkové pojištění
Fatální škody, které zejména tornádo a krupobití způsobily na vozidlech a majetku lidí i firem, znovu naléhavě připomněly nutnost aktualizace pojistných smluv. Bezprostředně po tornádu Generali Česká pojišťovna zaznamenala skokový růst zájmu o pojištění majetku, respektive o navýšení pojistných částek a obecně kontrolu pojistných smluv. Podobné chování se vždy objevuje po živelních katastrofách většího rozsahu a rychle opadá. Tentokrát se však lidé o aktualizaci svých smluv zajímali i týdny a měsíce po tornádu. Což bylo způsobené i tím, že následky tornáda měli lidé na očích ještě dlouhou dobu.
Bez ohledu na zvyšující se počet náhlých a silných projevů počasí, je vhodné pojistné smlouvy aktualizovat průběžně. Obecné doporučení je provádět aktualizaci smluv pojištění stavby a domácnosti minimálně přibližně každé dva roky nebo v případě, že se změní hodnota majetku. Nejčastějším momentem pro aktualizaci majetkového pojištění tak bývají rekonstrukce, přístavba, obnova střechy, výměna nábytku či nákup nových spotřebičů a elektroniky.
Mohlo by vás zajímat: UNIQA pojišťovna v prvním čtvrtletí posílila hlavně v životním pojištění
Aktualizace smluv důležitější než kdy jindy
Mít aktualizovanou smlouvu majetkového pojištění je nyní důležitější než kdy jindy. Podíváme-li se na situaci na našem trhu s bydlením i jeho výstavbou, signály jsou jasné – náklady na postavení rodinného domu za posledních deset let vzrostly o 34 procent. Patrné je to za poslední rok dva, kdy nárůst cen napříč trhem s bydlením i ve stavebnictví je dramatický. Jen cena zděného domu za poslední rok narostla o 15 procent.
Věnovat se stavu svého majetkového pojištění je nyní důležitější než kdy jindy. Proto by se každý měl u své smlouvy zaměřit zejména na adekvátní výši pojistných částek. Zvlášť důležité je to pro ten případ, že by došlo ke škodě, po které by musela být nemovitost znovu postavena. V této oblasti je nejvíce patrné, že se rozevírají nůžky mezi tím, co za částky mají lidé ve smlouvě a jaké jsou reálné náklady právě teď. Výsledek? Podpojištění.
Mohlo by vás zajímat: Chudé trvalé následky úrazu již nejsou třeba
Důvodů k aktualizaci smluv majetkového pojištění je nyní celá řada. Velmi významně promlouvá inflace, která zvedá ceny nejen stavebních materiálů, ale také stavebních prací. Fakta jsou jasná: jestliže metr krychlový klasických střešních latí stál ještě loni 6 tisíc, dnes se prodává za téměř 11 tisíc.
Navíc následkem covidové pandemie pak dochází k tomu, že řada materiálů je jen obtížně dostupná. Opomenout nemůžeme ani požadavky EU na výstavbu budou s téměř nulovou spotřebou energie. Nemluvě o stále sofistikovanějších technologiích, jak toho dosáhnout.
Komentáře
Přidat komentář