Podle posledních údajů, které na svých webových stránkách zveřejňuje Insurance Europe (evropská pojišťovací a zajišťovací federace), dosahovalo předepsané pojistné v roce 2016 hodnoty 1186 mld. eur (1213 mld. eur v roce 2015). To představuje pokles o 2,2 %, což je významné zhoršení oproti 4,7% růstu v předchozím období. Za tento výsledek vděčí evropský pojistný trh především životnímu pojištění, které oslabilo o 43 mld. eur, ze 739 mld. eur na 696 mld. eur (-5,8 %). Neživotní pojištění bez zahrnutí soukromého zdravotního pojištění naopak posílilo o 4 %, ze 349 mld. eur na 363 mld. eur.
Mohlo by vás zajímat: Výroční zprava ČAP 2017: Hrubé předepsané pojistné se navýšilo o 4 %
Samotné soukromé zdravotní pojištění také rostlo, konkrétně o 1,6 %, ze 125 mld. eur na 127 mld. eur. Z výše popsaných důvodů došlo v evropském měřítku ke snížení podílu životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném, které ale zahrnuje i soukromé zdravotní pojištění, z 60,9 % na 58,7 %.
Největší podíl v neživotním pojištění bez zahrnutí soukromého zdravotního pojištění má i v celoevropském měřítku pojištění vozidel, a to 37,5 %. Pojištění majetku se s podílem 27,4 % umístilo podle očekávání na 2. příčce. Dále následují pojištění všeobecné odpovědnosti s 11% a pojištění úrazu s 10% podílem.
Soukromé zdravotní pojištění je od roku 2016 uváděno samostatně, což lze dobře odůvodnit značnou rozmanitostí v rozsahu i dostupnosti mezi jednotlivými členskými státy Insurance Europe a tím pádem problematickou vzájemnou srovnatelností tohoto produktu v rámci celé Evropy. Konkrétním příkladem je i situace v ČR, kde pro české občany funguje veřejný zdravotní systém a soukromé zdravotní pojištění představuje zatím dominantně produkt určený pro málo početnou skupinu cizinců.
Mohlo by vás zajímat: Anketa: Zákon o distribuci pojištění a zajištění. Hrozba, či příležitost?
Průměrné pojistné na jednoho obyvatele v zemích EU oproti roku 2015 mírně pokleslo a tento ukazatel podle údajů Insurance Europe dosáhl v roce 2016 hodnoty 2182 eur (1949 eur bez zahrnutí zdravotního pojištění), zatímco v ČR v posledních letech stále jen osciluje kolem hodnoty 500 eur. Uvedený rozdíl ale vyžaduje citlivou interpretaci. I tento ukazatel mezinárodního srovnání je totiž značně ovlivněn mj. již zmíněným zahrnutím soukromého zdravotního pojištění.
Ve vyspělých státech západní Evropy (zvláště např. v Nizozemsku, Německu, Francii, Švýcarsku, Spojeném království a Španělsku) objem předepsaného pojistného sice mnohonásobně převyšuje průměrné evropské hodnoty, ale zvláště s koncepčně značně odlišnou situací v zemích bývalého východního bloku je zcela nesrovnatelný.
Znatelně odlišná je i životní úroveň, což logicky vede k podstatným rozdílům v absolutních finančních částkách vynaložených na krytí rizik. Klíčový vliv má i koncepce sociálního a penzijního zabezpečení, resp. zda je ve hře buď výhradně, nebo dominantně pouze státní systém bez účasti soukromého sektoru, jako např. v ČR, nebo jsou do něj komerční pojistitelé aktivně zapojeni. Motivace pojistníků k využívání těchto produktů je poté významně posílena, což může v tomto ohledu souviset i s příznivým daňovým prostředím. V takovém případě se může jednat až o řádově jiné objemy spravovaných aktiv.
Význam pojišťovnictví lze dále posuzovat a porovnávat i z hlediska jeho váhy v ekonomice země či skupiny zemí poměřované podílem pojistného na HDP (propojištěností). Změny tohoto ukazatele silně závisejí i na vývoji HDP a dá se očekávat, že růst HDP pomůže i růstu předepsaného pojistného zvláště v životním pojištění, a to díky většímu objemu disponibilních finančních prostředků u domácností.
Závislost změny předepsaného pojistného v životním pojištění na vývoji HDP lze dobře pozorovat v bodovém grafu. Z něj vyplývá, že v ČR navzdory pokračujícímu solidnímu oživení ekonomiky v roce 2016 paradoxně téměř rekordně klesá předepsané pojistné, což silně kontrastuje s vývojem u většiny porovnávaných trhů.
Proti celkové propojištěnosti v ČR v roce 2017 ve výši 2,9 % dosahuje průměr zemí EU více než dvojnásobného podílu, ve výši 7,5 % (6,7 % bez zahrnutí zdravotního pojištění), s větší váhou životního (4,4 %) než neživotního (3,1 %, resp. 2,3 %) pojištění.
Jak již bylo naznačeno, srovnání s nejvyspělejšími státy západní Evropy je bez detailního rozboru obtížně interpretovatelné. Pro lepší pochopení rozdílů je proto vhodné posuzovat propojištěnost v životním a neživotním pojištění zvlášť, a navíc bez zahrnutí zdravotního pojištění (a pokud možno vycházet z hodnot očištěných o penzijní programy). V takovém případě již nejsou v neživotním pojištění zaznamenané rozdíly tak dramatické a ČR překonává nejen své východní sousedy, ale zároveň se úroveň propojištěnosti blíží evropskému průměru, od kterého se zásadně neodchyluje ani pět největších evropských trhů, v čele se Spojeným královstvím.
Mohlo by vás zajímat: Glosa Roberta Kareše: Původní myšlenka ZDP je správná. Co však dál?
Celková situace v životním pojištění už tak příznivá není ani po zmíněném očištění. Pokud se ale srovná propojištěnost pouze u produktů, kde investiční riziko nese pojistník (tzv. „investiční životní pojištění“), které v ČR dominují, jsou výsledky zcela srovnatelné i s vyspělými státy západní Evropy, i když ve srovnání s předchozím obdobím se nijak zásadně nemění.
Výjimku představuje pouze skupina skandinávských států, kde propojištěnost investičních produktů dosahuje více než dvojnásobných hodnot. Neznamená to sice, že by ČR v životním pojištění tyto země již dohnala, nýbrž že nabídka a poptávka těchto produktů jsou už dobře saturovány a potenciál pro další rozvoj bude alespoň částečně závislý spíše na vývoji v oblasti související životní úrovně, legislativy, daní i celkového konceptu sociálních, penzijních a příp. i zdravotních systémů v ČR.
Komentáře
Přidat komentář