Česká ekonomika mezičtvrtletně klesla o 0,2 %

Zpřesněný odhad potvrdil mezičtvrtletní pokles české ekonomiky ve 3. čtvrtletí. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] klesl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,2 % a meziročně vzrostl o 1,7 %.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) klesla ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně vzrostla o 1,4 %. Mezičtvrtletní pokles HPH nejvíce ovlivnil pokles ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-4,4 %) a ve stavebnictví (-4,5 %). Růst zaznamenal zpracovatelský průmysl (+1,8 %).

Na meziročním růstu HPH (+1,4 %) se nejvíce podílel průmysl +0,9 p. b. (růst o 3,2 %) a informační a komunikační činnosti +0,3 p. b (+4,6 %). Naopak negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-0,2 p. b., pokles -1,3 %).

Mohlo by vás zajímat: Veronika Hašplová: Pojištění elektroaut Allianz naplňuje všechny potřeby řidičů

„Na straně poptávky byla ve 3. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního poklesu HDP domácí poptávka. Snížily se zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Zahraniční poptávka měla pozitivní vliv,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

K meziročnímu růstu HDP (+1,7 %) přispěla tvorba hrubého kapitálu +1,4 p. b.[2] a zahraniční poptávka +3,6 p. b. Výdaje na konečnou spotřebu domácností měly negativní vliv - 3,0 p. b. a výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí - 0,3 p. b.

Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 2,4 % a meziročně o 4,4 %. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 3,2 %. Pokles nastal i v meziročním srovnání (-5,9 %), a to v nákupu jak trvanlivých, tak netrvanlivých výrobků. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí klesly mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 1,2 %.

Mohlo by vás zajímat: Pod lupou Dušana Šídla: Jak na následné vzdělávání?

Tvorba hrubého fixního kapitálu mezičtvrtletně klesla o 0,3 %, meziročně vzrostla o 4,6 %. Rostly zejména investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty
+9,9 mld. Kč, bylo tak o 6,8 mld. nižší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 4,7 % a meziročně o 10,5 %. Meziroční růst byl ovlivněn hlavně obchodem s elektrickými zařízeními a vývozem motorových vozidel. Dovoz rostl mezičtvrtletně o 2,7 % a meziročně o 6,2 %.

Z hlediska cenového vývoje ve 3. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl meziročně o 9,8 %. Objem mzdových nákladů[1] ve 3. čtvrtletí vzrostl meziročně o 6,4 %. Celková zaměstnanost[2] klesla v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,1 % a meziročně vzrostla o 1,8 %. Počet odpracovaných hodin se mezičtvrtletně nezměnil a meziročně vzrostl o 2,0 %.

Hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí 2022 nepatrně nad prognózou ČNB

Podle zveřejněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy v letošním třetím čtvrtletí meziročně o 1,7 %. Mezičtvrtletně ekonomická aktivita poklesla o 0,2 %. Česká ekonomika tak ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně nepatrně více oproti očekávání ČNB, resp. její mezičtvrtletní pokles byl o něco mírnější ve srovnání s prognózou.

Mohlo by vás zajímat: Prevenční povinnost a pojištění

Zveřejněná data o ekonomické aktivitě přitom do značné míry potvrzují hlavní kontury aktuální predikce ČNB, ačkoliv došlo k dílčím odchylkám ve vývoji jednotlivých výdajových složek HDP. Spotřeba domácností, na kterou dopadá hluboký propad reálných příjmů a zhoršený sentiment, poklesla ve třetím čtvrtletí ve srovnání s prognózou výrazněji. Meziroční pokles zaznamenala i spotřeba vládních institucí, přičemž ČNB očekávala její stagnaci. Tyto odchylky však byly v souhrnu mírně převáženy vyšším než očekávaným příspěvkem čistého vývozu. Rychlejší v porovnání s prognózou přitom byla dynamika vývozu i dovozu. Tvorba hrubého kapitálu rostla v souladu s očekáváním ČNB, když se naplnila predikce jak fixních investic, tak zásob. Tvorba hrubého fixního kapitálu přitom již začala v mezičtvrtletním vyjádření klesat, což odráželo zhoršující se situaci podniků.

Podle podzimní prognózy přejde česká ekonomika v závěru letošního roku do meziročního poklesu, ve kterém setrvá po několik čtvrtletí. Toto ochlazení bude důsledkem dramaticky rostoucích životních nákladů, zhoršující se finanční situace domácností i firem, zeslabení zahraniční poptávky a doznívání problémů v globálních řetězcích. Spotřeba domácností klesne vlivem zhoršeného sentimentu a propadu reálných příjmů, který však bude mírněn svižným nominálním mzdovým růstem, fiskální podporou v oblasti cen energií, valorizacemi důchodů a zvyšováním dalších sociálních dávek. Růst fixních investic se počátkem příštího roku zastaví vlivem poklesu zahraniční poptávky a zhoršené finanční situace podniků. Naopak tvorba zásob zůstane v prostředí jen postupně odeznívajících globálních logistických potíží v následujících čtvrtletích vysoká. Na vývoz vedle těchto problémů velmi negativně dopadne i citelné zeslabení poptávky v eurozóně a očekávaný opětovný růst napětí na energetickém trhu s nástupem zimy 2023/24.

Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Jak Češi čelí rapidní inflaci a jak by jí čelit měli?

V celoročním vyjádření bude v příštím roce výkon české ekonomiky nižší než letos. Kladný příspěvek čistého exportu a oživující spotřeba domácností pak budou hlavními faktory obnoveného hospodářského růstu v roce 2024.

[1] V běžných cenách, neočištěno o sezónní vlivy.
[2] V pojetí národních účtů.
[1] Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů.
[2] Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití, pokud není uvedeno jinak.