Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, brzdí tedy růst množství peněz v ekonomice. Bankovní rada konstatuje, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou rovněž umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika. Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší.
Přijaté rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Horizont měnové politiky v základním scénáři prognózy je jaro 2024, stejně jako v předchozí prognóze. Bankovní rada diskutovala i další scénáře. Česká národní banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Bankovní rada současně potvrdila své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na cíli 2 %. To znamená, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu na relativně vysoké úrovni.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovny s „evropským penzijkem“ zatím váhají
Ekonomický vývoj
Česká ekonomika čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ v externím prostředí, i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky.
Spotřeba domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, je již tlumena vysokými cenami energií a potravin, negativním sentimentem a vyššími úrokovými sazbami.
Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká. Průmyslová produkce zatím odolává zvýšeným nákladům a problémům v dodavatelských řetězcích. Předstihové ukazatele ale indikují zpomalení zahraniční poptávky. Úvěrová aktivita v České republice oslabuje vlivem poklesu poptávky po úvěrech i zpřísňování úvěrových podmínek ze strany bank.
Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu je nyní zhruba neutrální, ale s proinflačním rizikem do budoucna.
Mohlo by vás zajímat: ČAP k 3Q 2022: Předpis smluvního pojistného se meziročně navýšil o 7,5 %
Výhled
Podle naší nové prognózy meziroční inflace v nejbližších měsících dále vzroste. Nárůst bude způsoben zejména cenami plynu a elektřiny. Předpokládáme, že inflace do konce roku dosáhne hodnot kolem 20 %. V celoročním průměru by měla činit 15,8 % (v letní prognóze jsme čekali celoroční inflaci na úrovni 16,5 %). Podle prognózy by měla inflace klesnout do roka a půl k úrovním kolem 2 %.
Loni vzrostl HDP o 3,5 %. Letos podle prognózy růst ekonomiky zvolní na 2,2 % (letní prognóza letošního růstu HDP byla 2,3 %). V příštím roce pak prognóza očekává pokles ekonomiky o 0,7 % (letní očekávala růst HDP o 1,1 %). Čekáme, že se sníží domácí poptávka. Spotřeba domácností bude zasažena poklesem reálných příjmů. Firmy čelí růstu nákladů na energie a další suroviny a materiály, i proto budou omezovat investice.
Podle našeho makroekonomického modelu by bylo vhodné nyní tlačit na další růst tržní úrokové sazby (3M PRIBOR) a od druhého čtvrtletí 2023 pak zase podpořit její postupný pokles. Na dnešním jednání většina bankovní rady ale preferovala stabilitu základních sazeb. Vzala též v úvahu, že vlivem globálního zpřísňování měnové politiky dlouhodobé úrokové sazby v České republice od posledního měnověpolitického zasedání vzrostly. Národní banka musí být teď pevnou kotvou stabilizující podmínky v ekonomice.
Pokud jde o zahraničí, naše nová prognóza předpokládá, že zahraniční nákladové inflační tlaky (zachycené indexem průmyslových výrobců v eurozóně) zůstanou letos a v první polovině příštího roku výrazné. Zhoršení ekonomického sentimentu, růst životních nákladů domácností a nákladů firem spolu se zpřísňováním měnové politiky velkých centrálních bank povedou v příštím roce k útlumu globální ekonomické aktivity a k postupnému snížení globálních inflačních tlaků. Jisté zmírnění nákladových tlaků lze již pozorovat ve vývoji cen neenergetických surovin a v ukazatelích přetíženosti dodavatelských řetězců (promítne se až se zpožděním do zahraničního PPI).
Mohlo by vás zajímat: INSIA je součástí skupiny UNILINK. Ivan Špirakus zůstává generálním ředitelem
Rizika a nejistoty
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty základního scénáře prognózy jako výrazné a jdoucí oběma směry. Proinflačními riziky jsou rychlejší mzdový růst proti naší prognóze (která letos očekává růst mezd o 6,3 %), expanzivnější fiskální politika a vyšší výhled zahraničních produkčních cen. Významným rizikem ve stejném směru zůstává hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály. Naopak protiinflačním rizikem je vzrůstající pravděpodobnost recese v Česku i zahraničí, tedy výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Dalším rizikem ve směru nižší inflace je zavedení dodatečných opatření na omezení růstu cen energií na domácí či evropské úrovni a rychlejší než očekávaný pokles jádrové inflace. Obecnými nejistotami výhledu jsou další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.
Zákonný mandát
Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.
Komentáře
Přidat komentář