Globální ekonomický výhled: Světová ekonomika v příštím roce zpomalí svůj růst

31.10.2022 Spektrum

Světlo na konci tunelu ve válce na Ukrajině žel stále nevidíme. Ruské bombardování ukrajinských měst v odvetě za zásah Kerčského mostu dále eskalovalo napětí, což v souvislosti s nefunkčností a poškozením plynovodu Nord Stream a objevenými úniky v severní větvi ropovodu Družba zvyšuje energetickou nejistotu a nervozitu na finančních trzích.

Světová ekonomika v příštím roce zpomalí svůj růst při vyšší inflaci. Mezinárodní měnový fond ve své podzimní prognóze zhoršil výhled růstu světové ekonomiky na příští rok na 2,7 %. Pokles je patrný zejména u rozvinutých zemí, které v příštím roce zaznamenají růst jen o 1,1 %, některé evropské ekonomiky se dokonce nevyhnou recesi (Německo, Itálie). Rozvíjející se ekonomiky podpoří globální růst 3,7 %. Důvody pro takový vývoj spatřuje MMF v ekonomických dopadech ruské invaze na Ukrajině, zpřísňování měnové politiky centrálních bank a v energetické krizi dopadající zejména na Evropu. Zde mezi ekonomy sílí obava, zda boj s energetickou krizí nemůže přerůst vlivem masivních fiskálních podpor v krizi dluhovou, byť se druhým dechem dodává, že řada fiskálních opatření by měla být financována dočasným zdaněním nadmíru profitujících sektorů (windfall tax). Celosvětová inflace by letos měla v průměru dosáhnout 9,5 % a do roku 2024 se sníží na 4,1 %.

Mohlo by vás zajímat: Sestupný trend podnikatelských očekávání německých pojistitelů

Klíčové centrální banky dále utáhnou měnovou politiku. Fedem rezonuje názor, že inflace stále zůstává nepřiměřeně vysoko nad 2% inflačním cílem, což ohrožuje ukotvenost inflačních očekávání. Vedle toho se však objevují i hlasy, že tempo růstu sazeb by mělo zohlednit očekávaný slabý ekonomický růst. Představitelé ECB potvrzují jestřábí politiku a výrazné zvýšení sazeb na dalším jednání. Bank of England vedle měnověpolitických dilemat musela zavést další opatření na podporu finanční stability, která byla ohrožena v návaznosti na oznámení daňové reformy nové vlády.

Graf aktuálního čísla ukazuje, že dle MMF současné zvýšené tempo růstu spotřebitelských cen, který letos zažívá celý svět, není jen krátká epizoda. I příští rok bude inflace výrazně vyšší nežli cíle centrálních bank i dlouhodobé průměry posledních let. Bohužel i v roce 2024 by se ve vyspělých ekonomikách měla inflace pohybovat nad 2% ideálem a její návrat k normálu tak proběhne až v roce 2025. Velká část současné inflace je tvořena zvýšenými cenami energií, které ovšem v delším horizontu klesají. Jejich pokles a záporný příspěvek do celkové inflace tak bude kompenzován růstem dalších cen.

Mohlo by vás zajímat: Pojišťovací Dr. Jekyll, nebo Mr. Hyde? Soud má jasno!

Eurozóna

Ekonomika eurozóny po překvapivě svižném růstu ve druhém čtvrtletí ve zbytku letošního roku poklesne. Mezičtvrtletní růst HDP dosáhl ve druhém čtvrtletí 0,8 %. Meziroční tempo růstu mírně zpomalilo na 4,1 % a ekonomika eurozóny se vrátila na předpandemickou úroveň výstupu. Za velmi pozitivním výsledkem stálo zejména otevírání ekonomik po poslední vlně omikronu, oživení poptávky po službách a boom v turistice. Aktuální předstihové indikátory nicméně vyznívají negativně. Podle zářijového PMI jak ve zpracovatelském průmyslu, tak ve službách rychle klesal výstup z důvodu slábnoucí poptávky. Výrazně poklesly jak nové objednávky, tak exporty.

Mohlo by vás zajímat: Jak přispělo zdražování firem ke dnešní inflaci v eurozóně?

Pokles objednávek přitom vede k nižší poptávce po vstupech, což dále snižuje napětí v dodavatelských řetězcích a také přispívá k mírnější cenové dynamice v průmyslu. V říjnu mj. dále znatelně poklesly ceny námořní kontejnerové dopravy. Vysoká inflace spojená s energetickou krizí v Evropě, kterou vyvolala válka na Ukrajině, výrazně tlumí poptávku a zhoršuje podnikatelskou důvěru. Reálné tržby v maloobchodě od června do srpna nepřetržitě klesaly. Inflace v eurozóně zejména vlivem růstu cen energií v září dále zrychlila na 10 %. Kromě energií znatelně rostly ceny potravin. Vzrostlo ale i jádro spotřebního koše, a to až těsně k 5% hladině. Vysoká jádrová inflace čím dál více znepokojuje Radu guvernérů ECB, která se tak v září jednomyslně rozhodla zvýšit sazby o 0,75 p. b. I na příštích zasedáních je očekáváno rychlé zvyšování základních úrokových sazeb i za cenu recese. Tříměsíční Euribor by se tak mohl v ročním horizontu pohybovat již nad 3% úrovní.

Výhled růstu HDP se pro letošní rok mírně zlepšil, ale pro příští rok došlo k jeho zhoršení. CF ukazuje na stagnaci hospodářství v příštím roce. Výhledy se mohou ale velmi brzy posunout směrem k recesi. Naproti tomu se očekávaná inflace posunula mírně směrem nahoru jak pro letošní, tak příští rok. Podle dlouhodobého výhledu CF by ke zchlazení inflace k cíli ECB mělo dojít až v roce 2024.