Poradenská společnost PwC, která žebříček Women in Work index každoročně vydává, Češkám na základě loňských předpandemických dat OECD predikovala výrazné úspěchy na trhu práce. Pohánět je měla především vysoká míra jejich vlastní ekonomické aktivity. V letošním roce už ale výsledek tolik pozitivní není. Češky, které se ve srovnání 33 zemí OECD umístily na 21. místě, zasáhla pandemie COVID-19. Ta právě míru participace žen na ekonomické aktivitě výrazně snížila (ze 70 % v roce 2019 na 52 % o rok později) a stejně tak na ženy častěji dopadá i trend rostoucí nezaměstnanosti.
„Pandemie koronaviru negativně ovlivňuje celý český pracovní trh, jsou to ale právě ženy, které na ni doplácejí častěji. Zatímco účast Češek na trhu práce podle predikcí poklesla o 18 procentních bodů, v případě českých mužů jde jen o bodů 15,“ doplňuje Andrea Linhartová Palánová z týmu People & Organisations v PwC.
Mohlo by vás zajímat: Všichni mluví o ESG. A všichni ji nakonec ignorují!
Růžová daň z pandemie
Nejsou to ale zdaleka jen Češky, které COVID-19 na pracovním trhu negativně ovlivnil. Postavení žen na trhu práce se podle predikcí OECD poprvé po devíti letech růstu propadá napříč všemi sledovanými zeměmi s výjimkou Itálie. Celkové skóre obyvatelek 33 sledovaných států tak tento rok pravděpodobně dosáhne 62,4 bodu, tedy úrovně z roku 2017.
„Pandemie koronaviru často negativně ovlivnila právě ty segmenty, v nichž jsou častěji zastoupeny ženy. Ubytování, pohostinství, ale také oblast kultury, zábavy a dalších služeb jsou totiž oblastmi, ve kterých mají ženy častější zastoupení, a jejich pracovní místa jsou v důsledku lockdownu také častěji ohrožena. Pokud by měly ženy aktuální ztráty na trhu práce dohnat, musela by jejich úspěšnost v této dekádě růst alespoň dvojnásobným tempem než v uplynulých letech,“ vysvětluje Andrea Linhartová Palánová, expertka na řízení lidských zdrojů v PwC.
Mohlo by vás zajímat: Vakcína jako hlavní motor globálního ekonomického růstu v druhé polovině roku
Na stupních vítězů tradiční seveřanky i Nový Zéland
Na předních místech žebříčku se tak už pošesté umisťují Islanďanky a Švédky a nově také Novozélanďanky, které na 3. místě nahradily Slovinky. Islandu k prvenství dlouhodobě napomáhá vysoká participace žen na trhu práce – v zemi pracuje 84 % žen a 89 % mužů – země se v roce 2018 navíc stala prvním státem, ve kterém byla rovnost platového ohodnocení mezi oběma pohlavími uzákoněna. Obyvatelkám Nového Zélandu k umístění na stupních vítězů pomohly pokroky ve všech hodnocených oblastech, především pak snižování rozdílu v platovém ohodnocení mužů a žen.
Mohlo by vás zajímat: Podcast: Pandemie jako hollywoodský film. Nové zkoušky zkvalitní trh
O analýze Women in Work index
Výsledné skóre zkoumaných zemí je váženým průměrem hodnocení pěti indikátorů: rovnost platového ohodnocení, participace žen na trhu práce, rozdíl mezi uplatněním žen a mužů na trhu práce, míra nezaměstnanosti žen a míra zaměstnanosti žen na plný úvazek.
Komentáře
Přidat komentář