„Již delší dobu pozorujeme, že firemnímu podnikání se u nás daří. Počet nových společností za prvních pět měsíců je nejvyšší za poslední tři roky, zatímco počet zaniklých firem se mění jen mírně. Díky tomu připadá na 10 zaniklých průměrně 21 nových subjektů a firem tak poměrně rychle přibývá. Míra bankrotů firem je stabilní a na nízké úrovni. I když objem jejich bankovních úvěrů roste, podíl nevýkonných úvěrů se snižuje, takže jejich platební morálka je velmi dobrá,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Mohlo by vás zajímat: Řízení rizik ve strategickém odvětví jako prevence válečného konfliktu
Nejvíce společností vzniklo v prvních pěti měsících roku v Praze (6 581), Jihomoravském (1 550) a Moravskoslezském kraji (953). Zaniklých společností bylo nejvíce rovněž v Praze (3 351), Jihomoravském (687) a Moravskoslezském kraji (435). Nejrychleji přibývá firem ve Zlínském kraji, kde na 10 zaniklých firem připadlo 35 vzniklých, a na Vysočině (34 vzniklých na 10 zaniklých). Nejpomaleji naopak přibývají firmy v Ústeckém kraji, kde na 10 zaniklých připadlo pouze 11 vzniklých.
Nejrychleji se rozrůstá hlavně odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla
V rámci jednotlivých odvětví vzniklo od začátku roku ke konci května nejvíce obchodních společností ve zpracovatelském průmyslu (1 373), ve stavebnictví (1 341) a v odvětví nakládání s nemovitostmi (1 340). Nejvíce firem zaniklo v odvětví obchodu (1 880) a v nakládání s nemovitostmi (1 235) a dále v profesních, vědeckých a technických činnostech (893).
Nejrychleji přibývaly obchodní společnosti v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, kde na 10 zaniklých firem připadlo průměrně 206 vzniklých. Další je kategorie ostatních činností, kam patří zejména poskytování osobních služeb, jako je kadeřnictví a kosmetika, praní a chemické čištění, nebo opravy počítačů. V této kategorii připadlo na 10 zaniklých subjektů 85 nových. Naopak úbytek zaznamenala odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, kde vzniklo pouze 6 při zániku 10 firem, a odvětví obchodu, kde na 10 zaniklých připadlo 7 nových subjektů.
Mohlo by vás zajímat: Interní podvody stojí firmy v průměru 4,5 milionu korun ročně!
Zanikaly hlavně nejmenší podniky
Naprostá většina zaniklých firem (93 %) měla v době zániku maximálně 5 zaměstnanců. Pouze 6 zaniklých firem mělo 100 a více zaměstnanců. Naprostá většina zaniklých firem nevykazuje žádný obrat.
Podnikat letos začalo 36 tisíc lidí, nejvíce za poslední roky
V květnu letošního roku začalo v České republice podnikat 6 289 lidí a zároveň 6 530 fyzických osob podnikatelů (FOP) svou činnost ukončilo. To znamená, že v Česku v květnu ubylo 241 podnikatelů. K úbytku došlo již druhým měsícem v řadě, v dubnu se počet podnikatelů snížil o 3 974. „Duben byl letos prvním měsícem, kdy podnikání ukončilo více lidí, než kolik jich s podnikáním začalo, a tedy prvním měsícem, kdy celkový počet podnikatelů v Česku poklesl, a to o téměř čtyři tisíce. V květnu pak tento trend pokračoval, i když mírněji. Důvodem je značný růst počtu zaniklých podnikatelů v dubnu. Horšící podmínky naznačuje i růst bankrotů podnikatelů v letošním roce,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Od začátku roku začalo v Česku podnikat 36 072 lidí, o 3 869 více než ve stejném období loni a nejvíce za poslední desetiletí, a 38 654 jich podnikání ukončilo, tedy o 199 tisíc méně než loni. Loňský rok byl však specifický, a to z důvodu povinného zavádění datových schránek, které mnohé, většinou již neaktivní, podnikatele přimělo k ukončení jejich podnikání.
Od začátku letošního roku tedy v Česku ubylo 2 582 podnikatelů a na každých 10 zaniklých FOP připadlo jen 9 nových subjektů. Pokud nebereme v úvahu loňský rok, kdy byl úbytek podnikatelů masivní, jde oproti předchozím rokům o propad. Například v prvních pěti měsících roku 2022 v Česku přibylo 7 990 podnikatelů, v roce 2021 jich bylo 8 229. Počet podnikatelů, kteří se letos rozhodli činnost ukončit, je značný, přitom efekt povinné datové schránky už vyprchal. I výrazně nadprůměrný počet nových podnikatelů tento pokles nepřekonal, a tak došlo ke snížení počtu podnikatelů. Pokles však byl velmi mírný, nedosáhl ani jednoho procenta celkového počtu podnikatelů.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: ESG? Prostě dobrý byznys…
Nejvíce podnikatelů začalo od začátku roku ke konci května podnikat v Praze (6 689), ve Středočeském (4 896) a v Jihomoravském kraji (3 932). Nejvíce lidí ukončilo podnikání rovněž v Praze (5 133), ve Středočeském kraji (4 871) a dále v Jihomoravském kraji (3 988). V rámci základních odvětví začalo za prvních pět měsíců roku podnikat ve zpracovatelském průmyslu (4 467), v profesních, vědeckých a technických činnostech (4 452) a ve stavebnictví (4 349). Počet nových podnikatelů meziročně nejvíce narostl ve vzdělávání (+49 %) v odvětví nakládání s nemovitostmi (+36 %) a v dopravě a skladování (+25 %). Nejvíce zaniklých podnikatelů zaznamenalo odvětví obchodu (10 028), stavebnictví (6 547) a zpracovatelský průmysl (5 280).
Ke konci května bylo v Česku 1,93 milionu podnikatelů, z toho třetinu tvoří ženy a dvě třetiny muži. Podnikatelé do 40 let se na celkovém počtu podílejí 31 %, takže převládají spíše starší ročníky, přičemž pětinu všech představují lidé starší než 60 let.
Za uplynulých 12 měsíců v Česku zbankrotovalo 13 632 lidí
V květnu bylo v České republice vyhlášeno 1 247 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 1 276 insolvenčních návrhů. Celkem u nás za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 13 632 lidí, což je o 1 254 (10 %) více než v předchozím období. „Přestože počet osobních bankrotů v květnu meziměsíčně mírně poklesl, oproti loňskému roku je znatelný jejich růst. Lže očekávat růst i v dalším měsících letošního roku, přičemž jedním z důvodu je horšící se platební morálka u úvěrů na spotřebu. Růst maloobchodního obratu znamená vyšší výdaje domácností, z nichž některé mohou být na dluh,“ Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Nejvíce bankrotů bylo v květnu vyhlášeno v Moravskoslezském (189), Ústeckém (173) a Středočeském kraji (144), nejméně pak v Karlovarském kraji (39), Zlínském kraji a v na Vysočině (shodně 40). Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 13 632 osobních bankrotů, o 10 % více než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 14 284 návrhů na osobní bankrot, oproti předchozím 12 měsícům o 9 % více. Počet bankrotů se zvýšil napříč téměř všemi kraji České republiky. Výjimkou je Karlovarský kraj, kde se jejich počet snížil o 9 %. Nejvíce se počet bankrotů zvýšil v Libereckém kraji a na Vysočině (shodně +17 %).
Mohlo by vás zajímat: Role pojišťovnictví při uvádění klimatických technologií na trh
Nejohroženějším je Ústecký kraj, kde připadlo v posledních 12 měsících 23 bankrotů na 10 tisíc obyvatel. Následoval Moravskoslezský kraj s 18 bankroty na 10 tisíc obyvatel. Oba kraje vykazují nejvyšší míru bankrotu dlouhodobě. Nejméně osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel bylo vyhlášeno v Praze, a to pouze 8, po 9 bankrotech na 10 tisíc obyvatel připadlo ve Zlínském kraji a na Vysočině. Průměr za celou Českou republiku za posledních 12 měsíců byl 13 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel, o 2 více než v předchozím období.
V květnu v České republice zbankrotovalo 500 podnikatelů
V květnu bylo v České republice vyhlášeno 500 bankrotů fyzických osob podnikatelů zároveň bylo podáno 543 návrhů na bankrot. Počet bankrotů podnikatelů byl v tomto měsíci nejvyšší za letošní rok. Meziměsíčně se počet bankrotů podnikatelů zvýšil o 32 a počet insolvenčních návrhů o 72. Z dlouhodobé statistiky vyplývá, že v květnu bývá obvykle vyhlášeno více bankrotů než v dubnu a v rámci celého roku je květen z hlediska bankrotů jedním z nejsilnějších měsíců. „I když počet bankrotů podnikatelů letos poprvé v jednom měsíci dosáhl 500, není to nic neobvyklého. Letošní počet bankrotů je stále nižší než v roce 2022 a 2021. Očekáváme, že jejich růst nebude nijak razantní,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Mohlo by vás zajímat: Překonal rakovinu. „Pojištění mi pomohlo od existenčních problémů,“ říká pacient
V květnu zbankrotovalo nejvíce podnikatelů v Moravskoslezském kraji
Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v květnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (67) a v Jihomoravském kraji (57), nejméně ve Zlínském kraji (15) a na Pardubicku (19). Z hlediska odvětví bylo nejvíce, celkem 128 bankrotů, vyhlášeno ve stavebnictví a dále ve zpracovatelském průmyslu (78), nejméně bankrotů zaznamenalo odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla (4 bankroty). Bankrotem je nejvíce ohroženo odvětví doprava a skladování a dále odvětví zpracovatelský průmysl. Na opačném konci je odvětví poskytující služby v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče a rovněž odvětví informačních a komunikačních činností.
Nejčastější jsou bankroty podnikatelů na Karlovarsku
Za posledních 12 měsíců v České republice zbankrotovalo 5 193 podnikatelů, o 5 % více než v předchozím období. Na každých 10 tisíc aktivních podnikatelů tak připadlo 47 bankrotů. Nejvíce bankrotů na 10 tisíc aktivních podnikatelů připadlo v Karlovarském (81), Libereckém (70), Ústeckém a Moravskoslezském kraji (shodně 69). Nejnižší míru bankrotu vykazuje Zlínský kraj s 34 bankroty na 10 tisíc podnikatelů, hned za ním následuje Vysočina, Středočeský kraj a Praha (shodně 35).
Komentáře
Přidat komentář