„V České republice je míra bankrotů firem dlouhodobě velice nízká, zejména ve srovnání s okolními zeměmi. I přesto, že se v dubnu zvýšil počet návrhů na firemní bankrot, který zpravidla indikuje vyšší počet bankrotů v následujících měsících, rozhodně nejde o nijak alarmující růst,“ vysvětluje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau a dodává, že kolísání počtu bankrotů v průběhu roku je běžné. Počet bankrotů byl v dubnu o 2 nižší než letošní průměr a počet insolvenčních návrhů naopak o 14 vyšší. Dle obratu největší společností, u které byl v dubnu vyhlášen bankrot, je WALBO RAILWAY s.r.o. Společnost byla dle posledních zveřejněných výkazů do roku 2021 v zisku, ale měla vysoké zadlužení. Největší společností, která v dubnu podala insolvenční návrh sama na sebe, je BIS Czech s.r.o. s obratem přes 1,5 mld Kč.
Mohlo by vás zajímat: Karel Bezděka: Ve Slavii uzavírají zdravotní pojištění cizinci z celého světa
Nejčastěji bankrotují firmy v Karlovarském kraji
Nejvíce firemních bankrotů bylo v dubnu vyhlášeno v Praze (25) a v Jihomoravském kraji (5). Naopak žádný bankrot firmy nebyl vyhlášen na Vysočině a v Libereckém a Pardubickém kraji. Největší míru bankrotu za posledních 12 měsíců vykazuje Karlovarský kraj s 21 bankroty na 10 tisíc aktivních firem. Následuje Moravskoslezský kraj s 19 a Praha s 18 bankroty na 10 tisíc subjektů. Nejméně bankrotů na 10 tisíc subjektů bylo v posledních 12 měsících vyhlášeno na Vysočině (8), ve Středočeském (9) a Jihočeském kraji (10). V rámci odvětví bylo v dubnu nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v obchodu (19), ve zpracovatelském průmyslu (9) a ve stavebnictví (7). Nejčastější byly bankroty v posledních 12 měsících v odvětví dopravy a skladování, a také v odvětví ostatních činností, kde shodně připadlo na 10 tisíc subjektů 20 bankrotů. 19 bankrotů na 10 tisíc firem pak vykázalo odvětví zpracovatelského průmyslu. Nejnižší míru bankrotu mělo vzdělávání, zdravotní a sociální péče se 4 bankroty na 10 tisíc subjektů a informační a komunikační činnosti (6 na 10 tisíc subjektů).
Osobních bankrotů přibývá již čtvrtým měsícem, v dubnu se dostalo do konkurzu 1 288 Čechů
V dubnu bylo v České republice vyhlášeno 1 288 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 1 374 insolvenčních návrhů. V obou případech jde o meziměsíční i meziroční růst. „Od období pandemie po konec loňského roku vykazovaly počty osobních bankrotů spíše klesající tendenci. Od začátku letošního roku se však jejich počet každým měsícem mírně zvyšuje, stejně je tomu i u insolvenčních návrhů. Oproti dubnu minulého roku se počet bankrotů zvýšil o 26 %, počet insolvenčních návrhů dokonce o 28 %. Mírný růst očekáváme i v následujících měsících, a to i s ohledem na mírně se horšící platební morálku u úvěrů na spotřebu souběžné s růstem jejich objemu od začátku letošního roku,“ komentuje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Nejvíce bankrotů bylo v dubnu vyhlášeno Moravskoslezském (213), Ústeckém (179) a Středočeském kraji (168), nejméně pak na Karlovarsku (40), ve Zlínském kraji (45) a v na Vysočině (46).
Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 13 602 osobních bankrotů, tedy o 1 098 (o 9 %) více než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 14 269 návrhů na osobní bankrot, oproti předchozím 12 měsícům o 1 098 (o 8 %) více. Počet bankrotů se zvýšil napříč téměř všemi kraji České republiky. Výjimkou je Karlovarský kraj, kde se jejich počet snížil o 8 %. Nejvíce se počet bankrotů zvýšil v Pardubickém kraji, a to o 25 %.
Mohlo by vás zajímat: Karel Bezděka: Zájem o zdravotní pojištění cizinců ve Slavii roste
Nejohroženějším je Ústecký kraj, kde připadlo v posledních 12 měsících 22 bankrotů na 10 tisíc obyvatel. Následoval Moravskoslezský kraj s 18 bankroty na 10 tisíc obyvatel. Oba kraje vykazují dlouhodobě nejvyšší míru bankrotu. Nejméně osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel bylo vyhlášeno v Praze, a to pouze 8, po 9 bankrotech na 10 tisíc obyvatel připadlo ve Zlínském kraji a na Vysočině. Průměr za celou Českou republiku za posledních 12 měsíců byl 13 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel, v předchozím období to bylo necelých 12 bankrotů.
Přibývá bankrotů podnikatelů, měsíční průměr je letos o 13 % vyšší než loni
V dubnu bylo také v Česku vyhlášeno 468 bankrotů fyzických osob podnikatelů a zároveň bylo podáno 465 insolvenčních návrhů. V obou případech jde oproti loňskému roku o nadprůměrné hodnoty. „Od začátku letošního roku pozorujeme zvýšené počty podnikatelských bankrotů. Zatímco loni zbankrotovalo průměrně 415 podnikatelů měsíčně, letošní průměr dosahuje 470, tedy o 13 % více. Zároveň zde oproti loňsku pozorujeme i vyšší počet insolvenčních návrhů, takže lze očekávat růst počtu bankrotů i v následujících měsících,“ vysvětluje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Za posledních 12 měsíců v Česku zbankrotovalo celkem 5 186 fyzických osob podnikatelů, o 6 % více než v předchozím období. Z dlouhodobého hlediska je znatelný také růst insolvenčních návrhů, kterých bylo za posledních 12 měsíců podáno 5 478, o 4 % více oproti předchozímu období. Průměrně za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 47 z 10 tisíc aktivních podnikatelů. Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v dubnu vyhlášeno v Jihomoravském kraji (61), v Praze (58) a Moravskoslezském kraji (57), nejméně pak na Vysočině (14) nebo na Královéhradecku (17). Nejvyšší míru podnikatelských bankrotů za posledních 12 měsíců vykazuje Karlovarský kraj s 83 a Ústecký kraj se 74 bankroty na každých 10 tisíc aktivních subjektů.
Mohlo by vás zajímat: KB Pojišťovna zvýšila v roce 2023 zisk na bezmála půl miliardy korun
V rámci odvětví bylo v dubnu nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví (131), v obchodu (72) a ve zpracovatelském průmyslu (63), pouze 1 podnikatel v dubnu zbankrotoval v odvětví informačních a komunikačních činností. Dlouhodobě nejvyšší míru bankrotu vykazuje odvětví dopravy a skladování, kde za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 67 z 10 tisíc registrovaných subjektů a stavebnictví se 43 bankroty na 10 tisíc podnikatelů. Nejnižší míru bankrotů opakovaně vykazují odvětví poskytující vzdělávací, zdravotnické a sociální služby (7 bankrotů na 10 tisíc podnikatelů).
V prvním čtvrtletí v Česku vzniklo 8 339 firem, nejvíce od konce roku 2018
Během prvního čtvrtletí vzniklo v České republice 8 339 obchodních společností, nejvíce od posledního čtvrtletí roku 2018, a zároveň jich zaniklo 3 654. Od začátku roku ke konci března tak v Česku přibylo 4 685 firem, nejvíce za posledních 6 let. „Firmám se v Česku v letošním roce daří. Kromě toho, že jich hodně vzniká a méně zaniká, pozorujeme také nízkou míru bankrotu a to navzdory množství krachujících firem v okolních zemích,“ uvedla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Během února a března připadlo na 10 zaniklých firem 25 nových, takže tempo je poměrně vysoké.
Nejrychleji přibývají firmy na Zlínsku
Za posledních 12 měsíců vzniklo v České republice 29 237 obchodních společností, nejvíce v Praze (14 715), v Jihomoravském kraji (3 544) a v Moravskoslezském kraji (2 142). Zároveň zaniklo 15 531 společností, nejvíce v Praze (8 050), v Jihomoravském kraji (1 684) a v Moravskoslezském kraji (1 047). Nejrychleji přibývaly firmy ve Zlínském kraji, kde připadlo 32 nových firem na 10 zaniklých, dále pak na Vysočině, kde vzniklo 28 firem na 10 zaniklých. Naopak nejpomaleji se počet firem zvyšoval na Karlovarsku a na Ústecku, kde připadlo 11 nových firem na 10 zaniklých. 16 nových firem na 10 zaniklých připadlo v Libereckém a Královéhradeckém kraji.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Petr Popov
Ubývá firem v těžbě a dobývání, v obchodu a odvětví peněžnictví a pojišťovnictví
Nejvíce firem v posledních 12 měsících vzniklo v obchodu (3 689), v odvětví nakládání s nemovitostmi (3 459) a ve zpracovatelském průmyslu (3 103). Nejvíce firem zaniklo v obchodu (4 810), v nakládání s nemovitostmi (3 028) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (2 080). Nejrychleji přibývaly firmy v sektoru výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, kde připadlo za posledních 12 měsíců 67 nových firem na 10 zaniklých. Následuje odvětví s označením ostatní činnosti s 54 novými firmami na 10 zaniklých. Úbytek firem naopak zaznamenává odvětví těžby a dobývání, kde připadá pouze 5 nových firem na 10 zaniklých a také obchod s 8 a odvětví peněžnictví a pojišťovnictví s 9 novými společnostmi na 10 zaniklých.
Komentáře
Přidat komentář