Naděje dožití dosáhla historického rekordu
Evropská unie zaznamenala v roce 2023 významný posun v průměrné délce života, která vzrostla z 80,6 let v roce 2022 na 81,4 let. Jedná se o nejvyšší hodnotu od roku 2002, kdy se statistiky začaly systematicky sledovat. Oproti období před 21 lety průměrná délka života stoupla o impozantních 3,8 roku. Tento nárůst je o to pozoruhodnější, že přichází po výrazném poklesu během pandemie koronaviru, kdy průměrná délka života klesla v roce 2020 na 80,4 let a v roce 2021 dokonce na 80,1 let.
Mohlo by vás zajímat: Historický růst Maxima pojišťovny: Předepsané pojistné dosáhlo 1,6 miliardy
Španělsko a Itálie: evropští rekordmani v délce života
Při pohledu na jednotlivé regiony EU vynikají zejména oblasti ve Španělsku a Itálii. Region Comunidad de Madrid si udržel svou pozici s nejvyšší očekávanou délkou života, která vzrostla z 85,2 let v roce 2022 na 86,1 let v roce 2023. Na druhém místě se umístila italská autonomní provincie Trento s 85,1 lety; stejnou hodnotu vykázal také finský Aland. První pětku uzavírají španělská Comunidad Foral de Navarra a italská autonomní provincie Bolzano, obě s 85,0 lety.
Na opačném konci žebříčku se nacházejí tři bulharské regiony – Severozapaden (73,9 let), Severen Centralen (75,2 let) a Jugoiztochen (75,1 let), dále maďarský region Észak-Magyarország (74,9 let) a francouzský zámořský departement Mayotte (74,9 let).
V České republice je očekávaná délka dožití aktuálně okolo 80 let. Nejvyšší je v Praze s hodnotou 81,4 roku, což odpovídá přesně celkovému průměru v EU. Nejnižší je v regionech severozápad Čech a sever Moravy s průměrným dožitím 78 let.
Ženy žijí významně déle než muži
Statistiky potvrzují přetrvávající rozdíl v délce života mezi pohlavími. Ženy v EU měly v roce 2023 průměrnou naději dožití 84,0 let, což představuje nárůst o 0,7 roku oproti předchozímu roku. Nejvyšších hodnot dosáhly finské Alandy (88,5 let) a Comunidad de Madrid (88,3 let).
U mužů činila průměrná délka života 78,7 let, což znamená nárůst o 0,8 roku. Nejlepších výsledků dosáhl region Comunidad de Madrid (83,4 let), následovaný třemi regiony s 82,8 lety: italskými autonomními provinciemi Bolzano a Trento a švédskou metropolí Stockholm.
Průměrný rozdíl v očekávané délce života mezi pohlavími činí v EU 5,3 roku. Největší rozdíly byly zaznamenány v pobaltských státech – v Lotyšsku (10,1 roku), Litvě (9,0 roku) a Estonsku (8,8 roku). Naproti tomu nejmenší rozdíly vykazují Nizozemsko (3,0 roku), Švédsko a Lucembursko (shodně 3,3 roku).
Mohlo by vás zajímat: Jan Matoušek členem poradního orgánu EIOPA
Růst populace táhne migrace, nikoliv porodnost
Celková populace EU vzrostla z 447,6 milionu k 1. lednu 2023 na 449,2 milionu k 1. lednu 2024. Tento nárůst je způsoben především pozitivní migrační bilancí, která převážila nad zápornou přirozenou změnou, kdy počet úmrtí překračuje počet narozených.
Tempo růstu populace EU činilo v roce 2023 průměrně 3,7 osoby na 1000 obyvatel, nicméně tento růst není rovnoměrně rozložen. Celkem 20 zemí zaznamenalo nárůst počtu obyvatel, zatímco v 7 zemích počet obyvatel klesl. Nejvyšší tempo růstu vykázaly Malta (38,7 na 1000 osob), Lucembursko (16,9), Kypr (13,8) a Irsko (13,6). Naopak největší pokles zaznamenaly Lotyšsko (-5,9), Polsko (-3,6), Maďarsko a Řecko (obě -1,6).
Dlouhodobý trend postupného zpomalování růstu
Z širší perspektivy je patrné, že tempo růstu populace EU se v posledních desetiletích postupně zpomaluje. V období 2005–2023 se počet obyvatel EU zvyšoval v průměru přibližně o 0,8 milionu osob ročně, zatímco v 60. letech 20. století činil průměrný nárůst přibližně 3,0 milionu osob ročně.
Přirozený přírůstek obyvatelstva EU byl do roku 2011 kladný, i když postupně klesal, a od roku 2012 je trvale záporný – v EU je každoročně zaznamenáno více úmrtí než narození. Celkový nárůst populace po roce 2011 (do ledna 2020 přibylo 7,5 milionu obyvatel) je tedy zapříčiněn výhradně pozitivní migrační bilancí. Během pandemie covidu již kladná migrační bilance nekompenzovala negativní přirozenou změnu, avšak v letech 2022 a 2023 se trend opět obrátil a celkový počet obyvatel EU se zvýšil.
Mohlo by vás zajímat: Deloitte: Čechy v zaměstnání nejvíc trápí, že dělají zbytečné úkoly
Budoucnost demografie v EU
Vzhledem ke stárnutí populace a předpokládané nízké míře porodnosti se očekává, že počet úmrtí bude nadále převyšovat počet narozených dětí. Za těchto okolností bude budoucí vývoj počtu obyvatel EU pravděpodobně silně závislý na migraci. Pokud by migrační saldo zůstalo dostatečně vysoké, mohlo by vyvážit přirozený úbytek obyvatelstva a zajistit stabilní nebo mírně rostoucí populaci Evropské unie. Pro ekonomiku, trh práce i pojišťovnictví znamená tento vývoj potřebu zaměřit se více na potřeby stárnoucích lidí, jejichž podíl bude stále růst.
Komentáře
Přidat komentář