Zvýšené obavy centrálních bank budí inflace, která zaznamenává nebývale vysoké hodnoty. V USA již vzrostla nejvýše za posledních 40 let! Jednotliví prezidenti Fedu se sice neshodují na rychlosti a razanci zvyšování sazeb, mezi členy FOMC však panuje všeobecná podpora jejich postupnému růstu k tzv. neutrální úrovni. Je tak zřejmé, že reakce americké centrální banky na tamní inflační vývoj bude agresivnější, než se ještě na sklonku minulého roku mohlo zdát. Situace v eurozóně je oproti té za Atlantikem stále dosti odlišná. Prezidentka Lagardová vyslovila silné obavy ohledně unáhleného zpřísnění měnové politiky, které by mohlo výrazně oslabit ekonomické oživení a negativně dopadnout i na trh práce.
Za tímto postojem je zřejmě z části i nevyřčená obava, co by způsobilo zvýšení úrokových sazeb v předlužených zemích eurozóny. Aktuálně nevídaně vysoká inflace v některých zemích (např. v Německu) se již odrazila v jednoznačné rétorice některých centrálních bankéřů ve prospěch rychlejšího než doposud uvažovaného zvyšování sazeb. Nejvíce mediálně rezonoval hlas šéfa Bundesbanky J. Nagela, který se vyslovil pro zvýšení úrokových sazeb v eurozóně již v letošním roce.
Řada centrálních bank již se zpřísňováním měnové politiky započala. Nicméně reálné úrokové sazby zůstávají v drtivé většině zemí záporné. Všeobecný nárůst inflace je podporován přetrvávajícími problémy v globálních dodavatelských řetězcích, nadále silnou spotřebitelskou poptávkou, ale i vývojem cen komodit, zejména těch energetických. Ceny ropy se již nachází nad hranicí 90 USD/barel s jen mírně klesajícím výhledem.
Mohlo by vás zajímat: Podcast: Nastává éra deglobalizace celé společnosti
Graf aktuálního čísla zachycuje vývoj na světových akciových trzích během posledních dvou let. Na začátek pandemie na jaře 2020 akciové indexy reagovaly strmým propadem. S odezněním její první vlny a s nastartováním fiskálních podpor poté rostly. Na přelomu let 2021/22 pak došlo k dalšímu výraznému poklesu, a to především v reakci na vzlínající inflaci, rostoucí inflační očekávání a realizovanou či avizovanou jestřábí politiku centrálních bank, zejména pak amerického Fedu.
Mohlo by vás zajímat: Zajímavost: Sebevražednost v Česku setrvale klesá
Eurozóna
Podle předběžného rychlého odhadu zpomalil mezičtvrtletní růst ekonomiky eurozóny v závěru loňského roku na 0,3 %. Negativně se projevil nástup podzimní vlny pandemie koronaviru, který byl opět doprovázen restriktivními vládními opatřeními. Rakouský HDP mezičtvrtletně poklesl dokonce o 2,2 %, naopak dobře si vedla ekonomika Španělska. Nadále přetrvává složitá situace v průmyslu, který se potýká s nedostatkem komponent a materiálů. I když je z dat patrné, že nakažlivější varianta omikron posílá do nemocnic mnohem méně lidí než předchozí varianty koronaviru, zvýšená nemocnost a nařízené karantény mohou komplikovat fungování ekonomik i v prvním čtvrtletí letošního roku. Negativně zasažen je rovněž sentiment domácností, které se potýkají s rostoucí inflací (zejména vysokými cenami energií) a vnímají zvýšené napětí na rusko-ukrajinské hranici. Spotřeba domácností by tak měla být spíše omezená a zároveň budou tlumeny vývozy firem vlivem obtíží v dodavatelských řetězcích (o potížích v dopravě pojednává tematický článek tohoto čísla). Inflace v eurozóně dosáhla v lednu podle předběžného odhadu rekordních 5,1 %. Na jejím růstu se podílely zejména ceny energií, přičemž jádrová inflace naopak zvolnila na 2,3 %. Ceny rostly nejvíce v pobaltských zemích, naopak nejnižší inflaci zaznamenaly Francie, Portugalsko a Finsko.
Mohlo by vás zajímat: Abeceda pojištění majetku s Pillow: Z jako Základ
Nový výhled CF přináší pro letošní rok mírně horší očekávání ekonomického růstu při znatelně vyšší inflaci. Pro rok 2023 je očekáváno zpomalení jak hospodářského růstu, tak inflace. Inflace by měla podle odhadů analytiků CF během letošního roku postupně klesat a v příštím roce opět zakotvit pod inflačním cílem ECB. Zároveň mají finanční trhy ve svých výhledech započten mírný růst jak krátkodobých, tak dlouhodobých úrokových sazeb. Zvýšení základních úrokových sazeb samotnou ECB je očekáváno nejdříve na konci letošního roku. Na únorovém zasedání rada guvernérů rozhodla o zachování současné úrovně sazeb, oproti prosincovému zasedání jsou ale z ECB více slyšet jestřábí hlasy.
Komentáře
Přidat komentář