Klesající tempo hospodářského růstu bude v řadě vyspělých zemí v následujících dvou letech realitou. Nejnovější náhled do budoucnosti přináší prosincová prognóza OECD. Její výhledy pro příští rok jsou velmi podobné názorům analytiků Consensus Forecasts (viz tabulka). Pro rok 2023 OECD očekává růst HDP v eurozóně 2,5 %, Německu a USA 2,4 %, UK 2,1 % a Japonsku jen 1,1 %. U vývoje inflace by postupně mělo rovněž dojít ke zklidnění. Spotřebitelská inflace by za rok 2023 měla klesnout k přijatelnějším úrovním (eurozóna 1,8 %, Německo 2,2 %, USA 2,5 %, UK 2,4 % a Japonsko jen 0,8 %).
Nicméně, aktuálně silné inflační tlaky, které lámou historické rekordy, jsou stále realitou. Přetrvávajícími faktory jsou narušené globální dodavatelské řetězce, efekty masivních fiskálních stimulů vlád, úspory plynoucí z odložené spotřeby domácností (zejména ve vyspělých zemích) a výrazný růst cen komodit a energií na světových trzích. Znepokojivě je vnímána aktuální dynamika a dosažená rekordní úroveň cen emisních povolenek a spojený cenový vývoj plynu a elektrické energie, který jako by postrádal reálnou podstatu a spíše odrážel rostoucí geopolitické napětí s nenulovou hrozbou vojenského konfliktu na Ukrajině.
Mohlo by vás zajímat: Využití meteorologických dat pro včasný odhad škod
Prosincová jednání Fedu a ECB ukazují, jak rozdílně vidí zvyšování úrokových sazeb. Reakce amerického Fedu se vzhledem k vzlínající inflaci (v listopadu již 6,8 %), očekává bezprostředně po ukončení taperingu na počátku léta 2022. ECB stále a vytrvale akcentuje přechodnost stávajících inflačních tlaků, přičemž na nejbližším jednání rady guvernérů se očekává navýšení standardního programu APP, a to po ukončení pandemického programu v březnu 2022. Zvyšování úrokových sazeb v eurozóně by tak mohlo nastat nejdříve v roce 2023.
Výhledy spotřebitelské inflace byly oproti listopadu, podobně jako v minulých měsících, všeobecně přehodnoceny vzhůru, a to jak pro končící letošní, tak příští rok. Inflační tlaky nepolevují a je otázkou, kdy skutečně odezní.
Americký dolar bude dle prosincového CF v ročním i dvouletém horizontu oslabovat oproti měnám námi sledovaných rozvinutých ekonomik (euro, britská libra, japonský jen). Oproti čínskému žen-min-pi bude kolísat. Předpověď CF pro cenu ropy Brent v ročním horizontu se oproti minulému měsíci posunula mírně níže na hodnotu necelých 72 USD/barel (interval 55 až 85 USD/barel). Výhled tržních sazeb 3M USD LIBOR i 3M EURIBOR je rostoucí, nicméně 3M EURIBOR nadále zůstává v záporných hodnotách.
Graf aktuálního čísla zachycuje rozdílné chování spotřebitelů v USA a EU. Zatímco v USA maloobchodní prodeje prudce rostou a současně velmi rychle rostou i ceny, v EU se prodeje vrátily na trajektorii před pandemií. V USA roste i celková spotřeba, a to na úkor služeb. Průmyslová výroba se v obou uvedených ekonomikách dostala zhruba na předpandemickou úroveň, stále to však nestačí pro uspokojení vysoké poptávky, což neustále tlačí ceny vzhůru. Celý letošní rok tak pozorujeme neutichající inflační tlaky.
Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Ať žije uhlíková stopa aut se spalovacím motorem!
Eurozóna
Další vlna pandemie v evropských zemích se oproti minulosti nese ve znamení menších ekonomických ztrát. Španělsko, Itálie či Francie hlásí více než 70% proočkovanost celkové populace, zatímco Německo se této hranici přibližuje, a navíc velmi rychle aktuálně očkuje třetí dávkou. Země s nižší proočkovaností bohužel musely přistoupit k omezením, ať již plošného (Rakousko, Slovensko) nebo regionálního (Německo) charakteru. Uzavírky a s tím související omezení spotřeby potáhnou eurozónu dolů, stejně jako přetrvávající potíže v dodavatelských řetězcích. Oproti předchozím vlnám však dojde v závěru roku jen ke zpomalení, protože si spotřebitelé na složitou kovidou situaci zvykli a v řadě velkých ekonomik k žádným ekonomickým omezením nepřistoupili.
Mohlo by vás zajímat: Pillow: Konec pokut za zapomenutou zelenou kartu. Stačí ji ukázat v mobilu
Maloobchodní prodeje v eurozóně v říjnu ještě lehce dokonce rostly, ale listopadový indikátor důvěry spotřebitelů již naznačuje zhoršení. Podobně i situace v průmyslu se v říjnu pravděpodobně zlepšila, zejména díky obnoveným dodávkám čipů pro automobilový průmysl. Více stabilní situaci v průmyslu eurozóny potvrzuje i listopadové šetření PMI. Těžké časy německého či rakouského průmyslu vyvažuje rychlá expanze italských podniků. Při relativně slušné poptávce a omezených dodávkách vstupů ale dál roste tlak na prodejní ceny, což při očekávaném vývoji cen komodit (zejména plynu a elektřiny) znamená jen další zdražování v průmyslu.
Mohlo by vás zajímat: PwC: Produktivita zaměstnanců při práci z domova roste. Klíčová je důvěra
Výhled pro spotřebitelskou inflaci v eurozóně se dál zvyšuje, zatímco očekávání hospodářského růstu se výrazně nezměnila. Podle analytiků CF inflace v eurozóně zrychlí z letošních 2,5 % na 2,6 % v příštím roce. Růst HDP naproti tomu zpomalí z letošních 5,1 % na 4,2 % v roce 2022. K neveselým vyhlídkám pro cenový vývoj v eurozóně přispívá i nástup varianty omikron, která by mohla přinést další drhnutí v dodavatelských řetězcích a prodloužit vlnu zdražování. To vytváří pro Evropskou centrální banku složitou situaci. Zatímco Fed již otočil kormidlo jestřábím směrem, ECB si stojí za dočasností inflačních tlaků v eurozóně. Při relativně stabilních inflačních očekáváních a značných nejistotách prognózy bude její zasedání příští týden ve znamení napjaté diskuze.
Komentáře
Přidat komentář