Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku. Ten je reakcí na aktuálně mimořádně silné inflační tlaky ze zahraniční i domácí ekonomiky. Zvýšení sazeb omezí průsak uvedených tlaků do cenového vývoje v delším období a zabezpečí návrat inflace do blízkosti 2% cíle na horizontu měnové politiky. Reakce České národní banky také podpoří ukotvenost inflačních očekávání na jejím cíli.
Globální ekonomika se nadále potýká s následky koronavirové pandemie. Ekonomický růst v zemích našich hlavních obchodních partnerů, který byl během léta svižný, ve zbytku roku zpomalí. Stane se tak zejména z důvodu pokračující přetíženosti globálních výrobních a dodavatelských řetězců a souvisejících problémů s dodávkami materiálů a komponent. Na tato omezení na nabídkové straně přitom naráží silná poptávka v eurozóně, což výrazně zvyšuje inflační tlaky zejména v průmyslové sféře. K těmto tlakům navíc přispívá zdražování ropy a dalších energetických komodit. To se spolu s vysokou dynamikou výrobních cen promítá i do zrychlování spotřebitelské inflace. Evropská centrální banka na svém nedávném zasedání avizovala, že od čtvrtého čtvrtletí letošního roku sníží nákupy aktiv v rámci svého pandemického programu. Výhled zahraničních úrokových sazeb i přesto zůstává na celém horizontu v záporných hodnotách. Lze přitom očekávat, že přetížení globálních výrobních řetězců se kolem poloviny příštího roku zmírní, což se projeví zrychlením růstu ekonomické aktivity a snížením cenových tlaků.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Co může po volbách „zatopit“ pojistnému sektoru?
Výhled ceny ropy Brent se ve srovnání s minulou prognózou posunul znatelně výše kvůli omezení těžby ropy a silně rostoucí poptávce po ní. Zdražování ropy by přitom mělo na počátku příštího roku kulminovat. Kurz eura k americkému dolaru se oproti minulé prognóze příliš nemění a měl by jen nepatrně posilovat.
Česká ekonomika v letních měsících pokračovala v zotavování, které bylo započato na jaře, neboť příznivá situace v oblasti pandemie umožnila téměř neomezené fungování obchodu a služeb. V současnosti pozorované dílčí zpřísňování protiepidemických opatření nebude mít – podle předpokladů prognózy – hmatatelné ekonomické dopady. Obnovenému hospodářskému růstu bude nadále napomáhat zvyšující se spotřeba domácností. Ta těží mimo jiné z utrácení části vynucených úspor i ze svižného mzdového růstu na opětovně se přehřívajícím trhu práce. Investiční aktivita firem bude podpořena solidní zahraniční poptávkou a nedostatkem pracovníků. Porostou i vládní investice. Až do poloviny roku 2022 však bude výkon domácí ekonomiky tlumen záporným příspěvkem čistého vývozu. Ten bude zasažen pokračující přetížeností globálních výrobních a dodavatelských řetězců, na nichž je česká exportně a průmyslově orientovaná ekonomika výrazně závislá. Letos se hrubý domácí produkt v souhrnu zvýší zhruba o 2 %, zatímco v příštích dvou letech jeho růst výrazně zrychlí. Na předpandemickou úroveň se tuzemská ekonomická aktivita vrátí na konci roku 2022.
Mohlo by vás zajímat: ČAP k 3Q 2021: Léto přineslo enormní růst majetkových škod
Celková inflace v závěru letošního roku dále výrazně vzroste a během zimy se s přispěním všech svých složek přiblíží 7 %. Na urychlení cenového růstu se bude podílet další zvýšení jádrové inflace, která odráží významné domácí cenové tlaky i silnou dynamiku cen výrobců v tuzemsku a v zahraničí. K tomu se přidává i zdražování potravin v návaznosti na růst cen zemědělských komodit na světových trzích. Vysoká zůstane též dynamika cen pohonných hmot. Regulované ceny počátkem roku 2022 výrazně vzrostou, a to vlivem zdražení elektřiny a zemního plynu pro domácnosti. V sílících domácích inflačních tlacích se v nejbližších čtvrtletích projeví zrychlení mzdového růstu. Celkové inflační tlaky se nicméně začnou v průběhu příštího roku zmírňovat zejména vlivem odeznění růstu dovozních cen. To podpoří i posilující koruna. V průběhu příštího roku inflace s přispěním předchozího výrazného zvýšení úrokových sazeb postupně zvolní a na horizontu měnové politiky se sníží do blízkosti 2% cíle České národní banky.
Kurz koruny ve čtvrtém čtvrtletí posílí na průměrnou úroveň 25 korun za euro. To bude odrážet zejména rychle se rozšiřující kladný úrokový diferenciál vůči eurozóně. V příštím roce se do dalšího pozvolného posilování kurzu bude promítat obnovení růstu vývozu. V něm se projeví odeznění předchozího zakolísání domácího průmyslu i kompletace a vývoz dříve nedokončené výroby. Proti tomu bude v nevelkém rozsahu působit pozvolné zpřísňování měnové politiky Evropské centrální banky. V roce 2023 se bude kurz koruny pohybovat poblíž hladiny 24 korun za euro.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Martin Diviš
S podzimní prognózou je konzistentní strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku. Měnová politika reaguje na mimořádně silné cenové tlaky z domácí ekonomiky i ze zahraničí. Pokračující razantní zvyšování úrokových sazeb omezuje průsak uvedených tlaků do cenového vývoje v delším horizontu a upevňuje důvěru českých subjektů v dlouhodobou cenovou stabilitu v naší zemi.
Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke znatelnému zvýšení výhledu inflace pro letošní a zejména příští rok. Ekonomický růst se v letošním a příštím roce přehodnocuje naopak směrem dolů, v roce 2023 zase poměrně výrazně nahoru. Výhled domácích úrokových sazeb je pro všechny tři roky vyšší, přičemž kurz koruny je v letech 2022 a 2023 pevnější.
Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika nové prognózy jako výrazné, ale v souhrnu nezpochybňující její vyznění. Rizikem prognózy v proinflačním směru je zejména délka poruch globálních výrobních a dodavatelských řetězců. Jejich případné delší trvání by mohlo způsobit dodatečné cenové tlaky ve světové i v domácí ekonomice, kde by proinflačně působil navíc slabší kurz koruny. Ten může být vzhledem ke svému vývoji v poslední době dodatečným proinflačním rizikem i sám o sobě. Rizikem ve stejném směru by mohlo být i zvýšení inflačních očekávání. Proinflačním rizikem je také možné výraznější než předpokládané zdražení energií a imputovaného nájemného. Naopak mírným protiinflačním rizikem je případná výraznější konsolidace veřejných rozpočtů novou vládou.
Mohlo by vás zajímat: Šichtařová a Vavruša: Jak hasit požár povodní? Děti jsme pustili do jámy lvové
Vzhledem k prognóze se bankovní rada rozhodla zvýšit úrokové sazby o 1,25procentního bodu. Toto razantní zvýšení úrokových sazeb má za cíl navrátit inflaci na horizontu měnové politiky, tj. za 12 až 18 měsíců, do blízkosti 2% cíle a podpořit ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností. Tato očekávání jsou v poslední době konfrontována se silně zvýšenou inflací a Česká národní banka nehodlá připustit jejich výraznější odpoutání od 2% cíle. Bankovní rada je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s podzimní prognózou.
„Navýšení úrokových sazeb na 2,75 % je další fatální rána, kterou ČNB zasazuje české ekonomice. Chce-li zastavit hospodářský růst, pak jsou na dobré cestě. Eurozóna je stále na nule. Podobnou sazbu v Evropě nenajdete, stejnou sazbu má Chile. Pokud si pánové z ČNB myslí, že tímto zastaví růst ceny energií, ropy, plynu a emisních povolenek, tak jsou skutečně mimo. Ten, kdo toto jejich dobrodružství zaplatí, bude bohužel náš občan,“ okomentoval situaci na Twitteru dosluhující premiér Andrej Babiš.
Ekonomický komentář analytika ČBA Jakuba Seidlera
Od posledního jednání centrální banky se proinflační rizika dále spíše zvýšila, stejně tak ale i rizika ve směru slabšího ekonomického růstu z titulu pokračujících problémů v dodavatelských řetězcích, horšího pandemického vývoje a energetické krize. Navzdory stagflační kombinaci však ČNB již dříve naznačila, že bude v růstu úrokových sazeb pokračovat. Což dnes potvrdila, když sazby zvýšila o razantních 125 bodů a opět tak trh překvapila – a to navzdory, že trh po zářijovém překvapení již s možným rychlejším růstem sazeb počítal.
I přes rychlé zvyšování sazeb stále platí, že tento nástroj bude inflaci brzdit velmi pomalu, protože jeho vliv se promítá v horizontu alespoň jednoho roku. V krátkém pohledu by mohla mírně pomoct silnější koruna. Ta vzhledem k razantnějšímu zvýšení sazeb posílila k 25,4 Kč za euro, nicméně obecně na rychlé zvyšování sazeb ze strany ČNB reaguje poměrně omezeně. Zvyšování sazeb má však také signalizační efekt, aby se inflační očekávání v ekonomice neusazovala, o to složitější a nákladnější by bylo inflaci následně tlumit.
Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček a Robert Gauci: Základem úspěšné fúze jsou informovaní zaměstnanci
Dilema centrální banky nyní spočívá v tom, že část inflačních tlaků je nákladového charakteru a souvisí s globálním postpandemickým vývojem, nicméně potřeba vyšších sazeb z titulu domácích inflačních vlivů je z vývoje spotřebitelských cen také patrná.
Ty hlavní globální inflační vlivy spojené s růstem cen energií se však v tuzemské inflaci teprve začnou projevovat v následujících měsících. V roce 2008 průměrná inflace přesáhla 6 % a v některých měsících pak meziroční růst cen dosahoval 7,5 %.
Současný vývoj stále více naznačuje, že se hodnotám z roku 2008 můžeme přiblížit, což si ještě několik měsíců zpátky dokázal představit málokdo. Nyní se však konsensus začíná postupně měnit, to dokládá například i poslední šetření z dílny FocusEconomics mezi 30 domácími i zahraničními institucemi provádějícími odhady pro ČR. To ukazuje, že již 30 % respondentů čeká v příštím roce průměrnou inflaci v ČR mezi 5 až 6 %. Rizikem odhadů je však skutečnost, že není jasný dopad vládních opatření, například zda bude sníženo DPH u energií v celém roce.
Mohlo by vás zajímat: Pillow: Vylepšené pojištění osob se špičkovým ratingem
Trh nyní čeká, že sazby centrální banky půjdou dále nahoru, a během prosincového a únorového jednání se dostanou k 3,5% hranici. Růst sazeb kulminuje v polovině příštího roku, poté je však trh ohledně dalšího zvyšování sazeb již skeptický.
Komentáře
Přidat komentář