S prognózou je konzistentní strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku. Odeznění aktuálních mimořádně silných inflačních tlaků z domácí i zahraniční ekonomiky povede spolu s uvedeným zvyšováním úrokových sazeb k tomu, že inflace začne v průběhu příštího roku zvolňovat. Na přelomu let 2022 a 2023, tedy na horizontu měnové politiky, se inflace sníží do blízkosti 2% cíle. Rizikem tohoto výhledu je déletrvající přetížení globálních výrobních řetězců, které by se mohlo spolu se slabším kurzem a výraznějším zdražením energií a imputovaného nájemného promítnout do ještě vyšší inflace oproti prognóze. Mírným rizikem v opačném směru je fiskální restrikce v roce 2023, pokud dojde ke konsolidaci veřejných financí.
Obnovení hospodářského růstu, které nastalo s jarním znovuotevřením ekonomiky, pokračovalo i během léta. Jeho meziroční tempo nicméně výrazně zvolnilo vlivem vyšší srovnávací základny loňského roku. Vedle pokračujícího zotavování spotřeby domácností byl výkon hospodářství podpořen i robustním růstem soukromých a veřejných fixních investic a vládní spotřeby. Předchozí solidní růst vývozu se naproti tomu výrazně utlumil vlivem eskalace problémů s narušenými dodávkami do českého exportně orientovaného průmyslu. Ten nemohl realizovat poptávaný objem výroby a musel část nedokončené výroby nuceně uskladnit. Pokračující přetíženost globálních výrobních a dodavatelských řetězců a z toho pramenící potíže v dodávkách do tuzemského průmyslu budou negativně ovlivňovat výrobu a exportní výkonnost české ekonomiky i v závěru letošního roku. Naopak epidemiologická opatření, která mohou být během podzimu zavedena kvůli opětovnému nárůstu počtu potvrzených případů koronaviru, nebudou mít hmatatelný ekonomický dopad.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Co může po volbách „zatopit“ pojistnému sektoru?
Domácí trh práce se za vydatného přispění fiskální podpory vcelku dobře vyrovnal s dopady pandemie a jeho přehřívání začalo opět zesilovat. Růst fundamentálních (o statistické a jednorázové vlivy očištěných) mezd v tržních odvětvích sice ve druhém letošním čtvrtletí zpomalil, během léta však došlo k jeho opětovnému zrychlení. Současně se zastavil pokles celkové zaměstnanosti a podíl nezaměstnaných osob opět znatelně klesá. Firmy stále hlásí velký počet volných pracovních míst a zejména znovuotevřený sektor služeb se potýká s nedostatkem personálu.
Inflace se ve třetím čtvrtletí vyhoupla vysoko nad horní hranici tolerančního pásma cíle ČNB při zrychlujícím růstu cenového jádra. V jeho rámci se dramaticky zvýšil příspěvek nákladů vlastnického bydlení (tzv. imputovaného nájemného). Ty mají v tuzemském indexu spotřebitelských cen poměrně vysokou váhu. Odrážejí přitom aktuálně rychlé zdražování stavebních prací a materiálů a současně déletrvající rychlý růst cen nemovitostí. Markantní zrychlení celkového cenového růstu je vedle toho odrazem vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření, a to v sektoru služeb i zboží. Zvýšením cen si firmy částečně kompenzují nízké či nulové tržby z dob uzavírek, stejně jako růst nákladů.
Ten přitom plyne jak z tuzemské ekonomiky, tak ze zahraničí, kde razantně rostou ceny průmyslových výrobců z důvodu výpadků v dodavatelských řetězcích. K tomu se přidalo výrazné zdražování energií, surovin a materiálů. Koncem léta také oživil růst domácích cen potravin. Se skokovým zdražením elektřiny a zemního plynu na komoditních burzách lze navíc po novém roce očekávat prudké zesílení růstu i u regulovaných cen. Jeho akceleraci pouze o něco oddálí dočasné odpuštění DPH na elektřinu a plyn pro domácnosti koncem letošního roku. Vedle toho přetrvávají meziročně výrazně dražší pohonné hmoty dané vývojem světové ceny ropy a nízkou srovnávací základnou loňského roku.
Mohlo by vás zajímat: Vývoj povinného ručení 2021: Dynamika růstu pojistného výrazně zpomaluje!
Česká ekonomika se v závěru roku potýká s obtížemi v dodávkách komponent ze zahraničí, které vedou k omezením a odstávkám výrob zejména v automobilovém průmyslu. To se však – i vlivem bezprostřední fiskální podpory – obejde bez výraznějších negativních dopadů do jiných oblastí ekonomiky. Během první poloviny příštího roku navíc tyto komplikace postupně odezní, což se odrazí v oživení vývozu a následném poměrně svižném obnovení hospodářského růstu.
Po letošním zhruba 2% přírůstku hrubého domácího produktu se česká ekonomika nadechne v příštích dvou letech k téměř 4% růstu. Ekonomická aktivita se tak na konci roku 2022 vrátí na předpandemickou úroveň. Vedle zmíněného vlivu oživujícího vývozu se ekonomika bude moci opřít o setrvalý růst soukromých i vládních investic. Hospodářství bude těžit i z pokračujícího růstu spotřeby domácností, který bude zejména zpočátku podpořen i utrácením části dříve nuceně vytvořených úspor.
Solidní příjmová situace domácností a jejich spotřebitelský apetit budou i nadále pramenit zejména z přetrvávající více než dobré kondice tuzemského trhu práce. Pokles nezaměstnanosti bude pokračovat. Očištěná dynamika mezd počátkem roku 2022 dočasně dále zrychlí s podporou dalšího znatelného nárůstu minimální mzdy.
Mohlo by vás zajímat: ČAP k 3Q 2021: Léto přineslo enormní růst majetkových škod
Od příštího roku se vlivem ukončení vládních podpůrných opatření přetočí doposud expanzivní působení fiskální politiky do restriktivní polohy, a to i přes další nadstandardní zvýšení důchodů. V roce 2023 vzhledem k dosud schváleným opatřením na příjmové i výdajové straně veřejných rozpočtů bude fiskální politika působit z hlediska růstu HDP neutrálně.
Inflace v nejbližších měsících dále vzroste a podstatně se vzdálí horní hranici tolerančního pásma cíle ČNB. To bude dáno souběhem několika silných proinflačních vlivů. V návaznosti na zdražování zemědělských komodit dále zrychlí růst cen potravin. I jádrová inflace se ještě dále zvýší. Bude přitom ve vleku doznívajícího rychlého růstu zahraničních průmyslových cen, který se střetává se solidní domácí poptávkou. Vedle toho přetrvá významný příspěvek imputovaného nájemného k jádrové inflaci. Kvůli zmíněnému zdražení elektřiny a zemního plynu dojde začátkem roku k prudké akceleraci růstu regulovaných cen. K inflaci přispěje i pokračující vysoký meziroční růst cen u čerpacích stanic v návaznosti na drahou ropu.
Mohlo by vás zajímat: Podzim ve znamení následného vzdělávání na pojištění
Ke kýženému obratu ve vývoji inflace dojde v průběhu příštího roku. S odezněním problémů v globálních výrobních řetězcích výrazně zvolní růst zahraničních výrobních cen. Vlivem stabilizace světových cen ropy také odezní vysoká dynamika cen pohonných hmot. Oba zmíněné zahraniční faktory budou v tlaku na snížení domácí inflace podporovány posilujícím kurzem koruny vůči euru. Také domácí zdroje aktuálně mimořádně vysoké inflace začnou postupně vyprchávat. Ziskové marže prodejců zboží a poskytovatelů služeb časem klesnou, protože domácnosti a firmy postupně začnou ve svém rozhodování zohledňovat nárůst reálných úrokových sazeb. To sníží jejich spotřebitelský apetit i ochotu akceptovat rychlé zdražování. I růst domácích nákladů se časem zmírní, neboť se obnoví protiinflační působení rostoucí efektivity práce a postupně se stabilizuje mzdový růst.
Mohlo by vás zajímat: ERGO pojišťovna mění vlastníka
Vlivem zpřísnění měnových podmínek a odeznívajícího cenového růstu z letošního roku se celková inflace bude ve druhé polovině příštího roku poměrně rychle snižovat a na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2022 a 2023, poklesne do blízkosti 2% cíle ČNB. Měnověpolitická inflace se bude téměř na celém horizontu nacházet lehce pod celkovou inflací, na což bude mít dominantní vliv zvyšování spotřební daně na cigarety.
Tabulka – I přes zakolísání v závěru roku se letos domácí ekonomická aktivita zvýší o zhruba 2 %, v příštích dvou letech její růst zrychlí (meziroční změny v % (není-li uvedeno jinak), v závorkách změny oproti minulé prognóze v p. b.):
K pokračujícímu zpevňování měnového kurzu povede zvyšování kladného rozdílu tuzemských úrokových sazeb vůči eurozóně, a to při postupném odeznívání aktuálních problémů v průmyslové sféře v průběhu příštího roku. Od domácích úrokových sazeb lze očekávat strmý nárůst v závěru letošního a počátkem příštího roku.
Ten odráží potřebu reagovat na souběh mimořádně silných cenových tlaků z domácí i zahraniční ekonomiky a zamezit přitom jejich průsaku do cenového vývoje v delším horizontu. Reakce ČNB přitom podpoří ukotvenost inflačních očekávání. V průběhu roku 2022 budou moci začít úrokové sazby pozvolna klesat k 3% dlouhodobě neutrální úrovni, neboť díky předchozímu razantnímu zpřísnění měnové politiky bude nastartován pokles inflace k cíli. Horizont měnové politiky je vzdálený 12 až 18 měsíců v budoucnosti, jedná se o období, ve kterém má současné rozhodnutí bankovní rady největší vliv na vývoj inflace.
Komentáře
Přidat komentář