Do nového roku vstupuje řada zemí, včetně těch hospodářsky nejsilnějších, s velmi vysokou inflací. V USA je inflace nejvýše za téměř čtyři desetiletí a Fed tak čím dál víc čelí otázkám stran faktického plnění jeho duálního mandátu. Začátek růstu úrokových sazeb v USA se očekává s příchodem jara a za celý rok 2022 by mohlo dojít i ke čtyřem standardním zvýšením. Situace v eurozóně je oproti tomu dosti odlišná. Představitelé ECB stále vnímají současné rekordně vysoké hodnoty inflace jako přechodné a očekávají jejich brzký ústup bez nutnosti zvyšování úrokových sazeb.
Za tímto postojem je zřejmě z části i nevyřčená obava, co by způsobilo zvýšení úrokových sazeb v předlužených zemích eurozóny. Aktuálně vysoká inflace je podporována i vývojem cen komodit, především těch energetických. Cena ropy dosáhla opět hranice 85 USD/barel a na výhledu je jen mírně klesající. Řada centrálních bank pokračuje ve zvyšování úrokových sazeb, přesto reálné úrokové sazby zůstávají v drtivé většině zemí záporné.
Mohlo by vás zajímat: Škody způsobené extrémy počasí překročily v roce 2021 hranici 105 mld. $
Graf aktuálního čísla zachycuje vývoj v dodavatelských řetězcích v EU a USA. Historicky byl vývoj celkem podobný a ukazuje se, že nedostupnost výrobních vstupů a problémy v dodávkách nejenže neopadly, ale jsou stále vnímány jako velmi vážné. Právě problémy v dodavatelsko-odběratelských vazbách jsou jednou z dalších příčin inflačních tlaků. Aktuální data také ukazují, že zatím problémy neodeznívají, což by mohlo znamenat déletrvající působení zvýšených inflačních tlaků.
[22304]
Eurozóna
V závěru roku 2021 vyskočila inflace v eurozóně na nový historický rekord. Meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 5 %, k čemuž přispíval zejména vývoj cen energií, nicméně i jádrová inflace se nachází vysoko nad cílem ECB. Šetření Evropské komise či PMI pak naznačují, že inflační tlaky zůstanou silné i v dalších měsících, třebaže v závěru minulého roku byla očekávání cenového růstu mírně zkorigována. Mzdové tlaky jsou však i nadále mírné, třebaže trh práce v eurozóně oživuje. Nezaměstnanost se v listopadu snížila na 7,6 %, zejména vlivem vývoje ve Španělsku. V Německu je trh práce již napjatý – nabídka práce je na předkrizových úrovních a počty volných pracovních míst se dále zvýšily. Další komplikace ale může přinést plný nástup varianty omikron. Razantní uzávěry, jako v minulém roce, sice již nejsou reálné, ale vyšší nemocnost způsobí firmám další náklady, což bude opět působit ve směru vyšší inflace.
Mohlo by vás zajímat: Bachyně na D35! Kdo to zaplatí a co z toho plyne?
Nástup omikronu přisype další písek do převodových kol globálních řetězců, které již delší dobu drhnou z důvodu nedostatku materiálů a komponent a vysokých cen energií. Přetížení řetězců se v závěru roku zmírnilo, když poklesly ceny námořní dopravy a dostupnost kontejnerů se zlepšila. Odolnost průmyslu v eurozóně v závěru roku 2021 pak potvrdily i výsledky listopadové průmyslové produkce, která meziměsíčně vzrostla o 2,3 %. Značnou odolnost lze očekávat také v případě výdajů spotřebitelů v eurozóně. V závěru roku se mobilita oproti předchozím pandemickým vlnám nepropadla a maloobchodní tržby v eurozóně v říjnu i v listopadu meziměsíčně rostly. Na druhou stranu na důvěru spotřebitelů citelně dopadají některá vládní opatření (např. vyžadování kovid pasů) a rostoucí účty za energie.
Nový výhled CF přináší pro letošní rok mírně horší očekávání ekonomického růstu při vyšší inflaci. V roce 2023 sice ekonomika eurozóny zpomalí, ale cenové tlaky by již měly ustoupit. Návrat inflace k cíli ECB se tak pravděpodobně opět odsouvá, což bude vytvářet tlak na centrální banku rychleji ukončit nákupy aktiv a přistoupit dříve ke zvýšení sazeb.
Komentáře
Přidat komentář