Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně spotřebitelské ceny[1] v lednu vzrostly o 1,5 %. V oddíle bydlení se zvýšily především ceny elektřiny o 12,1 %, vodného o 10,9 %, zemního plynu o 3,6 %, stočného o 13,4 %, tepla a teplé vody o 3,2 %, nájemného z bytu o 0,9 % a výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 1,5 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 10,6 %, vína o 10,0 % a piva o 6,6 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami dovolených s komplexními službami o 7,0 % a rekreačních a kulturních služeb o 1,6 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 1,7 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se meziměsíčně zvýšily zejména ceny nealkoholických nápojů o 3,9 %, ovoce o 5,0 % a zeleniny o 2,4 % (z čehož ceny brambor byly vyšší o 5,7 %). Na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny měly v lednu největší vliv ceny v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 1,1 %. Z potravin byly nižší především ceny chleba o 3,5 %, uzenin o 2,4 % a cukru o 8,2 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,7 % a ceny služeb o 1,3 %.
Mohlo by vás zajímat: PwC CEO Survey: Dvě třetiny českých firem letos věří v růst. Díky inovacím
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny v lednu výrazně oslabily svůj meziroční růst na 2,3 %, což je nejnižší hodnota od března 2021. Tento vývoj byl ovlivněn především cenami bydlení a potravin a rovněž vyšší srovnávací základnou v loňském roce,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 2,3 %, což bylo o 4,6 procentního bodu méně než v prosinci. Zpomalení[2]) meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami v oddíle bydlení, kde většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční cenový růst. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu svůj růst na 13,3 % (v prosinci 142,4 %), vodného na 10,9 % (v prosinci 16,3 %) a stočného na 10,5 % (v prosinci 26,9 %). Ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje prohloubily svůj meziroční cenový pokles. Zejména ceny mouky v lednu klesly o 23,6 % (v prosinci pokles o 19,7 %), masa o 6,6 % (v prosinci pokles o 3,0 %), jogurtů o 7,6 % (v prosinci pokles o 1,4 %), sýrů a tvarohů o 9,7 % (v prosinci pokles o 5,4 %) a cukru o 21,9 % (v prosinci pokles o 17,2 %). Ceny ovoce zmírnily meziroční růst na 1,1 % (v prosinci růst o 5,8 %) a zeleniny na 13,3 % (v prosinci růst o 18,7 %).
Mohlo by vás zajímat: Nový zákon o povinném ručení vyšel ve Sbírce zákonů
Na meziroční růst cenové hladiny měly nadále největší vliv (i když v lednu významně oslabil) ceny v oddíle bydlení, kde kromě již výše zmíněného, vzrostly ceny nájemného z bytu[3]) o 7,0 % a ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 5,3 %. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,5 % a tuhých paliv o 2,9 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák byly vyšší ceny lihovin o 3,4 %, vína o 5,0 %, piva o 4,0 % a tabákových výrobků o 6,9 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 8,5 % a ceny ubytovacích služeb o 11,5 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 3,4 %. K meziročnímu snížení celkové cenové hladiny přispěly v lednu především ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (pokles o 3,9 %).
Mohlo by vás zajímat: Michal Řezníček: Pro Direct pojišťovnu byl rok 2023 nejúspěšnější v historii
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 0,4 % (v prosinci o 0,6 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,5 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,7 % a ceny služeb o 5,1 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v lednu 149,8 % (v prosinci 147,6 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 9,4 % (v prosinci 10,7 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) https://ec.europa.eu/eurostat/web/hicp/database
Podle předběžných výpočtů vzrostl v lednu HICP v Česku meziměsíčně o 1,8 % a meziročně o 2,7 % (v prosinci o 7,6 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v lednu 2024 za Eurozónu 2,8 % (v prosinci 2,9 %), v Německu 3,1 % a na Slovensku 4,3 %. Nejvyšší byla v lednu v Estonsku (5,0 %) a nejnižší ve Finsku (0,7 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v prosinci 3,4 %, což bylo o 0,3procentního bodu více než v listopadu. Nejvyšší byla v prosinci v Česku (7,6 %) a nejnižší v Dánsku (o 0,4 %).
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Rok 2023 byl pro pojišťovnictví náročný. Ten letošní bude lepší
Naplní se předpoklad ČNB?
Guvernér České národní banky vnímá aktuální situace velmi pozitivně. Nová bankovní rada totiž začala svou práci v červenci 2022, a tehdy byla meziroční inflace 17,5 procenta. „Změnili jsme strategii měnové politiky. A podařilo se inflaci podstatně snížit. Český statistický úřad dnes oznámil, že inflace byla letos v lednu meziročně 2,3 procenta. Obnovili jsme cenovou stabilitu, což je náš zákonný mandát. V projevu při jmenování guvernérem v květnu 2022 jsem řekl, že cílem bude postupný návrat inflace k úrovni 2 procent. A že předpokládám, že to bude trvat dva roky. Děkuji všem v ČNB za to, že mi pomohli splnit slib, který jsem dal při jmenování guvernérem. Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Jádrová inflace je stále vysoká. Oslabování koruny je proinflační riziko. Deficit veřejných financí je proinflační riziko. To jsou argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit. Očekáváme, že sazby budou na vyšší úrovni, než jsme byli zvyklí posledních více než 10 let. Ekonomiku je totiž potřeba založit na úsporách a nikoliv na dluzích,“ uvedl guvernér České národní banky Aleš Michl.
Mohlo by vás zajímat: Pohled do roku 2024: Využití AI pro prevenci finanční kriminality
„Končí nejistota z budoucnosti a končí tak dvouletý stres ze zdražování, kterému byli vystaveni lidé i firmy. Jak jsme pomohli jako vláda s bojem proti zdražování? Ozdravili jsme veřejné finance. Snížili jsme ceny energií. Vyvíjeli jsme tlak na dodavatelské řetězce a potravináře. Jak jsem slíbil ve vánočním projevu, rok 2024 je rokem naděje. Ekonomická situace se zlepšuje, lidem porostou reálné mzdy a do budoucna můžeme hledět s optimismem," doplnil premiér České republiky Petr Fiala.
Lednová inflace činila 2,3 procenta v meziročním vyjádření a rovná 1,5 procenta ve vyjádření meziměsíčním. Poprvé za celé období od června 2021 tak skončila v tolerančním pásmu ČNB pro cílování inflace. Je nejnižší od března 2021.
„Lednová inflace do značné míry určí i letos, podobně jako loni, úroveň celkové inflace, tedy průměrné celoroční míry inflace. Ta by tak letos měla činit 2,3 procenta, což značí znatelný pokles oproti loňským 10,7 procenta. Přijatelná prognózovaná úroveň lednové inflace vychází z předpokladu poměrně mírného přecenění začátku letošního roku, zejména v oblasti cen energií. Citelný nárůst regulované složky cen energií sice působí proinflačně, nicméně burzovní ceny energií naopak vykazují znatelný protiinflační tlak. V lednu navíc klesaly ceny většiny potravin, a to jak kvůli předchozím dramatickém snížení výrobních cen zemědělců, jež je jedno z nejvýraznějších v historii ČR, tak i kvůli snížení DPH na potraviny, které vstoupilo v platnost začátkem roku s konsolidačním balíčkem. Proinflačně ale působil vývoj cen v oblasti gastronomických provozů, které se kromě jiného musely popasovat s poměrně výrazným navýšením DPH u čepovaného piva. Stěžejním důvodem přijatelné lednové míry inflace je ale odeznění efektu energetického úsporného tarifu, jenž v posledních třech měsících roku 2022 inflaci statisticky snížil, takže ji v posledních třech měsících loňska zase v meziročním pohledu opticky navyšoval. Tato zkreslení však už z letošní lednové inflace vymizela, což výrazně přispívá k citelnému poklesu meziroční inflace mezi prosincem 2023 (6,9 procenta) a lednem 2024 (ona 2,3 procenta),“ řekl ekonom Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: David Poes: Jak je na tom české životní pojištění v kontextu Evropy?
Inflace je aktuálně nižší než na Slovensku, v Rakousku, v Maďarsku, v Polsku i než v Německu, je pod průměrem eurozóny. „Inflace v ČR je tedy nižší než na Slovensku (předběžný údaj Eurostatu je 4,3 procenta, dle slovenských statistiků je 3,9 procenta,), v Rakousku (Eurostat má rovněž 4,3 procenta), v Polsku (odhad trhu je 4,1 procenta,) i než v Maďarsku (tam již lednová inflace byla zveřejněna, činí 3,8 procenta,). V Německu je lednová inflace podle tamních statistiků 2,9 procenta, a podle odhadu Eurostatu 3,1 procenta. V celé eurozóně byla lednová inflace 2,8 %, jak plyne z předběžných údajů Eurostatu. Inflace v Česku tedy je nižší než v eurozóně. Koruna v reakci na nová čísla k inflaci znatelně oslabuje. Trh totiž zvyšuje své sázky na výraznou redukci úrokových sazeb ČNB v letošním roce,“ doplnil Kovanda.
[1] Od ledna 2024 jsou indexy spotřebitelských cen počítány na aktualizovaných vahách, které primárně vycházejí z výdajů domácností v roce 2022 a jsou modifikovány odhadem výdajů roku 2023. Nově vypočítávané indexy jsou na všech úrovních spotřebního koše řetězeny k časové řadě indexů o základu průměr roku 2015 = 100. Tím je zajištěno pokračování této časové řady, ze které jsou počítány indexy k dalším základům (předchozí měsíc = 100, stejné období předchozího roku = 100 a index klouzavých průměrů za posledních 12 měsíců k průměru 12 předcházejících měsíců).
[2]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[3]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář